Odplata / NamJin

Kapitola 67

SeokJin

Opravdu mě hledal? Nechápal jsem ho. Ani za boha jsem nemohl pochopit tohohle kluka. Ale zároveň jsem věděl, že já ho ani nepotřebuju pochopit. Stačí mi, že je tu se mnou. Věděl jsem, že jsem se do něho zamiloval. A stejně tak jsem věděl, že nám to nemůže fungovat. On nebyl někdo kdo by se ve vztahu podvolil. To mi na něm nevadilo. Ani náhodou. Nepotřeboval jsem nějaký vyděšený a poslušný stěně. Ale co se týče sexuální stránky vztahu... Tam to dělalo obrovské potíže. Dole jsem nikdy nebyl a nemíním to měnit. Ale věděl jsem, že on má v tomhle jasno stejně tak, jako já. Tak proč se vůbec vlastně snažit? Když to stejně nemá budoucnost? Jenže my jsme to ani jeden nechtěli vzdát. A teď, když jsem tak na něho koukal, v té blízkosti, v které jsem u něho byl... Jsem nemyslel na budoucnost. Myslel jsem jen na to, že on je u mě a že se stačí pohnout jen o pár milimetrů a znovu bych cítil ty jeho dokonalé rty. A rozpoutal bych tim nekonečný boj o dominantnost. Ale hlavně... Hlavně bych rozpoutal vztah, za který by se muselo bojovat každou vteřinu. Vztah plný hádek, ústupků a "rvaček" o nadvládu. Nemělo to cenu. To ani náhodou. A přesně proto jsem to udělal.