Kapitola 4.

154 12 0
                                    


„No tedy, to je děs!" zvolala slečna s vizáží sedmnáctileté americké roztleskávačky a vyrvala Kráturovi z pracek Malvíniny šaty. „Zasloužila by pětku od módní policie, nemá páru, co je cool! V podobných hadrech běhala tak maximálně moje babička!"

„Náhodou," namítla druhá slečna, „mně to přijde jako docela stylový retro!"

„To jen proto, že sama máš na sobě ještě větší hrůzu, Lenko," utřela ji první.

„Nechte si těch holčičích žvástů a radši se jí podívejte do kapes," okřikla je Ginny. Následoval poněkud upištěný komentář nalezených předmětů. Několik galeonů („Jóóó!"), posmrkaný látkový kapesník („Fúúúj!") a konečně – „Ty jo, koukej, ona má medailonek!" – „To je tak roztomilý!" – „Mně to spíš přijde totálně out..." – „Nerýpej pořád a ukaž, co je uvnitř!" Načež už následovalo jen dvojhlasné „Ááách!"

„Tedy, ten je tak pěknej!" zavzdychala Roztleskávačka.

„A má takový sametový oči..."

„Fakt nevím, nač ho sbalila, ty její šaty jsou děs... Hele, zjistíme si adresu, ji zamkneme do sklepa a..."

„Mluvil tady někdo o mně?" Harry Potter už chvíli poslouchal za dveřmi. Pokaždé mu dělalo dobře, když se nad ním dívky rozplývaly. A že má sametové oči mu zatím žádná neřekla, to bylo od Lenky vskutku originální. Že by jí nakonec přeci jen věnoval více pozornosti? Alespoň řekněme jednorázově?

„No, totiž, Harry..." Lenka zrudla jako pivoňka. Harrymu to přišlo velmi sexy. Hm... dám si říct...? Uvidíme, uvidíme, jen pomalu, děvče, jsi až třicátá osmá v pořadí...

„My právě zjistily, za koho je ta Riddleová vdaná. A je to fakt kus!" Roztleskávaččina slova byla pro Harryho bolestnější než deset setkání s Voldemortem. Cože?? Ona slintá nad jiným chlapem, zatímco JÁ tady stojím přímo před ní? Tak tys u mě skončila, děvče! Už do její ložnice do smrti ani nepáchnu. No, alespoň mi zbude víc času na Lenku...

„Ano, Harry, ten Malvínin manžel vypadá přímo nadpozemsky," zavrněla vzápětí zasněně Lenka a Harryho neodolatelná touha po jejích intimních partiích se rázem proměnila ve stejně neodolatelnou touhu zakroutit krkem komukoli, kdo ještě jednou vysloví slovní spojení „Malvínin manžel".

„No tak se nezblázněte," štěkla Ginny. To, že slečny neslintají nad jejím Harrym, ji náramně urazilo. Mnohem méně než jeho věčné zálety a úlety, ostatně vedle Pottera si připadala jako královna harému a náramně jí to vyhovovalo.

Natáhla se po medailonku. „No jo, vy naděláte... Ale hm... špatně tedy nevypadá... Jen mám pocit, že už jsem ho někde-"

To už bylo na Pottera moc. „I ty, Brute???" zařval jako tur a vytrhl své dívce medailonek z ruky. Vzápětí zařval podruhé, tentokrát však zcela neartikulovaně.

„Ale no tak, Harry, není na té fotce celý a vsadím se, že tak uchvacující zadek jako ty určitě nemá," pokusila se Ginny honem zachránit situaci.

Harry však řval dál. „Vy nány pitomý, vždyť je to Voldemort!"

Dívky se po sobě zaraženě podívaly. Chápaly sice, že nejsou vyvolené, výjimečné a geniální jako ó veliký Harry Potter a že Chlapec, který zůstal naživu má na pravdu monopol, přesto se jim myšlenka, že by mimořádně pohledný mladík na fotografii mohl mít něco společného s lordem Voldemortem, zdála být poněkud... extravagantní.

