Kapitola 72

582 43 4
                                    

SeokJin

Chvilku jsem koukal na kluky v obýváku. Vypadaly s NamJoonem úplně v pohodě. Jako by už patřil do naší malé rodinky. Sledoval jsem je, ale jen krátce, protože si mě všiml Joon. "Jídlo je hotové. Tak se pojďte najíst." Pobídl jsem je a pobaveně sledoval YoonGiho jak pootevřel jedno oko. "Co máme?" zeptal se a já se pousmál. "Rámen, kimchi a bibimban. Takže si vyber." "Snažís se si ho udobřit, co?" zeptal se pobaveně HoSeok. Jasně. Prokoukl mě. "No v tom případě od každého trochu." Rozhodl se YoonGi a v jeho tvář zvlídněla. Pousmál jsem se. Definitivně mi bylo odpuštěno. "Tak pojďte." Pobídl jsem je znovu a sám zmizel v kuchyni abych dal jídla na stůl. Prostřeno jsem už měl. Kluci si posedali ke stolu a já se k nim přidal. "Tak dobrou," popřáli jsme si a pustili jsme se do jídla. "Vlastně si mi celkem chyběl," pronesl Kook s plnou pusou a já se na něho koukl. "Jasně, ty fakt dokážeš potěšit," prohodil jsem pobaveně. Věděl jsem, že to tak nemyslí. Ale ten kluk byl na jídlo snad horší jak JiMin. A to je sakra co říct. Všichni se tak nějak bavili mezi sebou, jen NamJoon mlčel. Koukl jsem se na něho, abych zjistil co se děje, ale v tu chvíli jsem ucítil jeho ruku na mém stehně. Sklepal jsem jí, ale objevila se znovu. Shodil jsem mu jí svojí rukou a to, že jsem to neměl dělat jsem pochopil ve chvíli, kdy mi jeho ruka přes volné kalhoty pevně stiskla rozkrok.

Odplata / NamJinKde žijí příběhy. Začni objevovat