6

738 49 0
                                    

Cesta byla strašně dlouhá. Čím dál tím víc jsem v okně viděla nádhernou přírodu.
Hlavou mi vrtal ten kluk, kdo by to tak mohl být. Televizi máme skoro nefunkční, jen s jedním kanálem a to je sport. Takže ani já ani máma ji nesledujeme.
Ale určitě to musí být nějaký známý zpěvák nebo herec. Ale co dělá na táboře tady?
„Dáš si něco?" vyrušila mě z přemýšlení paní s vozíkem.
Můj pohled padl na vozík, na kterém bylo jídlo a nějaké nápoje.
„Dám si colu v plechovce a ty čokoládové sušenky."
Dostala jsem to, co jsem chtěla a zaplatila jsem. Dívala jsem se z okna a krásná příroda mě zaujala.

Finn
Seděl jsem sám na sedačce a všichni dospělí se ke mně chovali jak k bohovi. Byl jsem rád, ale nechtěl jsem to. Proč nemůžu být někdy normální, jako všichni ostatní?
Nikoho jsem tu neznal, tak jsem se díval z okna a pozoroval fascinující přírodu.

Elisa
Po pětihodinové cestě jsme tu. Vypadalo to tu hezky. Stromy zdobily bránu s nápisem „Tábor". Vedoucí nám řekli, ať si vezmeme kufry a jdeme za nimi.
Měli jsme se postavit do řady, kde si vás zapíšou a zařadí vás do chatek. Několik rychlých dětí mě předběhlo, ale i tak jsem byla ve předu. Za chvílí jsem byla na řadě já. „Tvoje jméno?" zeptala se mně blonďatá starší paní s růžovými rty. Vypadala příšerně.
„Elisa Natobová". usmála jsem se.
„Hm, no, dobře, budeš v chatce 39". ušklíbla se na mě ta nafrněná paní. Z ní jsem vážně neměla dobrý pocit.
„Takže, chatka číslo 39." opakovala jsem furt dokola a dívala se na mapku tábora, kterou jsme dostali, protože tábor byl vážně obrovský. „Tak kde to sakra je?!"
Bum!
Vzhlédla jsem vzhůru a uviděla jsem Finna.
„Ou, promiň, já.. nedívala jsem se kam šlapu!"
„To je v pohodě, to je moje chyba." řekl a usmál se.
Má tak nádherný úsměv!!
Pomohla jsem mu zvednout kufr, který jsem zhodila a šla jsem dál hledat chatku.
Po chvíli jsem ucítila ruku na svém rameni a otočila jsem se.
„P-počkej." řekl.
„Ano?"
„Nepředstavil jsem se." natáhl ruku a potřásli jsme si.
„Finn Wolfhard."
„Elisa Natobová."
Zase se na mě usmál a já se jen otočila a šla dál. Hledat chatku číslo 39.

Nesmím ho milovat...Where stories live. Discover now