One of the crowd |L. S.|

3.

Harry

Po koncertě jsem přijel domů a nebyl schopen myslet na nic jiného než na toho potetovaného modrookého kluka. Chtěl jsem se tam vrátit a najít ho. Prostě ho poznat. Nikdy v životě jsem nic nechtěl tak moc jako být s ním. Co když vůbec na kluky není? Co když mě prostě pošle do háje? Nevím. Třeba by mi to bylo jedno, ale musím prostě znát aspoň jeho jméno.

Vzal jsme telefon, v kontaktech hledal jméno jediného člověka, který by mi mohl pomoct.

,,Ahoj brácho. Jsi ještě na festivalu co?" Ptal jsem se ho.

,,Ne, nemaj tam dobrý jídlo." Odpověděl.

Začal jsme se smát ,,Pane bože ty seš marnej Nialle. No nic potřebuju nutně tvojí pomoc. Přijeď co nejdřív ke mně." Řekl jsem a on to jen zavěsil.

Niall je můj nejlepší kamarád už hrozně dlouhou dobu. Vždycky tu pro mě byl a vždycky mi hrozně pomáhal. Hlavně mu vždycky šlo najít kohokoliv a cokoliv co jsem potřeboval. A teď jsem potřeboval, aby našel jeho. Nikomu jinému bych se s tím pocitem, co jsem cítil, když jsem koukal do těch modrých očí nikdy nesvěřil. Věřil jsem mu jako vlastnímu bratrovi.

Po pár desítkách minut Niall přišel a měl u sebe asi čtyři tašky plné jídla z Nandos.
Protočil jsme oči a rovnou začal. Řekl jsem mu, že potřebuju, aby našel toho kluka. Naštěstí Niall tam byl se mnou, když do mě narazil, takže jsem mu ho nemusel ani moc popisovat, protože Niall má vážně dobrého pamatováčka na lidské obličeje.

,,Kámo a potřebuju aby jsi ho našel co nejdřív." Tlačil jsem na něj.

,,Jojo však jo, do dvou dnů ho mám." Zašklebil se. Chvilku jsem nechápal proč by mu to mělo trvat tak dlouho a pak mi to došlo.

,,Můžeš jíst u hledání." Řekl jsem

,,Dobře, tak to to stihnu ještě dneska." Zasmál se.

,,Ale jestli zas vyliješ omáčku do klávesnice, koupíš si novou sám." Nic mi na to neodpověděl a jen se začal hrozně smát a po chvilce jsem se k němu přidal.

Niall se jen jednou ujistil podle fotky, jestli myslíme toho samého. Asi po dvou hodinách už za mnou běžel, že ho má.

,,To bylo nějak rychlí, jak jsi to udělal?"

,,Bylo to jednoduchý. Na bezpečnostních kamerách jsem sledoval, do jakého auta nastoupí. Jelikož mám dost kontaktu, zjistil jsem podle poznávací značky, na koho je auto registrované. Když jsem měl jméno, začal jsem hledat na všech sociálních sítích. Na Instagram jsem našel to jméno Liam Payne." Dostal ze sebe. Chtěl pokračovat, ale já ho přerušil.

,,Takže se jmenuje Liam?" Na tváři se mi objevil obrovský úsměv, ale když Niall zakroutil hlavou na nesouhlas, můj úsměv se vypařil.

,,Kdybys mě nechal pokračovat dostal bych se k tomu. Teď buď zticha a poslouchej mě." Trochu mě zarazilo, co řekl, ale neprotestoval jsme a v klidu jsem seděl a on zase začal vyprávět. ,,Podle fotek, co měl na Instagram jsem poznal, že je to kamarád, se kterým tu ten tvůj je. Pozval jsem to podle kamer, kdyby ses ptal. No tak jsem mu napsal. Samozřejmě jsme ho hned poprosil, ať nikomu nic neříká. Poslal jsme mu fotku toho, koho hledáme a on mi potvrdil, že jsou tu spolu. Nechtěl mi o něm nic říct, dokud jsem mu neřekl, pro koho to sháním. Hned jak jsem napsal tvoje jméno. Začal panikařit a asi stokrát mi slíbil, že to nikomu neřekne. Řekl jméno, na jakém jsou hotelu, kde normálně žijou a vlastně všechny detaily." Řekl a já otevřel pusu, abych ho přerušil a už se zeptal na jméno, ale než jsem stačil cokoliv říct on zase začal mluvit. ,,A další věc co by tě mohla zajímat je, že není na kluky. Teda ten jeho kamarád Liam tvrdí, že je, ale že si to ještě nepřiznal. Že si toho se Zaynem všimli, když se ptali na tvojí hudbu a on začal panikařit, že se mu vůbec nelíbíš. Prý u toho koktal a vypadal, že omdlí."