Poslední

Kapitola 38. - Velkolepý plán

Vědkyně vysvětlovala jen velmi stručně. Bylo znát, že vynechává složitější vědecké záležitosti, i když jsem na Calebových očích viděla, že by si je ze všeho nejraději vyslechl. V krvi byl vědec, i když si to příliš nechtěl připouštět - kdo by se také ztotožňoval s takovými zmijemi, jako byly zdejší vědkyně? Nikdy se o tom nezmiňoval, ne přede mnou, ale v jeho tváři bylo toto nadšení odjakživa takřka čitelné. Lisa mi občas, kdysi - zdá se to jako celá věčnost - vyprávěla, jak je zoufalý z okolního světa. Rád se zašíval do jeho maličké soukromé laboratoře, kde byl schopen trávit celé dny, zatímco lidem se spíše vyhýbal. Nenáviděl, když něčemu nerozuměl, a lidské pocity, jaké se žádnou matematickou rovnicí vysvětlit nedaly, byly jedním z těchto věcí. Měl jen pár kamarádů, jemu podobných podivínů. Nyní mi však nezbývá než doufat, že ho jednou cesty osudu zavedou k nějaké zdárné vědecké nebo jen zhola programátorské kariéře. Chci věřit, že se z Lisy stane úspěšná umělkyně a že se z Eleandra vyklube nějaký informátor ve zprávách či cokoli jiného, kde by mohl uplatnit své bezedné znalosti. Netuším, v čem vynikají naši dva nejnovější členové, Sue a Benjamin, ale přála bych jim nějaké mírumilovnější povolání, ať už to bude cokoliv.

A nezbývá mi, než prahnout po jediném - po šťastném životě nejen mého týmu, ale také všech dětí, kterým se zatím podařilo v tomto experimentu vytrvat, i těch, které by jinak čekaly pokusy také. Všech.

Stálo mě to veškeré sebezapření, ale svého rozhodnutí nelituji a nikdy ho litovat nebudu. Vím, že dělám správnou věc. V těchto šedivou protkaných dobách je třeba se vrhnout po byť sebenepatrnějším paprsku naděje.

Napjatě jsem poslouchala, ani jsem nedutala. Uvědomovala jsem si důležitost situace, a tak jsem do vědčinina projevu vůbec nezasahovala. Tým si však vystačil i beze mě - vůbec mě nepotřeboval k produkci otázek, zcela okázale jimi dokázal vědkyni zahltit i beze mě. Neustále ji vyrušovali, zejména Caleb s Eleandrem, ale občas se přidala i rozrušená Lisa, a dokonce se svojí troškou do mlýna přispěl i věčně zamlklý Benjamin.

Lisa mě každých pár vteřin zasypávala starostlivými pohledy, ale já jsem zarytě mlčela. V mém nitru se zmítalo tolik zmatku, zděšení i zoufalství, že mě to dovedlo snad i k jakémusi druhu apatie. Jen jsem nepřítomně hleděla před sebe, avšak nezapomínala jsem špicovat uši, aby mi nic neuniklo.

Klíčem k jejich plánu jsem byla já - obětní beránek. Leželo jen na mých bedrech, jak se rozhodnu, ale já jsem věděla, že pokud jiná možnost neexistuje, dokonce i za ten risk neúspěchu to stojí. Sváděla jsem však vnitřní boj, sobectví versus odevzdanost spolu s pošetilou nadějí.

Přesto tam někde v hlubinách svého já jsem se už rozhodla, a hodlala jsem si stát za tím za každou cenu.

Bolelo mě vědomí, že své rodiče nechám naprosto samotné, ale doufala jsem, že pokud se zdaří, pochopí mé záměry. Přála jsem si, abych nezemřela zbytečně, a zvláště kvůli nim ne. Toužila jsem se v jejich očích stát hrdinkou, jejíž činy budou oslavovat - ne pro ni truchlit. Neustále jsem si opakovala jediné: nesmím zemřít jako Lili. Ne bezdůvodně. To bylo slovo, které jsem už nikdy nechtěla slyšet.

Do očí se mi draly slzy. Nedokázala jsem je zatlačit pod víčka, a brzy jsem jejich stírání vzdala. Tváře jsem měla mokré, přesto jsem nevzlykala. Můj žal probíhal tiše, neslyšně, uším skrytě. A kromě toho jsem chtěla alespoň odejít s důstojností.

Nervózně jsem si co minutu třela zpocené dlaně o kalhoty, zatímco jsem se dozvídala podrobnější informace o plánu, v němž jsem měla sehrát hlavní roli. Všechna ta tíha bolestivě dosedala na má ramena a já zatínala zuby, abych se nezlomila dříve, než bude čas.

Po dobré čtvrt hodině se zdálo, že už vše důležité bylo řečeno, a tak nás vědkyně opustila. Plán, který nám přinesla, byl jednoduchý, ale o to spíš měl větší šanci na úspěch. Modlila jsem se, aby měl šanci. Aby nikdo neprokoukl naše záměry. Aby nešlo o léčku. Abych se stala spasitelkou, když už se mi nemělo dostat práva na život.

Oddechová část, konec máme už za rohem! Bohužel nečekejte nic akčního - původní verze příběhu sice takovou zápletku mít měla, ale z osobních důvodů jsem se rozhodla to zkrátit.