13.

673 51 13
                                    

Harry

Vrátil jsem se domů a naštěstí se mi podařilo usnout i když tam Louis nebyl. Upřímně ta noční můra, co se mi zdála u Louise, se mi nezdála poprvé. Už je to dlouhá doba, co se mi zdála naposled, ale stejně to vždycky bolí víc a víc.

Ráno jsem se probudil a prví věc na kterou jsem myslel bylo to modrooké zlatíčko. Chvíli jsem jen přemýšlel a nevědomě jsem se při tom usmíval a vlastně i červenal. Po chvilce jsem to už nevydržel a vzal jsem telefon a musel mu napsat.

H: Dobré ráno princezno. Jak ses vyspinkal?

L: To ty jsi spíš princezna.
   Jo a vyspal jsem se hezky.
   Co ty?

H: taky
  Máš dneska večer čas?

L: Na tebe ho mám vždycky

H: Jsem poctěn
   Vyzvednu tě v 17:00 před hotelem

L: Harry Edvarde Stylesi ty jsi mě právě pozval na rande?

H: přesně to jsem udělal ;*

L: těším se na tebe

Vylez jsem z postele, natěšený na dnešní večer, a šel si vyčistit zuby. Snažil jsem se vymyslet, co s Louisem podnikneme, ale nic mě nenapadalo.

Rovnou jsem se přesunul do sprchy. Nechal jsem na sebe stékat horkou vodu. Uvolňovala všechny mé napjaté svaly z toho stresu. Louisem jsme už na pár rande už byli, teda aspoň jsem to tak bral. Nevím, jak to bral Lou, ale pro mě to rande bylo vždy. Umyl jsem si vlasy šampónem, co voněl jako papája a kondicionérem se stejnou vůní. Ano, používám kondicionér a někdo by teď řekl, že se o své vlasy starám jako holka, ale mám svoje vlasy prostě rád.

Přešel jsem ke skříni a začal hledat outfit co by se hodil na to co jsem si pro Louise vymyslel. Doufám, že se nebojí výšek.

Vytáhl jsem obyčejné bílé tričko, černé upnuté džíny trošku roztrhané na kolenou a k tomu jsem si u hlavních dveří připravil svoje oblíbené světle hnědé chealsea boots a černý kabát. Vím na první OFICIÁLNÍ rande je to trochu obyčejný outfit, ale na svoje potřebuju něco trochu pohodlnějšího. Taky jsem si dost jistý, že to Louis taky nijak nebude přehánět.

Ležel jsem na gauči a projížděl mu Instagram. Už mi tak chybí jeho obličej. Je tak dokonalý. Vím, že ho uvidím asi za dvě hodiny, ale i tak bych ho chtěl mít u sebe už teď.

Rozhodl jsem se, že už vyjedu, abych tam byl v čas. Vycházel jsem ze dveří a už za sebou málem zavřel, ale pak mi došlo, že mi chybí jedna důležitá věc. Vyběhl jsem po schodech zpátky do své ložnice, zahrabal jsem v šuplíku nočního stolku a vytáhl černý šátek.

Nasedl jsem do auta, do toho černého sportovního, které se Louisovi tak líbilo a s úsměvem vyjel směrem k Hotelu. Přišla mi zpráva, tak jsem jí rychle otevřel.

L: Nevím, kam jedeme, ale nemohli bychom hodit Zayna a Liama do města?

H: jo

Řídím, takže jsem napsal jen jednoduchou odpověď a hodil svůj telefon zpátky na sedadlo spolujezdce vedle mě.

Zaparkoval jsem před hotelem, kde už Louis a kluci čekali a vystoupil jsem z auta. Pohledy Zayna a Liama na moje auto byly k nezaplacení. Obcházeli ho a zkoumali a já se zatím vítal s Louisem.

Objal jsem ho. Hlavu měl zabořenou v mém hrudníku a já měl bradu opřenou o jeho hlavu. Čuchal jsem vůni z jeho vlasů, je tak okouzlující. Lehce se odtáhl, stoupl s na špičky a políbil mě. polibek jsem mu s radostí oplatil a usmál se na něj.

One of the crowd |L. S.|Where stories live. Discover now