Dramione - REDEMPTION

34. Kapitola

❤Já jsem tak strašně ráda a vděčná, že tenhle příběh čtete... Moc to pro mě znamená. Žene mě to dál a motivuje v psaní... Snad si tuto část užijete a zpříjemní vám sobotní podvečer. Chtěla jsem ji vydat až zítra, ale nevydržela jsem...😀

 ❤Tuhle kapitolu bych chtěla věnovat @OliverOliJasansky s díky za milé a vtipné komentáře, které mě nabíjí energií a chutí do dalšího psaní. Doufám, že se budete bavit stejně jako já, když jsem ji psala.❤

Hermiona tiše zasténala a pevně semkla víčka. To se mi jen zdá, vyslala tichou prosbu k nebesům a otevřela oči. Žádný sen.., ale tvrdá realita. Meghan se k nim pomalu blížila a v náruči svírala mourovatou kočku. Kočičí záda si tiskla ke své hrudi a oběma rukama ji objímala pod předními packami, zatímco zbytek těla a zadní packy volně visely dolů a mourovatý ocas vyjadřoval svým pohybem nespokojenost a rozčilení.

Hermioně stačil jediný pohled do kočičích očí orámovaných charakteristickými mourovatými hranatými znaky připomínající brýle, aby si byla naprosto jistá. Ředitelka McGonagallová ve své zvěromágské podobě. Její pohled vyjadřoval rozpaky a lehkou paniku nad situací, ve které se nedobrovolně ocitla, přesto však nepoužila žádnou z kočičích bojových technik, aby se z nepohodlné situace dostala.

Meghan opatrně klopýtala k nim, protože přes kočku ve své náruči pořádně ani nevěděla, kam šlape. Hermiona se v duchu modlila, aby malá nezakopla.

„Mami," zvedla k ní tvářičku rozzářenou štěstím, když k nim dorazila, „podívej se, koho jsem našla. Je moc milej a nechá se hladit a chovat. Mami, můžeme si ho nechat místo Křivonožky? Prosííím," upřela na matku žadonící pohled, kterému málokdy odolala.

Hermiona v duchu zasténala. Meghan velice těžce nesla, když Křivonožka před několika měsíci odešel za duhový most. Byl už starý, mrzutý a líný, ale Meghan miloval a trpělivě snášel její projevy lásky. Ochotně se nechal vozit v kočárku pro panenky, kde spokojeně podřimoval a Meghan mu podstrkovala dobrůtky, když ho jako svoje miminko krmila.

„Meghan," obrátila se na holčičku, která na ni upírala prosebně oči, „nemůžeš si jen tak přinést domů zvířátko, které najdeš venku. Určitě někomu patří."

„Nepatří," vrtěla malá přesvědčivě hlavou, „nemá obojek ani známku. Mami, prosím! Budu mu říkat Panchee," rozhodla se.

To konečně probralo z letargie Blaise, který až dosud nevěřícným pohledem hypnotizoval profesorku McGonagallovou a do diskuse se nezapojoval. „Panchee?" nadzvedl udiveně obočí a podíval se na Meghan, „copak to je jméno pro kočku?"

„Je to moc krásné jméno," zamračila se na něj. „Bude se jmenovat Pancheecha a volat na něj budeme Panchee, viď, ty můj kocourku milovanej. Koupíme ti obojek se jménem a s rolničkou, jako měl Křivonožka," slibovala a přitiskla svoji tvář ke kočičí hlavě.

To už bylo na Blaise moc. Představil si seriózní a upjatou ředitelku Bradavic kráčející po chodbách bradavického hradu s rolničkou a obojkem kolem krku..., otevřel ústa a chtěl něco říct, ale vydal ze sebe jen přiškrcený zvuk. Vzápětí mu v hrdle zabublal smích, který přetekl a rozezněl se do celého okolí. Nahlas se rozchechtal a po tvářích mu stékaly slzy.

„Pan-chee-cha," vyrážel ze sebe přerušovaně a ohnul se v pase. 

Meghan na něj zírala s otevřenou pusou, zatímco kočka ho probodávala rozzuřeným pohledem a frekvence švihání jejího ocasu se nebezpečně zvýšila.