Odplata / NamJin

Kapitola 47

SeokJin

Tohle myslí vážně? Pomyslel jsem si pobaveně. Opravdu chce zkoušet, jestli jsem zločinec podle jeho představ? No, v tom případě mu to tedy ukážu. Vešel jsem dovnitř a zamluvil nám hru. Naštěstí tady nebyl jen jeden sál, ale byl tu velký pro skupinu a dva pro dvojice, max trojice. Chlápek nás ujistil, že má zrovna jeden volný a poslal nás se převléknout. Navlékl jsem na sebe ty jejich obleky a už teď se těšil, jak NamJoonovi ukážu jak se to dělá. Vyjeli jsme výtahem nahoru a každý jsme si vzali jednu zbraň. Každý jsme si šli po svém, než hra začne.

Jakmile se rozezněl signál začátku, absolutně jsem netušil, kde se ten kluk nachází. Pomalu jsem se plížil za různými překážkami aby mě nebylo vidět a hledal ho, zbraň v pohotovosti. Po chvilce jsem ho uviděl a vítězoslavně se usmál. Byl za stěnou, ke mně zády. Hodlal jsem si nadejít, aby mě zeď nebránila ve střelbě, ale on byl najednou pryč. Hned na to se mi u ramene objevila cizí zbraň. "Sakra!" Zaklel jsem a otočil se na něho. S vítězným úšklebkem zmáčkl spoušť a já si povzdechl. Hra ale neskončila.