Football with him(CZ)

26.Kde jsi byla?

Tak je tu konečně další část! Omlouvám se, že jsem dlouho nepřidávala, ale teď když jsou ty krátké prázdniny jsem se konečně odhodlala další tu část napsat:)

,,Tak tady je můj pokoj,'' ukázal rukou po celém pokoji, když otevřel dveře.
Vstoupila jsem dál a porozhlédla jsem se.,,Žádný spolubydlící?'' podívala jsem se na Neye.
,,Leo šel s ostatníma ještě do clubu tady v hotelu,'' uchechtl se.
,,Teď? Není už pozdě?'' nadzvedla jsem odbočí.
,,Každý si to tu musí nějak užít,'' usmál se Ney a posadil se na gauč. To znělo divně, fakt divně. poklepal rukou na místo vedle něho. Šla jsem tedy za ním a posadila jsem se k němu. On zapnul televizi a společně jsme se dívali na různé filmy. Chytl mě rukou za pas a tak si mě k němu víc přitáhnul, já jsem se opřela o jeho hrud a spokojeně sledovala televizi.

Málem bych usnula, jen tak tak jsem zbystřila, že film skončil. Posadila jsem se tedy a najednou jsem zívla.
,,Na další film se už asi dívat nebudeme,'' uchechtl se Ney. ,,Běž si lehnout,'' usmál se a kývl k posteli.

Já jsem mu úsměv oplatila a nakráčela jsem pomalu k posteli. Panebože, na takovém monstru budu spát? To se mi líbí...
Odkryla jsem peřinu, lehla jsem si a pěřinou jsem se opět zakryla. Takovou postel bych chtěla doma.

Chvíli jsem jen tak podřimovala, ale najednou trochu prohla postel a nahla se peřina. Poznala jsem, že je to Neymar.
Když si lehl vedle mě, přisunul se blíž ke mě a jednou rukou mě objímal, kterou měl položenou na mém břiše. Ležela jsem zády k němu, takže jsme seděli na těsno, až to bylo velmi příjemné.
,,Dobrou noc,'' nahl se ke mě, políbil mě na líco a zpět si lehl. Já jsem se usmála a uvelebila jsem se.

Za chvíli jsme oba usnuli.

RÁNO:

Probudila jsem se na světlo, které mi dopadalo na oči. Rukama jsem pomalu rozhodila do stran, abych se mohla protáhnout. Jednou rukou jsem nahmatala na posteli, že tam už Ney neleží. Posadila jsem se a promnula oči. Najednou se otevřeli dveře, v nichž stál Ney držící tác s jídlem.
,,Dobré ráno, nesu snídani,'' usmál se a přistoupil k posteli. Já jsem mu věnovala děkovný pohled a začala jsem jíst.

,,Tak to by se mi líbilo mít doma tak obří postel a k tomu ještě sluhu, který by mi nosil každé ráno snídani až do postele,'' podívala jsem se zasněně na jednu stranu.
,,Já jsem jako sluha?'' uchechtl se Neymar a posadil se naproti mě na postel.
,,No jsi,'' usmála jsem se na něho a dál jedla.
,,A to jako od kdy?'' podíval se na mě vážně a poposedl ke mě blíž.
,,Co takhle od teď,'' položila jsem snídani na stolek vedle postele, podívala jsem se na Neymara pohledem, jakým se díval on na mě a i já jsem si k němu poposedla trochu blíž.

,,To si nějak moc věříš,'' uchechtl se Neymar a dál mě sledoval.
,,To si piš, že věřím,'' taky jsem se uchechtla a naklonila jsem se k němu. Neymar se ke mě taky naklonil, že jsme byli už docela blízko. Mno, nejradši bych si vypleskala, ale musím to pokazit.

,,Ahoj za chvíli na tréninku,'' zašeptala jsem, rychlostí blesku jsem se postavila a šla ke dvěřím.

Ještě jsem se otočila na Neye, který pořád seděl na posteli a házel na mě takový směšný pohled (v médii :D) Já jsem k němu s uchechtnutím pomalu nakráčela a zastavila jsem se u něho.

Naklonila jsem se k němu a pomalu jsem ho políbila na rty. Měla jsem je tam jen položené, chtěla jsem se odtáhnout a jít do svého pokoje, ale Ney mě chytil rukama za pas a stáhl si mě k němu tak, že jsem na něm seděla obkročmo. Se rty potom začal hýbat, já jsem si své ruky obmotala kolem jeho krku a přidala jsem se. Nebylo to nějak dravé a vášnivé, bylo to pomalé a krásné.

Ale je to divné. Proč to vůbec dělám, když spolu nejsme a ani nejsme nějaký pár nebo... něco víc. Pořád o tom přemýšlím, mám to pořád v hlavě. Neměla bych to dělat, ale přesto to dělám. Možná je to špatné...

,,Neymare...už musím jít,'' řekla jsem a trochu jsem se od něho odtáhla. Dívali jsme se zaraženě navzájem do očí.
,,Jo....jasně, promiň,'' omluvil se, já jsem se postavila a pomalým krokem jsem odešla z pokoje. Wow... pořád tomu nemůžu uvěřit, vážně se to stalo? To bylo něco...úžasného. Ale pořád nevím, co si od toho slibuju ani proč to dělám a k čemu mi to vůbec bude. Ale stejně...

Vstoupila jsem do pokoje a všimla jsem si, jak se Monica lekla.

,,Panebože kde jsi byla? Já jsem myslela že ses někde ztratila,'' máchla rukama do stran.

,,Kde bych se tu prosím tě ztratila?'' uchechtla jsem se a přešla jsem ke své skříni, ze které jsem si sebrala věci a oblečení na trénink.

,,Všude se tu dá ztratit,'' řekla a dala si své věci a oblečení do vaku. Nad tou její poznámkou jsem se jen uchechtla.

Když jsme obě byli sbalené, oblečené a nachystané jsme vyrazili před hotel, kde na nás čekal autobus, který nás zaveze na hřiště vedle stadionu Real Madrid.

Doufám, že se díl líbil :) Hvězdičky a koment potěší, děkují!! :))