Dramione - REDEMPTION

10. Kapitola

Zatímco se na ministerstvu a v Bradavicích jednalo o její budoucnosti, vypravila se nic netušící Hermiona po delším váhání na Malfoy Manor. Draco už byl několik týdnů zpět a ona slíbila Harrymu, že mu poví, že má dceru. Měla dnes celý den volno. Po narození Meghan  se už na ministerstvo nevrátila a začala pracovat u svatého Munga. 

Celé dny si promýšlela, jak mu to řekne, ale na nic nepřišla, tak se rozhodla, že všemu nechá volný průběh. Přemístila se na Malfoy Manor a stejně jako před skoro pěti lety se objevila před vstupní branou.

Otevřít jí přišla ta samá skřítka jako minule. „Pán je v zahradách za domem," zaskřehotalo stvoření pisklavým hlasem, „musíte jít podél domu až k bílému altánu u fontány."

Hermiona jí poděkovala a zamířila směrem, kterým jí poradila. Zahrady Malfoy Manoru byly rozsáhlé a upravené. Okrasné záhony, stromy a keře vytvářely malebná klidná zákoutí lákající k odpočinku. Právě obdivovala dlouhé záhony pestrobarevných růží, když zahlédla bílé stěny letního altánu. Zamířila k němu podél umělecky sestříhaného živého plotu, když najednou zaslechla před sebou hlasy.

Opatrně vykoukla zpoza keřů. U fontány stál Draco a objímal štíhlou černovlásku. Skláněl se k ní a ona se k němu s úsměvem vinula a cosi mu říkala.

Hermiona sebou trhla a rychle ustoupila zpět za keř. Nemůže tam jen tak nakráčet po tolika letech a říct mu, že má dceru. S mudlovskou šmejdkou, se kterou se po celou dobu školy nebavil nebo ji trápil. Má svůj život, jejich tehdejší setkání byla jen náhoda, zkrat, úlet. Nikdy se jí neozval, určitě už na to dávno zapomněl. Ano, tehdy večer se k ní choval přátelsky a mile, když byla nešťastná ze smrti rodičů, ale to neznamená, že tomu bude tak i teď. 

To všechno jí prolétlo hlavou, když se otočila a kráčela stromovou alejí zpět k bráně.

***

Ve stejnou dobu stála Narcissa u okna v salonku a dívala se ven. Byla šťastná, že se Draco vrátil, že ho má zpátky a už v tomhle velkém domě nebude sama. Byla pyšná, co všechno dokázal. Vyprávěl jí, že se jeho úkol pomalu blíží ke konci, jméno Malfoyů bude očištěno a zase budou žít jako předtím. 

Teď už by si jenom přála, aby si Draco našel životní partnerku, kterou bude milovat a ona jeho, a byl konečně šťastný. Zatím to tak bohužel nevypadalo. Po návratu do země se Draco nechal vídat na veřejnosti s mnoha ženami, s žádnou ale nezůstal delší dobu. Narcissa už z toho začínala být zoufalá.

Jak tam tak zamyšleně postávala, zahlédla ženskou postavu pomalu kráčející k bráně. Do tváře jí neviděla, ale všimla si, že je oblečená do bílých letních šatů a má  hnědé vlnité vlasy.

„Dory," zavolala na skřítku, která se  před ní vzápětí objevila, "my jsme měli návštěvu?"

„Ano, má paní. Slečna přišla za mladým pánem, poslala jsem ji za ním do zahrady."

Narcissa se znovu zadívala na cestu k bráně. Ta postava jí připadala povědomá, ale netušila, kam ji zařadit. Inu, v posledních týdnech se zde vystřídalo mnoho žen, tak jak by si ji mohla pamatovat. Bude si muset s Dracem promluvit, jak si představuje dál svůj život, pomyslela si. Zatímco o tom uvažovala, žena došla k bráně a přemístila se.

***

„Prý tě tu dnes hledala nějaká dívka," řekla Narcissa svému synovi, když se odebrali z jídelny do salonku, kde si po večeři dopřáli skleničku digestivu.

„S Astorií ses přece viděla," upřel na ní překvapený pohled.

„Samozřejmě, dokonce jsem s ní i mluvila," odfrkla si dotčeně. „Dory mi říkala, že tě tu dnes odpoledne hledala nějaká dívka, tak ji poslala za tebou do zahrady. Jen mě zajímalo, kdo to byl."

