5.

796 64 12
                                    

Harry

Hrozně jsem to chtěl vymyslet jako rande, aby Louis prostě pochopil, že se mi líbí a já zjistil, jestli se líbím jemu. Ale stejně jsem nechtěl, aby bylo úplně očividné, že je to rande, abych ho rovnou nevyděsil. Byl jsem rozhodnutý udělat cokoliv pro to, aby mě měl rád, vlastně nevím proč. Že mě nezná, mě vážně překvapilo. Byl v podstatě první a mě to hrozně přitahuje.

Nakonec jsme s Niallem vymysleli, že ho vezmu na jedno takové to promítání filmu, jak zaparkujete autem a koukáte z něj. Měl jsme to vymyšlené, kdyby řekl, že není na kluky, tak to zapovídám tím, že jsem nechtěl, aby nás ve městě kdokoliv rušil tím, že by mě zastavoval kvůli fotkám a autogramům. V lepším případě, když řekne, že se mu líbím prostě řeknu, že to rande je.

,,Kam vlastně jedeme?" Zeptal se mě.

,,Nech se překvapit." Odpověděl jsem mu.

Když jsme se začali blížit ke konci města, začal vypadat, že se mě bojí. Asi si myslí, že ho zatáhnu někam do lesa a zabiju. Představa toho, že si Louis myslí, že jsem vrah mě celkem rozesmála. Naštěstí už jsme se blížili k cíli naší cesty.

Zaparkoval jsem co nejblíže plátnu, abychom dobře viděli. S autem, co jsem vzal, jsem to trošku nedomyslel. Je vážně nízké a zaparkovat jen ve druhé řadě, neviděli bychom nic.

Louis vypadal překvapeně, ale nadšeně.

,,Už jsi v takovém kině byl?" Zeptal jsem se ho a nespouštěl z něj oči.

S rozzářeným výrazem na tváři hleděl na obrovské plátno před námi. Zavrtěl hlavou na nesouhlas ,,Ne"

,,Tak doufám, že se ti to bude líbit." Usmál jsem se na něj. ,,Víš co, mám nápad. Pojď sedneme si na střechu."

Prudce se na mě otočil ,,Jakože na střechu auta?" Koukal se překvapeně.

,,Ano, pojď." Zasmál jsem se a vystoupil z auta. Louis vystoupil hned za mnou. Obešel jsem auto a vyndal deku z kufru auta. Vylezl jsem na střechu a deku přes ní přehodil.

,,Nebojíš se, že se to auto zničí?" Koukal na mě nevěřícně, že to myslím vážně.

,,Uklidni se a polez" usmál jsem se na něj a on ještě pořad s očividným strachem o mé auto vylezl za mnou. ,,Mimochodem, je to horor. Jmenuje se to Lights out." Řekl jsem. Kouknul jsem se na něj a jeho vytřeštěné oči mi řekli, že moc nadšený není.

,,Budu se bát. Nemám rád horory, a ještě když jsme uprostřed ničeho, venku, ve tmě. Musím říct, že mě to moc neuklidňuje." koukal na mě a už teď vypadal dost vystrašený, ale ostatně, to byl přece plán. Niall ho odhadnul správně.

,,Jsem tu s tebou. Nemusíš se bát." Usmál jsem se na něj a při tom koukal do jeho krásných modrých očí, ve kterých jsem se ztrácel.

Louis

Když řekl, že je tu se mnou, docela mě to uklidnilo, ani nevím proč.

Harry seskočil z auta. ,,Co se děje?" Trochu se mi třepal hlas, protože jsem se bál, a to ho očividně pobavilo. Neodpověděl mi a jen se vyšplhal zpátky na střechu auta s plnou taškou jídla.

Nevím, jak přišel na to, že se mi to bude líbit, ale přesně takhle bych to naplánoval já. Teda vybral bych něco jiného než horor.

Pořád mi přijde divné, že sedíme na střeše jeho úžasného auta, ale položil pod nás deku, takže se snad nepoškrábe.

Začal film a hned na začátku jsem se málem rozbrečel. Vždy, když se něco stalo jsem nahlas vykřikl a zakryl si obličej rukama. Harryho to očividně baví. Nechápu, jak se na to může koukat a být tak klidný.

One of the crowd |L. S.|Kde žijí příběhy. Začni objevovat