Skleněný král

13. Nebezpečí z rodiny

Sid kontrolovala výsledky rozboru z nádrží a měla opravdu radost. Sladkovodní nádrž byla v naprostém pořádku a nové bahno z rybníku se skvěle osvědčilo. Taky jí potěšilo jak se pomalu blížila ke konci stavba a zařízení nové expozice. Naštěstí Bob pochopil, že není radno si s ní zahravat a tak jí dal pokoj a pracoval jak potřebovala. S lidmi v zoo se jí pracovalo dobře, ale nejblíž jí byla asi Anežka a pak hlavně Adélka s Láďou. Teď zrovna Láďa s Adélkou přišli, aby jí pozvali večer do baru. "Vážně bude to super, navíc skoro nikam nechodíš." "Víš Adél, já mám hodně práce a pak bývám unavená, ale dobře na chvilku se za vámi stavím. Teď jsem klidnější díky výsledkům z nádrže." "Jo vlastně Anežka říkala, že jsi dělala nějaké změny a sama je zvědavá na výsledek." "No je z toho taky nadšená, chtělo to prostě čerstvé bahno z rybníku, aby se stabilizival stav." Láďa byl vážně rád, že si tu Sid zvykla a zároveň i Bob konečně normálně fungoval. Teď ho zaujalo, že použila bahno z rybníku, kdyby to věděl mohl ji se získáním pomoct. "Škoda, že jsi mi neřekla měl bych pro tebe asi snazší řešení pro jeho získání." Sid se začala smát a všimla si jak jsou Láďa i Adélka zmatení. "No pokud to tvoje řešení zahrnovalo Raula ta to on mi pomohl. Zmínila jsem se Adamovi, když tu posledně byl a on mi poradil jeho strýce." Láďa absolutně nechápal jak se to stalo, ale rozhodně to znělo zajímavě.

Cestou zpátky do budovy vedení si Adélka přitáhla Láďu k polibku a pak se zeptala na to co jí trápilo. "Jak moc divné je, že jí Adam nabídl pomoc. Já ho mám fakt ráda, ale vzhlem k tomu co všechno o něm vím mě to fakt zarazilo." "Lásko já nevím, ale už když se setkali poprvé tak to bylo v pohodě. Byl tu po té poslední hádce s Alenou a to se bavili nějak víc, ale nic v tom nehledám. Ona ho prostě bere bez předsudků a hlavně se ho nesnaží balit." "Takže myslíš, že to je důvod proč spolu vychází? Prostě ona ho neloví jako jiné ženské a on se díky tomu necítí v ohrožení, aby se uchýlil k svému obvyklému chování?" "Přesně tak to bude a taky jsem mluvil s Alenou a po návratu a setkání s Lenkou je teď taky víc v pohodě. Lákali jsme ho večer taky, ale znáš ho." Adélka se zasmála, protože oni by mu museli nejmíň vyhrožovat, aby šel s nimi. Nakonec se vydali každý do své kanceláře a ona se ještě chvilku zastavila u okna. Měla Adama vážně ráda, ale zároveň ho litovala, protože on obětoval všechno rodině a firmě. Neměl žádný soukromý život a všem to dělalo starosti, možná by Sid byla ta pravá. No čas to ukáže, ale bylo by to fajn.

Sid dokončila veškerou práci a dneska díky dobré náladě pustila Boba dřív domů. Musela uznat, že se vlastně do baru večer hodně těší. Moc nikam nechodila a měla k tomu i svoje důvody. Pořád bylo riziko, že narazí na někoho z rodiny. Na chvilku si ještě sedla k počítači a otevřela webový prohlížeč. Našla si poslední článek o rodině Novotných a sevřel se jí žaludek. Psalo se v něm, že jejich rodinná tiskárna získala velkou zakázku pro zdejší město. Na fotografii byli její rodiče i její mladší bratr. Ed se za ty roky hodně změnil, ale rozhodně ne k lepšímu. Podle toho co zvládla zjistit tak lítal z průšvihu do průšvihu. Teď se napotřetí pokusil získat titul na vysoké škole, už to musela být soukromá škola, protože jinde ho nechtěli. Byl to flákač a ona si uvědomila znovu bolestně co všechno jí kdy udělali. On měl úplně všechno, značkové věci, elektroniku a vysoké kapesné. Ona měla jen starý počítač co vyřadili ve firmě a kapesné neměla žádné. Nechápala jak se k ní mohli takto chovat, ale zároveň jí to posunulo v životě, protože útěk od nich byl jejím novým začátkem.

Pomalu se vydala k baru a zároveň dál vzpomínala na minulost. Ta odpornost, že jí chtěli provdat za syna jejich společníka jí pálila na duši pořád. Kamil byl zmetek jako jeho otec a jim šlo jen o to spojit rodiny, bože bylo to jak z minulých století. Tehdy matce vmetla, že by je stejně nikdo neoddal, když by byla proti. Ona jí tehdy dal facku a křičela na ní, že to mají zařízené a jí se nikdo ptát nebude. Dokonce si na ní jednou Kamil zkusil i dovolovat, ale naštěstí se ho zbavila. Tolik bolesti jí přinesla její rodina a možná proto si tak obtížně pouštěla někoho k tělu. Za ty roky měla jen jednoho stálého partnera a to ještě v začátcích v Londýně. On pak odjel do zahraničí a tím skončil i jejich vztah. Možná jednou zase do svého života někoho pustí, ale vlastně kdo by chtěl někoho s její rodinnou historií. Bylo to celé strašně zvláštní, proč zrovna dneska měla ten pocit, že se musí potýkat s tím co přináší nebezpečí z rodiny. Nakonec přešla silnici na roh posledního bloku a zamířila přímo do baru. Zatím tu byla Adélka s Láďou a Eliška s Robertem. Taky tu byla Alena, kterou měla konečně možnost přímo poznat. Chápala už jak to kdysi Láďa myslel, že ona je fakt skvělá. Byla to úplná pravda, měla skvělý smysl pro humor a navíc ona sama se prostě v této společnosti cítila opravdu dobře. Nakonec z toho byl úžasný večer, který užila hodně moc. Snad by mohla chodit opravdu víc ven.