Biatlonistka

8. Nedělní trénink

Po poradě mě Malin zastihla až na pokoji, který sdílíme ještě s fyzioterapeutkou Åstou. Neměla jsem absolutně žádnou chuť se s kýmkoliv bavit. Takže jsem se víceméně zdejchla. Musela jsem zavolat rodičům a říct jim co a jak. Dneska sem taky dorazili a byli kousek odtud, ale dohodli jsme se, že mě nechají se soustředit a udělají si svůj vlastní program, pokud se přes den nedomluvíme jinak.

,,Emilie?" oslovila mě Malin, hned jak zabouchla dveře.

,,Malin?"

,,Všechno v pohodě?"

,,Jasně. Proč se ptáš?"

,,Hrozně rychle jsi zmizela, s holkama jsme se ještě o tom všem bavily..."

,,To je super, no," odložila jsem konečně učebnici, kterou jsem měla naoko připravenou ke čtení, ale která bohužel nefungovala jako pancíř proti Malininým pokusům o konverzaci. ,,O něco jsem přišla?" ptám se ironicky, protože se zuby nehty držím ve své ulitě a nechci z ní ven. Nechci slyšet, co si kdo myslí o tom, jak, kdo, co a s kým.

,,Jo, přišla," Malin si založí ruce v bok a vrací mi můj ledový pohled. ,,Nebuď taková. Ono se ti nic nestane, když s námi budeš trochu komunikovat nebo dokonce trávit čas."

,,Jsem prostě ráda sama," pípla jsem o něco méně odvážněji. Cítila jsem se najednou proti Malin bezbranná. Ještě nikdy mě takhle otevřeně neoslovila ohledně mýho samotářství. Malin, ani žádná jiná z holek.

,,Holky nejsou tak děsný, jak si myslíš. Mrzelo je, že ses tak zdejchla," teď už Malinin hlas nezněl tak vyčítavě.

,,Šla jsem zavolat rodičům."

,,Mohlas jim zavolat i o půlhodinky později. Však je teprve osm hodin večer," poukázala na ubohost mého argumentu.

Oždibovala jsem přední stránku učebnice. 

,,Co jsem teda tak důležitýho propásla?" zeptala jsem se s povzdechem a doufala, že přestaneme řešit moje chování. Došly mi argumenty a pěkně mě to vykolejilo.

,,No, zdá se, že nic. Prostě holky říkaly, že je to super od trenérů, že když to klapne jak má, tak si obě zaběhneme dva závody."

,,Jasně. Super. Jen se nejdřív do toho druhého musím kvalifikovat."

,,Běžela bys radši štafetu?" zeptala se Malin s upřímnou zvědavostí a snažila se zachytit můj pohled.

,,Asi ne," povzdechla jsem si po chvíli přemýšlení.

,,Do stíhačky se kvalifikuješ úplně v pohodě. Běháš tak rychle, že i kdyby se ti nepovedla střelba, na stíhačku to stačí."

,,Snad jo."

,,Halo?" houkla na mě Malin a přidala drcnutí do ramene.

,,Co? Jsme tu na mistrovství světa!"

,,Kdys naposled byla hůř jak 50?"

,,Co tím chceš říct?"

,,Že to zvládneš jak nic, na tréninkách nás válcuješ všechny."

Musela jsem se usmát tomu vyjádření. Jo, úplnej parní válec.

,,Příště se nezdejchávej, ok?"

,,Okay," slíbila jsem a dívala se přitom Malin přímo do očí. S chutí do toho. Půl je hotovo. Takže mého zašívání se už si moc neužiju. Škoda.

***

Nedělní trénink je pro juniory poslední trénink před individuálem, který se poběží zítra, v pondělí. Jelikož jsou ale dnes na programu sprinty dorostenců a dorostenek, byl pro nás stadion pro trénink otevřený ráno do 10 hodin a pak večer po 16 hodině. Když jsme tedy v 8 hodin naklusali, holky i kluci, byla jsem zvědavá, co pro nás trenéři vymysleli.