Autumn meeting ✔

.15.

Ethan jako obvykle čeká u auta s cigaretou v puse. Usednu do auta, batoh si položím mezi nohy a rozepnu si bundu. Zpocené dlaně si otřu o sukni, na sedadle se zavrtím a zapnu si pás. „Děje se něco?" usedne Ethan do auta. „Ne, jsem jenom nervózní." „Z Nory?" podiví se Ethan a já přikývnu. „Vždyť je jí teprve pět." rozesměje se Ethan a já se nervózně ošiju. „Hele, bude to v klidu." usměje se na mě mile, pohladí mě po tváři a já zrudnu. Ethan se připoutá, nastartuje a vydá se do nebezpečného provozu New Yorku.

Ethan zastaví před domem, postaveným z červených cihel, ve kterém je řada bytů. „Tak pojď." řekne a odemkne velké, černé dveře. Musíme vyjít několik pater, než se dostaneme před modré dveře s označením 315 b. Ethan ani nestačí otočit klíčem a dveře už otevírá malá holčička, která vypadá jako Ethan. „Ethane." vypískne a vpadne mu do náruče. „Mamka před chvílí odešla do práce." Potom se ostražitě podívá na mě a něco zašeptá Ethanovi do ucha. Ethan nepatrně zrudne a zvedne Noru do náruče. Nora mi věnuje velký, upřímný úsměv a já jí ho oplatím. „Půjdeme dovnitř?" zeptá se mě Ethan a já s úsměvem přikývnu. Sundám si batoh ze zad a bundu. Tu si vezme Ethan a pověsí jí na věšák. „Díky." pípnu a rozhlédnu se kolem. U dveří je žlutá komoda, na které jsou vyskládány fotky v rámečkách. Na jedné fotce je zachycený malý Ethan bez jednoho horního zubu. Fotku si vezmu do ruky a nevědomky se usměju. Ethan si stoupne těsně za mě. „Tady mi je šest." řekne a já fotku položím zpátky na místo, kam patří. „Dáš si něco k pití?" zeptá se a já přikývnu. Ethan mě zavede do menší kuchyně, která je spojena s obývacím pokojem, kterému dominuje velká šedá sedačka. Ethan vezme skleničku, naleje mi džus a já se napiju. „Vím, že náš byt není něco extra..." „Je nádherný." přeruším ho a říkám pravdu. Celý byt působí velmi útulně. Ethanova máma má očividně ráda originální kousky, ale vše spolu ladí a vytváří to úžasnou atmosféru. Přesně to u nás doma chybí. S Ethanem se posadíme na gauč a za chvíli přiběhne Nora i s panenkou. „Mám hlad." oznámí a Ethan se přesune k ledničce. S povzdechem se za námi vrátí. „Nic tady nemáme. Co kdybychom objednali pizzu?" navrhne Ethan a Nora se rozzáří. „Ale chci tu dobrou, z 34th Street." usměje se na Ethana Nora a Ethan zaúpí. „Budu muset pro tu pizzu dojet, protože nemají donáškovou službu." oznámí mi Ethan a já pokrčím rameny: „A v čem je problém?" „Nebude ti vadit tady s Norou počkat?" „Jasně že ne." zasměju se a Nora se na mě spiklenecky podívá. Ethan si vezme bundu, klíčky od auta a odejde. Jakmile se za ním zavřou dveře, Nora zatleská. „Poslala jsem ho pryč schválně." usměje se na mě a já se rozesměju. „Proč?" „Ani nevím." posadí se na gauč a pohladí panenku po vlasech. „Ethan měl pravdu, jsi vážně hezká." řekne Nora a já zrudnu. „Řekl o mě, že jsem hezká?" ujistím se a Nora se rozesměje. „No jo, občas o tobě mluví ze spaní. Slyším ho, když jdu v noci na záchod." „Aha." hlesnu a zavrtím se na gauči. „Upleteš mi copánky?" vyhrkne Nora a já s úsměvem přikývnu. Vypískne radostí a odběhne pro gumičky a hřeben. Usadí se pod gaučem a já se dám do pletení. „Mamka o Ethanovi říká, že je zamilovaný. Od doby, co tě zná, je jiný." pokračuje Nora. Když zachrastí klíče, Nora se rychle otočí: „Ethanovi ani muk." zasměje se, vyskočí na nohy a odběhne přivítat Ethana.

„Jsem plná." vydechnu, jakmile dojím poslední kousek pizzy. Ethan sebere talíře a odnese je do kuchyně. „Jsem doma." ozve se Ethanova mamka ode dveří. „Tady." houkne Ethan a já znervózním. Do obýváku vstoupí blonďatá žena ve středním věku, která se obličejem tak strašně podobá Ethanovi a Noře. Ve tváři jsou viditelné známky únavy, ale její oči se smějí. „Dobrý den." polknu. Jakmile mě spatří, její oči se ještě víc rozzáří. „Ahoj. Ty jsi Melissa?" zeptá se a já nervózně přikývnu. „Ráda tě poznávám." natáhne ke mně ruku a já si dám záležet na stisku. „Já vás také." „Tykej mi prosím. Jsem Linda." rozesměje a já pohledem vyhledám Ethana. Linda přejde k Ethanovi, pohladí ho po rameni a dá vařit vodu na kafe. „Zítra mám volno." oznámí Ethanovi a ten jí líbne na líčko. „Zasloužíš si ho." zašeptá a Noru si vyzvedne do náruče. „Myslela jsem, že bychom mohli dlabat dýně." nadhodí Linda a Ethan zavrtí hlavou. „Víš, že já jsem v práci. Musím Melissu vyzvednout ze školy, odvést jí domů..." „Tak ať přijde i Melissa." vykřikne Nora, prosebně se na mě usměje a mě nezbývá nic jiného, než souhlasit.