Skleněný král

28. Rady od rybníka

Raul poslouchal co všechno mu Láďa vypráví a uvědomil si, že ten minulý týden to vážně asi bylo mnohem horší. Pořád doufal, že je jen Adam unavený ze spousty práce, ale on měl asi očividně zase velké problémy se spaním. "Rozhodně vypadal včera v baru v pohodě, ale zároveň se vytratil už po desáté. Já ho nechci naštvat, ale možná by nebylo od věci, kdyby si promluvil s doktorem. Sice s ním teď asi tak tři roky nebyl v kontaktu, ale mohlo by mu to pomoct." "Můžu se pokusit mu schůzku s doktorem Vyšermou navrhnout, ale znáš ho. Prostě on a psycholog není dobrá kombinace. Uznává ho jako člověka, ale pomoc profesní od něj nechce." "No za čtrnáct dní má Alena ty narozeniny a taky se vrací Lenka a tam sázím nejvíc, že její návrat pomůže." "No tak já se za ním zkusím stavit doma a uvidíme co zmůžu. Opravdu, ale nic neslibuju." Po odchodu hosta se Raul vrátil do křesla u krbu. Bylo krásně a už bývalo opravdu i hodně teplo. Zadíval se z okna a přemýšlel co s Adamem. Nakonec se rozhodl, že dneska by si s ním mohl promluvit. Takže se rozhodl, že odpoledne k němu zajede a hodí řeč. Nechtěl na něj tlačit, ale pokud dál bude pokračovat jako teď zničí se. Moc se o něj bál a pořád se nedokázal smířit s tím, že je Adam tak sám.

V sobotu odpoledne Adam ještě dokončoval přípravu nového projektu co chtěl rozjet na podzim. Udělal si to už teď, když měl na to čas, aby pak mohl trávit víc času se Sid. Začal přemýšlet, že až všem řeknou jak to spolu mají tak si upraví pracovní dobu. Mohl hodně věcí přesunout na Alenu jen to vlastně nikdy nedělal. Taky pokud se vrátí Lenka, což mu zatím stále nepřiznala, tak ona taky může něco převzít. Vždycky měla cit pro nové kolekce a tak by jí to s dohledem Aleny svěřil. Včerejšek v hospodě byl fajn, dokonce se většina společníků držela a nekomentovala jeho život. Štefan sice měl nějaké řeči, ale naštěstí jeho budoucí žena ho uzemnila. Zmizel relativně brzo, protože se mu stýskalo po Sid. Auto parkoval u ní před domem a ostatním tvrdil, že si vzal taxi. Zatím měli štěstí, že ho tam nikdo nezahlédl. Jakmile přišel, tak Sid byla vážně nadšená. Zrovna se chystala si jít lehnout a ta noční saténová košilka jí strašně slušela. Nutno podotknout, že vydržela v celku jen zázrakem, protože ani do postele se napoprvé nedostali. Adam se usmál, protože vztah se Sid byl nejen plný lásky, ale i vášně a spalující touhy. V takový vztah vždycky doufal a teď ho měl. Z úvah ho vyrušilo upozornění na telefonu o otevření garáže. Na kameře viděl, že přijel Raul a to bylo nezvyklé, radši to napsal Sid.

Adam se díval na Raula se kterým seděli v obýváku na pohovce a pili kávu. "Takže kdo si stěžoval? Alena, Štefan, Lenka, nebo ne počkej Láďa je správná odpověď." "Adame tohle není vtipné, mají o tebe starost tak jako já. Jsi pořád sám, nebo jsi zahrabaný v práci. Tak se nás snaž pochopit, možná to bude v pohodě, až tu bude Lenka, ale až se vrátí do Londýna tak co pak." Adam se musel začít smát. "Aha takže ani tobě to neřekla, moc hezky promyšlené to má." "O čem to proboha mluvíš." Raul byl zmatený, ale pak mu Adam řekl co se dozvěděl. Nakonec musel uznat sám, že párkrát měl pocit, že se jí stýská po domově. "No tak to koukám." "Hlavně to neříkej Aleně, promluvím si s Lenkou až bude mít po zkouškách. Pak bude ještě týden tam a vrátí se den před narozeninamy Aleny." "Jo Láďa říkal, že to bude tady a jídlo bude z baru, na což se moc těším." "Taky se na to těším, bude to vlastně fajn zvlášť, když tu bude i Lenka." "Podívej je i moje chyba, že musíš vést celou firmu. Kdybych se kdysi víc věnoval jejímu vedení a nedržel se stranou mohl jsem to převzít já." "Strejdo já ti nic nevyčítám a ani nikdy nebudu. Děláš co tě baví a já mám tuhle práci rád." Adam se díval jak se strejda trochu uklidnil. Taky mu přišla zpráva od Sid, že počítá s tím, že je tu Raul.

Později probrali ještě pár věcí a Raul se rozhodl, že se ještě pokusí na Adama trochu apelovat. "Podívej já chápu, že jsi se kdysi zklamal to i já, nebo Alena. Každému se hned na poprvé nepodaří najít životní lásku, ale to neznamená, že to máš přestat zkoušet." "Mám tě rád a tak se k tomu odmítám vyjadřovat. Nemíním si žádnou životní lásku hledat a to je moje poslední slovo." Adam se málem začal smát, protože to bylo tak strašně vtipné. Neřekl nic co by nebyla pravda, on si nikoho už hledat nemusel. Svojí životní lásku a spřízněnou duši totiž už našel. "Ty jsi takový paličák a jestli si myslíš, že to tak Lenka nebo ostatní nechají tak se šeredně mylíš." "Můj život, moje rozhodnutí a prosím akceptuj to. Tvoje skvělé rady od rybníka vezmu v potaz pokud se nebudou týkat mého soukromí." "Tak dobře, ale vadí mi to." Adam nakonec Raula vyprovodil a během pár minut se v domě objevila Sid. Přišla pěšky, protože od zadní části zoo to sem bylo kousek. V chodbě si jí přitáhl k polibku. "Moc jsi mi chyběla lásko." "Ty mě taky a co Raul vlastně potřeboval, předpokládám, že ti dal kázání." "Rozhodně to zkusil a řekněme to tak, že až to o nás zjistí tak mě možná praští." Sid sledovala jak se Adam začal smát a pak se nechala odvést do obýváku. Dali si spolu dobrou večeři a byl to úžasný večer.