101.

1.1K 101 118
                                    

DLOUUUUUHO JSEM SE ROZMÝŠLELA, JESTLI MÁM KAPITOLU VYDAT, ALE VÍM, ŽE JSEM VÁS NIJAK NEPOTĚŠILA PŘEDCHOZÍ KAPITOLOU... Mimochodem, při téhle se něčeho držte :))

,, Zdá se, že je s tebou Jiryu šťastná."

,, Hhh, můžeme na chvíli přestat mluvit o mně a Jiryu?"Vyhrkl jsem a otočil se na něj.,, Co ty a já?"

,, Ty a já?"Zopakoval a nadzvedl obočí.,, Ono nějaké 'Ty a já' někdy bylo?"

,, To tedy bylo."Protočil jsem oči a založil si ruce na prsou. Možná... Možná tu je nějaká možnost, že to pro mě něco znamenalo. Nevím co přesně.

,, Takže to pro tebe znamenalo co?"Zeptal se a opřel se o zeď zády.

,, Jimine, nenechal bych nikoho se dotknout mých rtů, kdyby to pro mě nic neznamenalo."Prohlásil jsem a zahlédl v jeho očích překvapení. A ještě něco, avšak to jsem vyčíst nedokázal.

,, Takže pro tebe Jiryu něco znamená."Uvažoval a skousl si spodní ret.

,, Ale ovšem, že znamená!"Omylem jsem zvýšil hlas a rozhodil rukama.,, Ale chtěl jsem si spíše promluvit o tom, že-tamto-ehh... Že prostě jsem se s tebou nechtěl hádat. Bolelo to, když jsi řekl, že je to naposledy."

,, A ty si myslíš, že mě doteď nebolí ten incident po Daesungově párty?"Odsekl a odvrátil pohled.,, Yoongi, já na to nemůžu přestat myslet. Ještě před dvěma týdny jsem se líbal s někým, kdo mě znásilnil před měsícem!"

,, Nevytahuj zrovna tohle te-"

,, Proč bych neměl? Říkám ti, že na to neustále myslím, protože to sakra bolí. Ani ses mi neomluvil nebo něco takového."Odmlčel se a na chvíli zavřel oči.,, A zároveň! Vždycky jsi mi říkal, že mi chceš pomoct. To tě k tomu navedl Tae, že? No jasně, kdo jiný? Kdyby ti to neřekl, sral bys na mě stejně, jako předtím. Uznej, že je to pravda!"Nemohl jsem tohle dál poslouchat. Avšak by bylo zbabělé jen tak prostě odejít. Takového prostě Jimina neznám.

,, Jo."

,, Hah, takže takhle to je?"Ironicky se uchechtl.,,Mí kámoši ti řeknou o mě něco, co se nikdo neměl nikdy dozvědět a ty ze sebe uděláš svatouška? Kdyby ses to nedozvěděl, nebavil by ses se mnou. Ty mě lituješ, že ano?"

,, Není to tak, Jimine, prosimtě, poslouchej se!"Křikl jsem a zastrčil si ruce do kapes.

,, Fajn, právě jsi mě donutil si myslet, že se se mnou bavíš jen kvůli tomu, že mě lituješ."Upřesnil a založil si ruce na prsou stejně, jako já před chvílí.,, Bylo pošetilé si myslet, že tenhle rozhovor všechno spraví."

,, To proto jsi na mě celou dobu koukal?"Vyhrkl jsem. Musel jsem se zeptat. Zřejmě nebylo vhodný a smysluplný se ptát, ale já to prostě chtěl vědět. Nechci tady dělat toho slabšího.

,, Koukal jsem se na tebe, protože ses mi líbil!"Vykřikl a vjel si rukama do vlasů.,, Mám tě rád a to sakra moc. Jenže tímhle mi to vůbec neulehčuješ. Ubližuješ mi, ačkoliv tys to zřejmě nepostřehl."

Podíval se mi do očí. Udělal jsem nepatrný krok k němu a nahnul se k němu obličejem blíž, čímž si uvědomil, že mám v plánu ho po dlouhé době políbit, a tak mi na tváři přistála facka. A to tedy pořádná. Mám pocit, že takovou jsem v životě nezažil, hrozně mě z toho štípala tvář.

Jakoby má mysl zčernala. Chytl jsem Jimina za obě zápěstí a ruce mu dal na hlavu, přičemž na mě vystrašeně koukal. Na jednu stranu mě ovládl vztek, avšak na tu druhou jsem se snažil spoléhat víc; chtěla, abych ho pustil a nechal jít. Bohužel tomu tak nebylo, musel jsem se dívat dál na to, jak se mu začaly lesknout oči.

,, Ne ne ne ne, Yoongi, prosím."Zašeptal a sotva popadal dech.,, Omlouvám se, promi-ahhh!"

Nedořekl to a já se mu doslova zakousl do krku. Dával jsem si však stále pozor na to, aby mu netekla krev. Můj stisk musel být určitě silnější a bolestivější. Později jsem stisk uvolnil a začal mu na kůži vytvářet cucfleky.

,, Y-Yoongi, prosím dost!"

Jimin sebou trhal na všechny strany a brečel. Nijak tomu nepomohl a já nepřestával v činnosti. Byl v pasti. Tohle... Tohle jsem původně nechtěl, nezaslouží si to. Nevěděl jsem, že můžu udělat něco takového a způsobit tím Jiminův brek.

Trefil mě kolenem do rozkroku a já ho tak musel pustit. Okamžitě se chytl za krk a rychlým krokem se rozešel ke dveřím. Až tehdy jsem si uvědomil, co jsem udělal. Nemělo se to stát. Nechtěl jsem. Jenže on mi po tomhle už neuvěří, jsem si jist. Něco však zkusit musím.

Jedna slza mi stekla po tváří a hned ve třídě druhá, když jsem si všiml, že Jimin odešel i s jeho batohem. Stejně tak Tae.

_______________________________________
안녕! 👁️👄👁️
Tak z Yoongiho máme upíra 🤣 Ne, omlouvám se, tahle kapitola nebyla hezká, ALE večer vydám další, která dejme tomu vás malinko uklidní 😅 Já vím, že je to se mnou k nevydržení, ale Jiryu je hlavní zvrat, co se týče Yoonmin v téhle knížce ಥ_ಥ Odpusťte mi a opět to se mnou vydržte, je tu nějaká možnost, že díky vaší přítomnosti se Yoonmin dají spravit ( ꈍᴗꈍ) No nic, děkuju moc za 20k přečtení! ( ˘ ³˘)♥

-ᴋɪᴋɪ

751slov❤️

School bitches [p.jm x m.yg; k.th x j.jk] ✔︎Kde žijí příběhy. Začni objevovat