Vlk -tajemství vlků [PROBÍHÁ KOREKCE]

Kapitola dvacátá pátá

Všichni vlci, kteří se doposud krutě bili, přestali.
Šrám sestoupil z placatého kamene a zavrčel:

,,No, vlče si začalo svítit jo?! Co tady děláš?!"

,,Stáhni drápy, Šráme!" Zavrčel Diamant, který si pevně stoupl vedle mě.

,,A, vlče si přitáhlo posili!" Zasmál se Šrám, jeho oči ho však prozradily, měl strach.
To už má matka, Diamant a můj otec se postavili na placatý kámen a zavyli, aby si získali pozornost, následně Diamant promluvil:

,,Smečka Šráma okamžitě opustí toto území, hned!"

,,Jo a co nás k tomu přiměje?" Ozval se posměšný hlas Šráma.

,,Kdo je na naší straně, stoupne se za nás!" Pronesl. Diamant.
Všichni vlci se náhle zvedli a šli za placatý kámen.
Zahlédla jsem i Modřinu s Jizvou, Zlomeninu, Otřesa, Šípa i White.

Šrám několikrát překvapeně zamrkal.
,,Pojďte sem! Dělejte!" Štěkal si Šrám, ale žádný vlk se ani nepohnul.

,,Máš na vybranou. Buď odejdeš a už se nevrátíš nebo se můžeš utkat sám.
Vyber si." Pobídla ho s úsměvem má matka.

,,Já se vrátím!" Zavrčel Šrám a upaloval z tábora.

,,Děkujeme za pomoct." Sklonil hlavu Šedovous, který došel k placatému kameni.

,,To poděkujte Moonlight, ta nás zavolala." Usmál se Diamant
Všichni vlci začali sklánět hlavy a jednohlasně řekli:

,,Děkujeme Moonlight."
Já jsem začala usmívat.
Nevěděla jsem co mám na to říct.
Ani jsem se nenadála a už vedle mě stál Asuan.

,,Měl jsem o tebe strach, víš to?"

,,Tak proč jsi mě nepřišel zachránit?" Zajímala jsem se s úsměvem.

,,No to víš, že celá smečka tě hledala podle pachu. Byli jsme až u tábora a byli moc veliká přesila." Řekl omluvně a sklopil oči.

,, To nic." A přitiskla jsem svůj čenich na ten jeho.
Po chvilce jsem se od něj jemně odsunula.

,,Ještě chvilku." Zaknučel Asuan prosebně.

,,Počkej, poslouchám." Odbyla jsem ho .

,,O osudě vlků ze Šrámovy smečky se rozhodne zítra. Zatím tu můžete zůstat." Promluvil Šedovous.

,,Děkujeme za tvojí nabídku, Alfo." Sklonil hlavu Jizva až se skoro dotýkal čenichem země.
Alfa přikývl.

,,Alfo, Alfo!" Zavyl Lišák žalostně. ,,Ayla je zraněná!"
A opravdu, Ayla měla nepěkný šrám na břiše a na zádech, natržené levé ucho a krvácející čenich
Davem vlků se protlačila Rosa.

,,Tlapko! Dones mi pavučinu!" Zaštěkala Rosa naléhavě.
Tlapka nic neřekla a pélášila si to do doupěte Rosy.

Za chvíli doběhla zpátky k Rose s tlapkou omotanou pavučinou a v čelisti držel natočený mech.
Rosa přiložila mech na rány.
Hned byli nasaklé krví.
Rosa je z ran sunadla.

,,Dones rychle ještě!" Přikázala Rosa.
Tlapka bez váhání oběhla.
Rosa teď už nevypadala tak sebevědomě jako předtím.
Vypadala vyděšeně.

,,Bude v pořádku?" Zeptal se starostlivě Lišák, který to nejspíše poznal.
Rosa neodpověděla.

,,Tady to je!" Vypískla Tlapka.
Rosa se podívala hluboko do Lišákových oči.
Šlo z nich vyčíst smutek a soucit, neboť Ayla byla Lišákova starší sestra.

,,C-co stalo?" Zakoktal Lišák.

,,Promiň Lišáku, ale teď už nemohu nic udělat." Zadívala se na Aylino bezvládné tělo.
Lišák se rozběhl k Aylinu tělu, očmuchal jej, pak spustil žalostné vytí.
Všichni vlci se k němu začali pomalu přidávat.
I Night s Asuanem.
Alfa se přišel k jejímu tělu olízl jí krk a vylezl na placatý kámen.
Počkal až vlci utichli a dostatečně nahlas promluvil:

,,Dnes večer zemřela statečná lovkyně, sestra Lišáka. Až bude Měsíční vlčice nejvýše pohřbíme jí do Duchového údolí. Po zbytek dne se s ní můžete rozloučit."
Polovina vlků zamířila k zemřelé Ayle.
Šel tam i Asuan s Night.

~

,,Musíme jít!" Zaštěkal Diamant, když se Sluneční vlk pomalu blížil ke konci své cesty.
Došla jsem k mámě.

,,Mami, mohla bych už opravdu jít s vámi?"

,,Víš, miláčku, není to tak jednoduché, jak se zdá být." Usmála se matka. ,,Budeš tady v bezpečí. Ano?"

,,Tak jo." Přikývla jsem.
Maminka mi začala láskyplně olizovat uši.
Pak mi taťka naposledy olízl uši a s Diamantem v čele vyšli z tábora.