Draco zavrtěl hlavou. „Byli jsme v zahradě skoro celé odpoledne sami a nikdo tam za námi nepřišel."

„Hm," zamyslela se Narcissa, „viděla jsem ji odcházet, přišla mi povědomá, ale nevím, kam ji zařadit. Bílé šaty, kudrnaté vlasy...," přemítala nahlas.

„Nevím, kdo by to mohl být," pokrčil rameny. Matčin popis mu nikoho nepřipomínal. Snad jedině Grangerová, ta má kudrnaté vlasy. Ale pravděpodobnost, že by právě ona přišla za ním na Malfoy Manor, sama a dobrovolně, byla stejně velká, jako by ho Voldemort pozval na křtiny. Zvlášť po tom, co ji na Manoru jeho šílená tetička mučila.

Bezděky mu vytanulo na mysli jejich setkání před čtyřmi, vlastně už skoro pěti lety. Tehdy to bylo těsně před tím, než začal pracovat pro ministerstvo. Ta jedna noc, kterou spolu prožili, byla pro něj nezapomenutelná. Napadlo ho, co asi dělá. Určitě si vzala toho hňupa Weasleyho a má kolem sebe kupu zrzounů, ušklíbl se v duchu.

„No, zřejmě se jednalo o nějakou mýlku," usoudila Narcissa a přestala se tím zabývat. „Draco," zeptala se ho opatrně, „uvažoval jsi o tom, co bude, až vyprší tvoje smlouva na ministerstvu?"

„Ne. Dokud tohle neskončí, nebudu si dělat žádné plány dopředu, pracovní ani osobní," odpověděl jí tvrdě.

„Takže ty dívky, se kterými se objevuješ ve společnosti a na stránkách Denního věštce?"

„Nic vážného, jen občasná společnost," odtušil bezcitně. „Co si myslíš, že bych mohl teď své budoucí přítelkyni nebo ženě nabídnout? Podezíravé pohledy, posměšky, urážky a opovržení? Samozřejmě kromě peněz, pak by jí možná tyhle řeči nemusely vadit."

Narcissa na něj překvapeně zírala. Bolest z jeho slov tryskala proudem. Najednou si uvědomila, jak to pro něj musí být těžké. Ona sama se zdržovala hlavně na Malfoy Manoru nebo dalších rodinných sídlech a scházela se výhradně s přáteli. Draco se naopak pohyboval mezi cizími lidmi, kteří mu leckdy  dávali najevo, co si o účasti jeho rodiny za války myslí. Uvědomila si, že pro jejího syna je životně důležité očistit jméno Malfoy, aby zase mohl chodit s hlavou vztyčenou a být na své jméno hrdý, jak mu to dříve vštěpoval Lucius. Manželovou nepřítomností se netrápila. V posledních letech po návratu Voldemorta se odcizili, nesouhlasila s jeho názory a jednáním, bohužel však nemohla nic dělat.

„Draco," pohladila ho po ruce „chtěla bych, abys byl šťastný a měl milující rodinu."

„Pokud se někdy rozhodnu oženit, určitě si vyberu svou nastávající sám. Je mi jedno, jestli bude čistokrevná, smíšená nebo dokonce mudlorozená. Nestojím o domluvený sňatek jako jsi měla ty s otcem."

„Přesto jsme spolu byli, alespoň v prvních letech, velmi šťastní. Ale rozumím ti a nikdy bych tě do ničeho podobného nenutila. Miluju tě a záleží mi na tobě," objala ho.

Přitiskl ji k sobě v očích se mu zaleskly potlačované slzy. Neuměl si představit, že by tu pro něj nebyla. Jen díky její lásce přežil to hrozné období, kdy Voldemort učinil z Malfoy Manoru své doupě a mučil zde mudly a kouzelníky. Znovu si vzpomněl na Grangerovou, dnes už podruhé, jak byla tenkrát zničená ze smrti rodičů, když se setkali v Děravém kotli.

Jen matka a pár nejbližších přátel jako Blaise, Pansy nebo Theo věděli, že tvář, kterou Draco nastavuje světu, je maska, která ho má ochránit před zlobou a nenávistí ostatních. Raději být připraven dát první ránu, než být překvapen a skončit zhroucený na zemi.

„Taky tě miluju," zašeptal jí do ucha a doufal, že tuto větu bude někdy schopen říct i ženě, kterou si jednou vybere, aby s ním po boku kráčela životem.