49.

1.2K 112 50
                                    

ᴊᴜɴɢᴋᴏᴏᴋ
Vyšel jsem ze školy a sundal si kapuci. Zaregistroval jsem Yoongiho, který seděl na lavičce kousek od budovy. Jimin seděl vedle něj a mluvili spolu. On nikdy neměl rád, když někdo kouří. Avšak jsem si nikdy nemyslel, že se svým poučováním vyjede zrovna na někoho, kdo se mu líbí. Stejně mi to přišlo velice milé.

Sedl jsem si na schody a lehce sklopil pohled. Celý den se na mě žáci divně dívali. Jediná Lisa ke mně přiběhla a chtěla mě obejmout. Odstrčil jsem ji a od té chvíle jsem nosil kapuci. Bylo mi špatně ze sebe samotného. Styděl jsem se za sebe.

Cukl jsem sebou, když se ozvalo bouchnutí dveřmi. Kolem mě rychle prošli Jin s Taem. Ani jeden se na mě nepodívali, Tae naopak viditelně zrychlil krok. Láska mě nutí jít za ním. Avšak ten styd mě naopak nutí sedět a koukat do prázdna. Je to přece můj přítel. Nemůžu si ho nechat odejít.

Vstal jsem a rozešel se k němu.

,, Tae."Oslovil jsem jej a on se na mě otočil. Musel tušit, že na něj chci mluvit. Že to není jen takové oslovení a běž pryč.

,, Jine, běž s Jiminem napřed, doběhnu vás."Prohlásil Tae a Jin se váhavě rozešel pryč.

Po chvilce se k němu přidal i Jimin, načež Yoongi na mě s vydechnutím kouře kývl a odešel také. Ačkoliv jsem věděl, že ze školy vyjde několik žáků, chtěl jsem Taeho znovu zkusit. Pochybuju však, že mi odpustí tak lehko.

Nic jsem neřekl a padl před ním na kolena. Nezajímalo mě, že nás opravdu může takhle někdo vidět. Chtěl jsem jeho, potřeboval jsem cítit jeho lásku, kterou mi dává. Doteď jsem si toho ani moc nevšímal a je mi to líto.

,, Tae, já vím, že jsem tě už o něco prosil, avšak teď..."Nechal jsem větu viset ve vzduchu a sklopil pohled.,, Chci od tebe druhou šanci. Nedokážu být bez tebe už ani minutu. Jsi na mě stále naštvaný, hnusím se ti, ale přesto tě opět prosím."

,, Jak jsem si nemohl myslet, že takhle dopadnu?"Zamumlal.,, Právě tady přede mnou klečí kluk, který mě měl donedávna za idiota a poté, co se stane mým přítel, mě takhle zradí. To je ironie."Znělo to, jakoby si z toho dělal srandu, avšak mi bylo jasné, že je z toho stejně smutný, jako já. Mám však pocit, že jsem z toho smutnější.

,, Jsem krypl."Usoudil jsem a on si povzdechl.,,Poprvé mě někdo dělal šťastným. Poprvé jsem cítil, že jsem někým milován-"

,, A co jako s tím hodláš udělat?"Přerušil mě a já se na něj podíval.,, Ty si prostě myslíš, že jsem ten, co ti vše odpustí. Takhle to není. Věř mi, že tohle je to nejhorší, co mi kdy kdo udělal!"

,, Já ti věřím."Řekl jsem.,, A proto chci, abys se mnou šel na večeři. Udělám opravdu cokoliv, abych tě mohl přesvědčit."Musím přiznat, že jsem tohle nedomyslel. Vyšlo to ze mě náhodou!

,, Seš vážně hroznej, víš to?"Prskl a já přikývl.,,Uh, zítra večer mám čas. Od pěti. To je to poslední, co ti tady řeknu."

Poté se otočil a už šel pryč. Zůstal jsem tam klečet ještě dlouhou dobu.

ʏᴏᴏɴɢɪ
,, No páni, kdo se ke mně zase blíží."Zamumlal jsem a protočil oči. Mezi ukazováčkem a prostředníčkem jsem svíral teprve zapálenou cigaretu. Taky si někdo všiml, že pomalu kouřím čím dál míň?

,, Ha ha, moc vtipný."Vydechl a sedl si vedle mě.,,Dáš mi?"Nebral jsem ho vůbec vážně, když se na mě smutně podíval. To snad už vážně nemyslí vážně.

,, Zapomeň."

,, Ale já myslím, jestli mi dáš cigaretu."Uchechtl se a já na něj vykulil oči.,, Tak bude to?"

,, Neříkal jsi, že jsi přestal kouřit?"Zamračil jsem se a potáhl z cigarety.

,, Jo, ale momentálně potřebuju."Vyhrkl a vzal mi cigaretu z ruky, načež z ní potáhl. Upřímně jsem to nečekal. Vždyť je to vyléčený kuřák, co mi tak Jungkook říkal, proč si to znovu takhle kazí?

,, To tě tak moc Felix omrdal?"Lehce jsem se provokativně usmál a převzal si onu cigaretu. Jo, dneska to dělal s Felixem v hodině matiky. Tedy stihli to tak tak před příchodem učitele.

,, Nelíbilo se mi to."Povzdechl si a nahl se k mé cigaretě.,, Chci ještě."

,, Ne, nedostaneš."Odporoval jsem a ruku natáhl co nejdál. On se však více nahnul a sevřel v dlani mé zápěstí. Poté si ho přitáhl k sobě a potáhl z cigarety. Překvapuje mě čím dál víc.

,, Dík."Zamumlal a vydechl kouř. Nemohl jsem na chvíli odtrhnout oči od jeho rtů, avšak jsem se ihned podíval jinam.

,, Proč mi najednou tady vůbec kouříš mojí cigaretu?"Řekl jsem a on se na mě nechápavě podíval.,, Něco ti povím."

,, Hm?"

,, Dej si lízátko, jasný?"

_______________________________________
안녕! 😌
Jesus, tak další týden před námi 👁️👄👁️ Měla jsem dost náročné vstávání, ještě teď bych nejraději spala 😂

-ᴋɪᴋɪ

783slov❤️

School bitches [p.jm x m.yg; k.th x j.jk] ✔︎Kde žijí příběhy. Začni objevovat