Kings & Queens (CZ)

XLIX.

Ina

,,Tvá mysl musí projít mnou! Neboj se toho!" Jenže Ina se bála. Bála se, že když propustí svou mysl do ženiny, ztratí kontrolu nad sebou samotnou. Slyšela už tolik vyprávění o démonech, kteří se svou silou zbláznili. Nechtěla být další. Předtím si myslela, že to bylo jen jejich mocí. Reese ji vyvedla z omylu. Ti démoni se snažili ovládat ostatní lidi a to je stálo jejich život.

,,Já to nezvládnu!" Vykřikla Ina a zhluboka oddechovala. Měla toho dost. Byla unavená... a nebyla připravená zaútočit na svého otce z očí do očí. Sedla si na studenou zem a popadla sníh do dlaní. Příjemně chladil. Cítila se slabá, slabší než minule. Chtěla jen zavřít oči a usnout. Klidně tady.

Zkoušeli už od útlého rána. Reese jí nešetřila. Byla snad ještě horší než Blake před několika měsíci. A když už o něm byla řeč, zatímco Ina umírala uprostřed tábora, on společně s Liwii, Emirií a Tesákem seděli v rohu a sledovali ji. Od té doby, co se Emirii vrátil zrak přišlo jí, že jí dívka sleduje mnohem víc než předtím.

,,Pokud tomu budeš věřit, tak to vážně nezvládneš." Přišla k ní blíž Reese a nabídla jí starou ruku. Ina odmítla a zvedla se sama. ,,Jsi silná, dítě. Ale musíš se trénovat."

,,Já vím, já vím. Říkáte mi to pořád dokola!"

,,Opakování matka moudrosti." Ina si povzdechla a otřela si mokré ruce do kalhot. ,,Chce to přestávku." Ine tahle slova tolik chyběla. Ano, přestávka! To přesně potřebovala!

Unavená, šnečím tempem došla až k Blakeovi, který jí položil ruku na pas. ,,Když jsem tě trénoval já, dělala sis přestávky kdykoliv se ti zlíbilo." Nadzvedl provokativně jeden koutek úst výš. ,,Tak co se změnilo?"

,,Tvoje matka má asi větší autoritu." Ina neměla náladu na vtipy. Jo, kdyby to byl Blake už dávno by si lehla do sněhu a dělala mrtvolu stejně dobře jako to uměl Tesák.

,,Myslím, že si vedeš dobře." Vložila se do rozhovoru Emirie. ,,Když jsem se já učila házet kartami trvalo mi to rok."

,,Tolik času nemáme," zamumlal Tesák a položil si hlavu do dlaní. Každý den ho Blake posílal na průzkum. Byl menší riziko než skupina vojáků. Tesák dokázal být vlk, zvíře kterému patří okolní lesy i louky.

,,Možná by to chtělo snadnější cíl." Zkusila znovu Emirie. Ina si už dávno všimla jedné věci, Emirie navrhovala, Tesák její návrhy hodnotil, ale stejně měla poslední slovo ona. I společně s Kouzelníkem, Adrugou a Odetou. ,,Třeba člověka. Někoho kdo si nehlídá svou mysl."

,,Jako například?" Zeptala se Ina. Liwiiny oči se stočily k Blakeovi. Ten ale nepřicházel v úvahu.

,,To by nefungovalo!" Reese se přiblížila ke skupině. ,,Ať už je muž nebo ne, stále mu v těle koluje krev Dorb."

,,Takže taky dokážu léčit a hrabat se v mysli? Můžu to zkusit na tobě?" Usmál se na Inu a ta ho pohladila po tmavých vlasech.

,,Ne Blakeu, to neznamená tohle. Jen jsi více imunní než jiní lidé." Reese si upravila sukni a pak se zasekla v polovině pohybu. ,,Ale možná tu je přeci někdo."

***

,,Zapomeň!" Vykřikli Blake s generálem najednou jen co Reese vyslovila jméno osoby, co se po táboře procházela jako páv.

,,To prostě nejde. Tohle neuděláš!" Otočil se Blake jenom k dívce. Ina seděla v křesle a v rukou dřímala sklenici vody. Emirie se v rohu culila jak měsíček na hnoji a užívala si tu chvíli, kdy se všichni hádali. Ať už tak už pořád byla zlodějka a nepokoje jí dělaly dobře. Ještě by si někdo mohl ublížit. Pak už by se úplně cítila jako v divadle.