Dramione - REDEMPTION

62. Kapitola

Konečně. Hermiona potichu vyšla z dětského pokoje a zavřela za sebou dveře. Zhroutila se do nejbližšího křesla a pohlédla na hodiny stojící na krbové římse. Za deset minut devět. Stihla to jen tak tak.

Meghan za boha nemohla usnout. Vrtěla se, kňourala a nemohla zabrat a Hermiona, vystresovaná z nadcházejícího rozhovoru s Dracem, už začínala ztrácet nervy. Až hrneček teplého kakaa společně s další pohádkou splnily svůj účel.

Položila před sebe na stůl velkou mořskou mušli očarovanou tak, aby sloužila jako monitor zvuku. Druhá byla v pokojíčku Meghan na nočním stolku. Přelétla pohledem salon a vstala, aby uklidila hračky pohozené v rohu místnosti. Na stůl přichystala sklenice, lahev vína, kterou nedopili včera s Nevillem, a nakonec vytáhla ze skříně i malou lahev ohnivé whisky, kterou tu měla jako železnou rezervu. Nepochybovala, že jejich rozhovor bude emotivní a lok něčeho ostřejšího by mohl přijít vhod.

Sotva vše přichystala, ozvalo se tiché zaklepání. Zhluboka se nadechla a zamířila ke dveřím. Její minulost ji dostihla, ale nebyla si vědoma, že by něco špatného udělala. Musí být silná.

***

Draco stál v salonu a přejížděl pohledem vybavení pokoje. Povšiml si plně vybavené knihovny i fotografií vystavených na krbové římse. Na většině z nich byla Meghan, někde jako miminko, jinde jako batole. Spolu s nimi tam byla fotografie staršího manželského páru. Usmívali se na sebe a podle podoby usoudil, že to jsou její rodiče.

„Dáš si něco k pití?" zeptala se, zatímco sobě nalévala do skleničky víno.

Už už jí chtěl odseknout, že tu není na přátelské návštěvě, ale nakonec stiskl rty a souhlasně kývl hlavou. Podala mu sklenici s ohnivou whisky a když se jejich prsty otřely o sebe, bezděky sebou cukla, když jí tělem projela vlna horka.

„Tak poslouchám," uvelebil se do křesla se sklenicí v ruce a vyčkávavě se na ni zadíval. Na tváři si udržoval nezúčastněný výraz.

Hermiona se nervózně ošila. Celá situace, ve které se nacházela, se jí pranic nelíbila. Žaludek se jí z toho všeho svíral. Draco jí prakticky přikázal, že s ní potřebuje mluvit, ale neřekl o čem. Předpokládala, že o Meghan. Nemohla počítat s tím, že si Draco nevšiml, jak moc je mu malá podobná. Vždyť dokonce i Hagrid si toho povšiml. Ale Meghan nebyla jediná věc, kterou měli nedořešenou. Co když chtěl mluvit o jejich společné noci na Malfoy Manoru? Ani jedno z témat se jí nezamlouvalo, ale co mohla dělat.

„O čem sis vlastně se mnou chtěl promluvit?" zeptala se nakonec. Nesedla si, ale zůstala stát v bezpečné vzdálenosti u okna.

„O čem asi?" ušklíbl se. „O Meghan samozřejmě."

Srdce jí pokleslo. A je to tady. Na mikrosekundu jí blesklo hlavou, že by mu to zapřela, ale okamžitě tu myšlenku zahnala.

„A nezkoušej mi namluvit, že není moje," zavrčel, jako by jí četl myšlenky. „Proč vypadá jako já v jejím věku? Má moje oči, stejnou barvu vlasů, dokonce i některá gesta."

„Neřekla jsem, že není tvoje," bránila se.

„Ale uvažovalas o tom," opáčil a ironicky se uchechtl.

„Přestaň mi lézt do hlavy, Malfoyi," naježila se.

„To ani nemusím," odfrknul si. „Jsi průhledná jako sklo."

„Snažíš se mě vyprovokovat? Pohádat se? Já myslela, že sis přišel promluvit jako dospělý a ty se místo toho chováš jako sebestřednej pitomec. A to jsme ještě ani nezačali," vyjela na něj. „Já chápu, že seš naštvaný, ale mohl bys mi alespoň dát šanci ti to všechno vysvětlit?" zkřížila ruce na prsou a vystrčila vzdorně bradu.