Harry jim však nedopřál čas na námitky a běsnil dál. „Riddle! Riddle! Mělo mi to hned dojít, lidi s takovým jménem neběhají po všech mezích. Já blbec jí věřil! A přitom ten její zlý pohled... Zvrácenost jí přímo kouká z očí!" A když se dotkla mé ruky, vůbec nezčervenala a nezrychlil se jí dech, dodal v duchu. „Děvka jedna, hned bylo jasné, že je nenormální!"

„Ale Harry, víš jistě, že..."

„Zvrhlá! Úchylná! Narušená! Že jsem jí věřil? Vůbec jsem jí nevěřil, hned mi bylo jasné, co je zač! Proto jsem ji taky přivedl sem, do hlavního štábu, abychom ji mohli řádně zneškodnit. Od počátku jsem to měl celé promyšlené. Chápete vůbec, jaká je to pro nás výhoda, mít v rukou Voldemortovu manželku?" Představil si, co vše to slovo obnáší – a zvedl se mu žaludek. Voldemort ohýbající Malvínu o káď plnou lidské krve, případně Malvína s roztaženýma nohama na stole s lebkami a Voldemort... Ne, ne, stop, vážně moc koukám na porno, tohle je nechutnost všech nechutností, mnohem lepší bylo to video Filche s paní Norrisovou...

„Harry... ale o tom, že by byl Voldemort ženatý, přece nikdy nikdo neslyšel, ne?" namítla opatrně Roztleskávačka.

„Jistěže ne!" odsekl Potter. „Nechával si tu bestii v záloze jako tajnou zbraň. Však víte – kam Voldemort nemůže, nastrčí ženskou."

„Dobře, ale nemáme přece žádný důkaz..."

„Tak moje slovo u tebe není důkaz?" Harry se jal v hysterickém záchvatu třískat nádobí. „Máš padáka z Fénixova řádu! Na hodinu! – Ne počkej, máš podmínečného padáka," opravil se hned, jak si uvědomil, že členové Řádu v poslední době mnohem rychleji umírají, než přibývají a že je tudíž jeho rozhodnutí krajně nepraktické.

„A co ty, Ginny? Tys ho přece viděla, ne? Tenkrát v Tajemné komnatě. Tak jim to sakra vysvětli!"

Ginny se ošila. „No... víš, Harry... já jsem hned potom, jak Riddle vystoupil z deníku, omdlela. Nepamatuju si, jak vypadal, byl to pro mě tenkrát všechno hrozný šok..."

To už bylo na Pottera moc. „Ty jedna --- Máš --- Ne, vlastně nemáš! Žádný sex! A nejmíň tři měsíce!"

Naštěstí pro prevenci případného infarktu myokardu neuslyšel, jak si v reakci na jeho slova zamumlala: „No co, Draco Malfoy to stejně umí líp!"

„Víš, Harry, myslím, že bychom si to vše měli raději ověřit, než něco podnikneme," ozvala se Lenka. „Zvlášť teď, když všichni ostatní před chvilkou odešli na misi."

„Moje autorita ti snad nestačí?" Harry už vzteky přímo modral. Kdyby si uvědomil, jak málo ladí modrá barva kůže s jeho zelenýma očima, možná by se byl pokusil ovládnout... „A samozřejmě že si to ověříme. Vyslechneme ji. A hned. Kde máme veritasérum?"

„Došlo," konstatovala suše Ginny. Chtělo se jí dodat „protože sis ho tuhle nalil do čaje místo citronové šťávy a pak jsi nám všem vykládal o tom, jak jsi ve třinácti znásilnil plyšového medvídka," když však spatřila modravý odstín Harryho kůže, raději zmlkla.

„To se nedá nic dělat, musíme si poradit jinak. A rád bych zdůraznil, že situace je natolik vážná, že nesmíme zaváhat ani před použitím těch nejextrémnějších prostředků. Jdeme!" zavelel Potter a už dupal do schodů. Dívky strachující se o jeho duševní rovnováhu i krevní tlak dupaly za ním vybaveny domácí lékárničkou.

Paní Riddleová a Praštěný PotterWhere stories live. Discover now