months. // štvrtecký

year three: june&july

Napsáno: 1. srpna

No, stalo se.

Minulý měsíc jsem úplně zapomněla se ozvat.

Byla jsem tak unavená z tréninků, že jsem to prostě nezvládla.

Nejen, že jsem zapomněla napsat, ale zapomněla jsem si tě doma, takže ti píšu až teď.

Ale ono se vlastně tolik věcí nestalo.

Pořád to stejné dokola.

Kolečkové lyže, kolo, střelba, posilovna.

A pořád takto.

Každej den.

Každou volnou chvilku si užívám.

Naplno.

V polovině července jsme s Kubou měli tři dny volna před odletem sem.

Na Pokljuku.

Tak jsme si udělali výlet do Londýna.

Byl to můj sen.

Protože jsem tu nikdy nebyla a vždycky se mi líbily ty památky.

To město.

Ta historie na každým kroku.

A celkově.

Potřebovali jsme vypadnout.

Protože jsme se zase pohádali.

Když jsme spolu pořád, tak je Kuba šíleně všímavý a vadí mu, když prohodím jediné slovo s kýmkoliv z jeho parťáků.

Dva dny před odletem do Londýna jsem šla na snídani dřív, nechtěla jsem ho budit.

A dali jsme se do řeči s Adamem Václavíkem.

Ptal se, jestli mi nechybí kluci z běžek.

Normální přátelská konverzace.

Celý zbytek dne byl jak napumpovaný papiňák.

A to k tomu neměl ani důvod!

Na našem výletu se to všechno rychle ujasnilo.

Nic to ale neměnilo na tom, že je to prostě žárlivec.

A to už jsem poznala dřív.

Ale i tak.

To byla jen malá kaňka na tom všem.

Jen jedna.

Jinak jsem měla miliony důvodů ho milovat.

A být s ním šťastná.

Po každé hádce nás to k sobě stejně táhlo mnohem víc.

Asi jsou fakt k něčemu, ty hádky.

Ten den, co jsme se ubytovali, jsme si sedli večer na terasu.

Pili jsme čaj a povídali si.

Sama se divím, že jsme po takové sobě spolu nalézali slova.

A pak jsme i mlčeli a v objetí seděli a koukali.

Na výhled nebo jeden na druhého.

Bylo to znát.

To propojení mezi námi.

V tom tichu se Kuba ozval.

Pamatuju si tu větu pořád.

„Jsi se mnou šťastná?" zeptal se.

Nechápala jsem, jak ho to napadlo.

Kdybych nebyla, tak bych nebyla ani tady.

Ani nikde jinde.

Nebyla bych s ním.

Vždycky z ničeho nic pustí do ticha nějakou větu.

Jakoby se na něco chystal.

Jakoby se ujišťoval.

Jestli o něj ještě stojím.

Tvoje Annie. 💛