Dramione - REDEMPTION

67. Kapitola

„Jsem moc ráda, Draco, že jste se rozhodl udělat správnou věc," pochválila ho Minerva McGonagallová, když jí v ředitelně, kam zašli s Hermionou po návratu z procházky, všechno vypověděl. Meghan si odvedla Lenka s tím, že si ji u nich mají později vyzvednout.

„Chci vás oba jen upozornit, že váš osobní vztah, jakkoliv ten rodičovský vyjde najevo, musí zůstat před studenty utajen. Už takhle to bude obtížné a vzbudí to velký zájem a rozruch."

„Ale my přece...," vyhrkla ze sebe rudnoucí Hermiona, ale Draco jí skočil do řeči. 

„To je samozřejmé," ujistil ředitelku, „jsme si toho vědomi. Proto jsme nejdřív, než cokoliv podnikneme, přišli za vámi."

„Kdy jí to chcete říct?" pohlédla na ně pátravě.

„No...," zaváhal, „myslel jsem si...chtěl bych s ní strávit víc času, aby mě líp poznala, než jí to řekneme," dostal ze sebe nejistě. Někde v hloubi duše totiž skrýval strach, jak to Meghan vezme, jak bude reagovat, až se dozví, že je její táta. Co když bude naštvaná nebo smutná...honilo se mu hlavou.

„Rozumím," přikývla chápavě ředitelka, která vycítila jeho rozpoložení a obavy. „Myslím, že je to rozumný nápad. Meghan je ještě malá, ale i přesto bude mít spoustu otázek," konstatovala střízlivě. 

„Nechám zřídit letaxové spojení mezi vašimi krby, abyste se mohli navzájem navštěvovat, aniž byste vzbudili nežádoucí pozornost a zvědavost ostatních," dodala po chvíli přemýšlení. „Byla bych ale ráda, aby tato informace zůstala jen mezi námi třemi," upozornila je. Narážela tím na fakt, že jediný krb v Bradavicích, kterým se dalo do školy přemístit, byl právě ten v ředitelně.

Dracovi spadl kámen ze srdce. Tak trochu se obával, jak McGonagallová zareaguje, ale byla až překvapivě tolerantní a vstřícná.

„Až se to tajemství dostane ven, počítejte s tím, že budete pod drobnohledem zvídavých pohledů a řečí, a to nejenom studentů," upozornila je. „Proto je důležité, aby vaše chování nezavdalo příčinu k sebemenším spekulacím. Oficiálně jste stále jen kolegové," dodala a Draco s Hermionou přikývli.

„Hodně trpělivosti a štěstí," popřála jim nakonec a na její vždy přísné tváři se objevilo cosi jako povzbudivý úsměv.

***

Draco seděl na zemi v Meghanině pokojíku, pomáhal jí skládat jakousi stavebnici a hlavou se mu v rychlém sledu honily myšlenky. Od jejich rozhovoru v ředitelně uplynuly už skoro dva týdny a v celé věci nenastal žádný posun. Tedy, co se týkalo Meghan, všechno vycházelo podle plánu. Věnoval jí každou volnou chvilku a užíval si každou minutu, jako by se snažil dohnat čas, který je o sebe připravil.

Malá ho zbožňovala stejně jako on ji a omotala si ho kolem prstu. Byla jediná, komu dovolil, aby mu sahala na vlasy, na kterých si zakládal a byl na ně náležitě pyšný. Trpělivě snášel, když mu je česala a různě upravovala, zatímco v duchu trpěl.

Původně si myslel, jak chytrý jeho plán byl. Chtěl je. Potřeboval je ve svém životě. Obě. Ale řešit dvě Grangerky najednou mu přišlo moc. Proto se rozhodl tak, jak se rozhodl. Pro Meghan. S tím, že při jejich sbližování bude současně i Hermiona, a tak bude mít možnost nenásilně a přirozeně získat i ji. Jenže nic nevycházelo tak, jak si naplánoval.

Na veřejnosti se k sobě chovali jako obvykle, ale nikdy nebyli spolu sami. Když večer přišel krbem k nim do apartmá, aby si pohrál s Meghan, byla Hermiona vždy přítomna, ale moc se do jejich her nezapojovala a často jim dopřála čas jen pro ně dva. Jakmile měla malá jít spát, rozloučil se s nimi a odešel k sobě.