Dramione - REDEMPTION

66. Kapitola

❤Krásný páteční večer. Dnešní kapitola má neuvěřitelných 3660 slov (i s předložkama a spojkama 😀 ) a původně jsem ji chtěla rozdělit na dvě části. Z důvodu, který se dozvíte na konci, jsem ji nakonec nechala vcelku. Doufám, že se vám bude líbit. ❤

Hermiona se vzbudila dřív než obvykle. Přece jenom, pohovka v pracovně nebyla na spaní nejpohodlnější. V celém apartmá panovalo ticho a klid. Vstala, zamířila do koupelny a pak hned do Meghanina pokojíčku. Její postýlka však byla prázdná. V první chvíli zpanikařila, ale pak si uvědomila, co se zřejmě stalo. Malá se vzbudila a jak byla zvyklá, když vstala dřív, šla do máminy ložnice. Zamířila tedy stejným směrem.

Dveře do ložnice byly pootevřené a ozývaly se z ní tlumené hlasy. Hermiona přistoupila blíž a opatrně je otevřela. Při pohledu, který se jí naskytl, jí poklesla překvapením čelist. Draco seděl v posteli, opřený o pelest, hlavu omotanou její růžovo-fialovou šálou a vlasy, vždy pečlivě upravené, mu trčely do všech stran. V ruce držel mudlovskou pohádkovou knížku a nahlas četl. Meghan mu seděla na klíně, záda a hlavu opřenou o jeho hruď a v ruce držela panenku. Byl to tak nádherný a neuvěřitelný okamžik, že se Hermioně při pohledu na ně svíralo srdce dojetím. Jak tam tak stála a pozorovala je, bezděky se zaposlouchala do jejich rozhovoru. 

„Popelka v těch šatech vypadala jako princezna, viď," dožadovala se holčička jeho souhlasu.

„Jo," odkýval jí to a chystal se pokračovat ve čtení.

„Já až se ožením, tak budu taky vypadat jako princezna," rozumovala Meghan.

„Vdáš," opravil ji Draco.

„Co?"

„Až se vdáš, se říká."

„Já byla Lence za družičku. Měla jsem krásné růžové šaty a velkou mašli ve vlasech," zavzpomínala. „A ty už ses vdal?"

„Oženil. Ne."

„To nevadí. Mohla bych ti jít pak taky za družičku," nabídla mu.

Draco jen žasnul, jak se od pohádky dostali k jeho svatbě. „Dobře," souhlasil.

„Tak čti dál," vybídla ho a poposedla si, aby se jí sedělo pohodlněji. „To už jsi ale četl," upozornila ho, když se pustil znovu do čtení. „Teď máš číst tam, jak to začíná Princ neúnavně objížděl všechny vesnice," poradila mu. „Ale mě to nevadí, klidně to můžeš přečíst znovu."

„Proč to vlastně chceš číst, když to umíš nazpaměť?" vydechl frustrovaně.

„Líbí se mi to," uculila se spokojeně. „Ty čteš úplně jinak než máma, ale taky hezky," pochválila ho.

Hermiona se dusila potlačovaným smíchem, když ty dva poslouchala. Draco vzdal jakoukoliv diskusi a pokračoval ve čtení. Když skončil, zavřel knihu a úlevně si vydechl. Jeho pohled padl na pootevřené dveře. Bezděky se napjal a srdce mu začalo pádit jako splašený kůň. Meghan stočila pohled stejným směrem a radostně vypískla, když si všimla postavy stojící ve dveřích.

„Mami."

„Dobré ráno," usmála se na ně Hermiona a vešla do pokoje. „Jakpak jste se vyspali?­"

„Já se vyspinkala moc dobře. Ale Draco byl nemocný a s Minnie jsme ho vyléčily, už je mu dobře," štěbetala malá jako o závod.

„To vidím," pohlédla Hermiona na postel, kde se povaloval otevřený kufřík a sáček, ve kterém měla Meghan schované svoje dobroty. „Co hlava?" věnovala Dracovi vědoucí úsměv. Ten na ni malou chvilku nechápavě hleděl, ale pak se mu rozsvítilo. Serval si z čela šálu, na kterou už dávno zapomněl, a rukama si přihladil rozcuchané vlasy.