months. // štvrtecký

year two: june

Napsáno: 1. července

Ahoj, znovu se ti hlásím.

Po měsíci.

Nevím, jestli je to důležitý, ale mám se dobře.

První týden v červnu jsme s moji kamarádkou Hančou vyjely na tři dny do Budapešti.

Prošly jsme tam skoro každý kout.

Každou památku.

A hodně čajoven.

Miluju čaj.

Nevím jestli jsem se zmínila, ale kávu nepiju.

Dala jsem si stop, poté co jsem začala trénovat.

A našla si závislost v zeleném čaji.

Nejen díky Budapešti.

Víš.

Po tom týdnu bez tvrdé dřiny s celou skupinou mi to chybělo.

Proto jsem se u trenérů hlásila jako první.

A byla jsem ráda, za ty další tři týdny.

Zdokonalovala jsem se.

Pořád jsem jezdila na chvostu, ale jak zrychloval ten kluk, tak i já.

Dokázala jsem se ho na trati dokonce i v posledních dnech celkem držet.

Bylo to vyčerpávající, ale měla jsem z toho radost.

Ale zpět k čaji.

Na Pokljuce mají skvělej čaj.

A já tu nejlepší společnost k němu.

Stala se z toho naše tradice.

S Kubou jsme seděli každý večer na balkoně a popíjeli čaj.

Bavili se i nebavili.

Jo, Kuba, to je ten kluk, ten biatlonista.

Rozumíme si.

Čím dál tím víc.

No. To je jedno.

Dneska nám začíná volnější týden.

Teda, trenéři to říkali.

A pak máme další měsíc tréninkový blok.

V polovině srpna se máme rozdělit.

A trénovat samostatně.

Běžkaři a biatlonisté.

Zvlášť.

Ale v na konci řijna letíme do Norska.

Kde se zase budeme připravovat společně.

Už se těším.

Ale o tom jindy.

Tvoje Annie. 💛