ᴊᴜɴɢᴋᴏᴏᴋ
,,... a odešel."Ukončil dlouhé vysvětlování a trhaně se nadechl.,, On brečel. Brečel a já s tím nic neudělal, nepřestal jsem. Brečel kvůli mně, K-Kooku.",, Yoongiii."Povzdechl jsem si a znovu si ho přitáhl do objetí.,, To bude dobrý."
,, Ne, nebude."Zamručel mi do mikiny a stiskl látku.,, On se mě určitě teď bojí nebo je na mě naštvaný. Zítra na mě nebude chtít ani promluvit a to s ním chci probrat tolik věcí."Leželi jsme stále v Namjoonově posteli přikrytí peřinou. Objímal jsem ho, zatímco mi bořil tvář do hrudi. Není to poprvé, co takhle ležíme, avšak kvůli Taemu to je po dlouhé době.
,, Nějak se to spraví."Připustil jsem.,, Jsem rád, že ses mi svěřil."
,, Jsi můj nejlepší kámoš, Namjoon na mě nemá čas a Hobimu by to bylo jedno."Vydechl a odtáhl se tak, aby mi viděl do očí.,, Je to vlastně úleva, že jsem se konečně někomu svěřil."
,, Já ti říkal, že to nebude špatný."Usmál jsem se a podepřel si hlavu.,, Máš rád Jiryu?"
,, Spíše jako kamarádku, než jako přítelkyni."Odpověděl.,, Když mi řekla, že mě má hodně moc ráda, nemohl jsem se rozhodnout. Řekl jsem, že jí mám taky rád. Jenže ona to špatně pochopila a začala mluvit o tom, že bychom spolu měli chodit. Jen jsem se zasmál a pár dní na to mě uvítala s polibkem."Ze začátku mi přišla Jiryu milá, avšak tady je důkaz, že jsem se hrozně zmýlil. Ah, a Yoongi s Jiminem se trápí kvůli ní.
,, A Jimin? Máš ho rád?"
,, Už to tak bude."Přiznal a zavřel oči.,, S Jiminem jsem prožil chvilky, které se upřímně nedají zapomenout. V životě jsem něco takového neprožil ani s Taejoon. Nevím proč, ale je to příjemný."
,, Má tě taky rád."Zašeptal jsem a pohladil ho po vlasech.,, Prospi se."
Pozoroval jsem, jak pomalu usíná. Nechápal jsem to. Jak mohl někdo takový mít problémy ve vztazích? I já si můžu dovolit, že Yoongi ve spaní vypadá opravdu nevinně, jenže hned po tom, co se vzbudí, už si jede svoje. Jsem hrozně rád, že mi vše řekl a dovolil mi si ho vtáhnout do přátelského objetí. Přesně tohle potřeboval, jen si to neuvědomil.
Ozvalo se třísknutí dveřmi a poté zanadávání. Poznal jsem Namjoonův hlas, což mě lehce znervózňovalo. Yoongi vedle mě už zřejmě spal podle pravidelného dechu. Nijak se ke mně netiskl, jen mi pevně držel mikinu. Tak tohle je můj nejlepší kámoš, prosím pěkně.
Namjoon otevřel dveře a chtěl už něco říct, avšak se zarazil.,, C-Co-"
,, Není to tak jak to vypadá."Promluvil jsem a zakroutil hlavou.,, Jen je z Jimina nešťastný."Povzdechl jsem si a ukázal na něj.,,Byl bys schopný něco udělat pro Yoongiho a Jiminův vztah?"
Chvíli váhal, ale nakonec přikývl.
ᴊɪᴍɪɴ
Když jsem si všiml, že místo u stolu je jen u Yoongiho, Jungkooka a Hoseoka, otočil jsem se za Jinem za sebou a zakroutil hlavou. Nechtělo se mi tam. Klidně si sednu na zem, ale tam fakt nejdu. Už vůbec ne, když je tam Yoongi.,, Jimine, notak."Vydechl Jin a rozešel se k nim.
Polkl jsem, podíval se na Namjoona a Taeho, kteří si to už taky kráčeli k jejich stolu, a s menší bolestí zadku se tam vydal taky. Nenáviděl jsem tohle, všichni hned musí vědět, co jsem dělal. A ještě k tomu s kým jsem to dělal, jak znám Jacksona. Drbna jedna, neměl jsem mu to dovolit.
Sedl jsem si vedle Jina a sklopil pohled k jídlu. Vedle Jina seděli Namjoon, Hobi a před Hobim Yoongi, vedle kterého seděl Jungkook. Po jeho pravici si sedl Tae. Byl jsem lehce nervózní, a tak jsem začal rychle jíst. Nebylo mi příjemné tady být, jelikož Yoongi hned po příchodu se na mě podíval. Lhal bych, kdybych řekl, že jsem se pod jeho pohledem neotřásl.
,, Proč není Taejoon dnes ve škole?"Zeptal se Jungkook a podíval se na Jina.
,, Ah, ona... Ona na ten potrat nešla. Namísto toho se od dneška přestala učit a od zítřka už nebude jako studentka. Takže jo, dítě si nechala a hodlá ho porodit."Lehce se usmál Jin. Tak strašně se mi ulevilo, vím, že Jin o tomhle neustále mluvil, že chce, aby to bylo v pohodě. A je.
,, To je hezký."Podotkl Jungkook a letmo se podíval na Yoongiho. Nemohl jsem to přehlédnout.,, Yoongi nepochopil matiku, takže potřebuje nějakého experta, aby mu to vysvětlil."
Zaskočilo mi jídlo a já se začal dusit. Jin mě mezitím bouchal do zad. Ve skutečnosti jsem to jeden z mála chápal, avšak jsem dělal blbýho, kdyby to náhodou Yoongi nechápal. Jakoby se mé myšlenky staly realitou. A právě proto jsem po úspěšném nadechnutí mlčel.
,, Nikdo to nechápe?"Nadzvedl obočí Yoongi a pohledem všechny projel. Odhodlal jsem se a nevyhnul se očnímu kontaktu, čímž se na malou chvíli zadíval mým směrem.,, Tak... Nic."
,, Hej! Parku!"Zaslechl jsem a otočil se za křikem.,, Jak je vidět, Jacksonovi jsi už dal, co? Užil sis to?!"
Otočil jsem se zpátky, trhaně se nadechl a s tácem se zvedl. Při odchodu z jídelny jsem nechal slzy téct.
_______________________________________
안녕! °^°
ANI VMIN TADY NEBUDE 🤣-ᴋɪᴋɪ
841slov❤️
ČTEŠ
School bitches [p.jm x m.yg; k.th x j.jk] ✔︎
FanfictionMožná, že z vnější stránky jsou jiní... Kdo ví, jestli i z vnitřní. Avšak přesto po sobě prahnou, jako nikdy dřív po nikom jiném. ---------------------------------- •Taekook •Yoonmin •Boyxboy •Nemám předepsaný děj •Krátké kapitoly •Infarkty, čtěte n...