year two: december

210 13 0
                                    

Napsáno: 2. ledna

Ahoj!

Jsem doma!

Ale vážně, doma, ležím ve své posteli a čekám na Kubu než se umeje.

Vždycky mu trvá, než si dokonale zkrotí vlasy.

Tak jsem volnou chvíli využila k seberozvoji.

K zapsání toho, co se nám povedlo a co ne.

Tento rok byl výzva.

Já se odprostila od holek v týmu, které mě srážely dolů a našla jsem si svůj tým.

Teda, našla jsem si tebe, deníku můj, a Kubu.

A jsem za to ráda!

Kuba je nejlepší kluk, kterýho jsem si mohla přát.

Vážně.

Pořád je přehnaně hodný a většinou i vtipný.

Ale.

Nedjřív bych shrnula tento rok a pak přidala i poslední měsíc.

Jedním slovem bych ho nedokázala popsat, tak alespoň takto: enormní progres.

Holky mě obviňovaly z dopingu.

Po testech jsem se jim akorát vysmála do obličeje.

Nepovolený látky mi nepomáhají, dopředu mě žene hlad z úspěchu.

Byl to šílený rok.

Plný překvapení.

A nalezení skvělé formy.

A takové mé osobní pohodové harmonie.

V prosinci jsem vyhrála.

Další sprint.

Už třetí v sezoně, paradoxně ze tří.

Na desítku jsem nenastoupila, rozhodla jsem se pošetřit síly před Tour de Ski.

Věděla jsem, že to bude těžký.

Chtěla jsem se udržet v seriálu tak, abych nechyběla ani na jeden sprint.

Dnes ráno jsem dojela ze Švýcarska domů.

Na Itálii jsem se už necítila.

I tak, vyhrála jsem další dva sprinty.

Neuvěřitelný, co?

A přidala jsem solidní pátý místo z desítky volně v Toblachu.

Plán byl po sprintech jet domů a odpočinout si.

Trenér s tím souhlasil.

Věděl, že jen já vím, co je pro mě nejlepší.

Dnes jsem se po dlouhé době viděla s Kubem.

Teda.

Když nepočítám, že jsem se na něj byla kouknout na biatlonu.

To měl ale jiné povinnosti.

Bohužel.

Ale teď si to vše vynahrazujeme.

Budeme spolu ještě další tři dny, trénovat a lenošit.

Potom mi odjede do Německa.

A tam pojedu chvíli po něm já.

Priority na sezonu se trochu změnily.

Trenér říkal, že malé cíle jsou na prd.

Dala jsem si proto za cíl vybojovat malý glóbus za sprint a další za nejlepší běžkařku do dvaceti tří let.

V té druhé kategorii jsem v celkovém hodnocení třetí, ale ty dvě jsou přede mnou o čtyřicet bodů, což není tolik.

Vím, že na to mám.

A budu bojovat!

Tvoje Annie. 💛

months. // štvrteckýKde žijí příběhy. Začni objevovat