Dramione - REDEMPTION

68. Kapitola

Draco se díval na Hermionu spící v jeho náruči. Tak dlouho po tom toužil mít ji u sebe. Tiskla se k němu zády a cítil, jak její srdce buší proti tomu jeho, jak se chvěje při každém nádechu... Vypadala křehce a bezbranně, ale moc dobře věděl, jak silná umí být. Byla nádherná. A jeho! Teď, v tuhle chvíli a doufal, že napořád.

Hlavu měl plnou proběhlé noci, zas a znovu si přehrával každou minutu, pořád dokola a spokojeně se přitom uculoval. Stále měl před očima, jak se pod ním chvěla, oči zastřené touhou, nohy omotané kolem jeho pasu. Hladově mu oplácela polibky a roztouženě sténala do úst, vzpínala se proti němu, zatímco na zádech cítil její nehty. Byla pro něj drogou. Nemohl se jí nabažit.

Možná by nebylo marné pokračovat tam, kde včera skončili, napadlo ho a spokojeně se ušklíbl. Opřel se o loket a naklonil se nad ní, s rukou stále ovinutou kolem jejího pasu. Přejel škádlivě rty po jejím odhaleném rameni a vtiskl na něj krátký polibek. Konečky prstů ji pohladil po tváři, odhrnul pramen vlasů a dráždivými polibky začal laskat její citlivá místečka na krku.

Spokojeně zavrněla. Ten zvuk mu vyloudil na tváři úsměv. Vklouzl rukou pod deku a přejížděl bříšky prstů po křivce jejího boku, zatímco jeho rty nepřestávaly zkoumat její krk.

Až klapnutí dveří ho vrátilo zpět do reality. Do ložnice vběhla Meghan, po pár krocích se zarazila a s pootevřenou pusinkou na něj překvapeně hleděla. Pro Merlina, zaklel v duchu, úplně se mu vypařilo z hlavy, že tu nejsou sami.

„Tys spinkal s mámou?" zvědavě si ho prohlížela.

„Jo," přikývl a snažil se potlačit paniku, která ho zmocňovala.

„A proč?"

„No..., dovolila mi to," projel si v nervózním gestu vlasy rukou, která ještě před malou chvílí pod dekou hladila Hermionino tělo.

Meghan naklonila hlavičku na stranu. Nakrabatila pusinku a přemýšlivě si ho prohlížela. Draco přímo cítil, jak mu rudnou tváře. Připadal si neuvěřitelně trapně, jako malý kluk nachytaný při něčem zakázaném. Ještě, že nepřišla později, když by byli v nejlepším, to by asi vážně nerozdýchal.

Přicupitala k posteli a zadívala se na matku. „Ještě spinká," konstatovala.

„Tak ji necháme ještě spát, ano? Běž si ještě na chvilku lehnout do postýlky, je brzy," přemlouval ji.

„Už nechci," zavrtěla rezolutně hlavou.

Draco potlačil frustrované zasténání a přitáhl si pokrývku blíž k tělu. Potřeboval Meghan dostat z pokoje, aby se mohl obléknout. Rozhlédl se kolem sebe. Vypadalo to tu jako po výbuchu. Jeho oblečení a Hermionina noční košilka se válely v neuspořádané změti po zemi. Naštěstí si toho malá nevšimla.

„Probudíme mámu jako Šípkovou Růženku," zajiskřilo jí šibalsky v očích a spiklenecky se na Draca zaculila. „Ty ji neznáš?" podivila se, když si všimla jeho vyjeveného pohledu.

Malou chvilku uvažoval, než zavrtěl hlavou. Žádnou ženu s tímhle jménem nikdy nepotkal nebo si na ni nevzpomínal.

„Princ ji políbil a tím ji probudil se stoletého spánku," vysvětlila mu.

Mudlovská pohádka, došlo mu, když začala mluvit o princi. O něm četl v té knížce. Tedy, nevěděl, jestli to byl ten samý, protože v té pohádce neměl jméno a říkali mu jen princi, ale předpokládal, že ne.

„Tak co?" šťouchla do něj.

Draco přestal přemýšlet nad tím, jestli princ měl Popelku i Šípkovou Růženku současně a pohlédl na ni. Vlastně to nebyl vůbec špatný nápad, zauvažoval. Hermiona určitě bude vědět, jak je z téhle šlamastyky dostat, ne nadarmo se o ní říkalo, že je nejchytřejší čarodějkou své doby. Moc dobře věděl, že je vzhůru. Když Meghan promluvila, ucítil, jak ztuhla a tělo se jí napnulo jako struna.