Dramione - REDEMPTION

15. Kapitola

„Jak se ti líbí Londýn?" zeptal se blonďák své společnice, když procházeli zavěšeni do sebe Příčnou ulicí.

„Je nádherný," vydechla Beth okouzleně. „Máte tu tolik starých mudlovských i kouzelnických památek. To v Americe není, je tam sice krásná příroda, ale všechno je nové, moderní. Jen škoda, že to nevidí Claire, byla by nadšená. Jednou ji sem taky vezmu," vzpomněla si tmavovláska na svou přítelkyni. Claire byla její životní partnerkou už tři roky. Drobná zrzka s modrýma očima pracovala jako lékouzelnice v New Yorku. S Dracem ji Beth seznámila, když pobýval v Americe.

„Doufám, že nejsi moc unavená. Na dnešní večer máme rezervaci v restauraci na Příčné ulici. Je to jedna z nejlepších restaurací v Londýně, ačkoliv nechápu, jak je to možné, když její majitel nebyl schopný na lektvarech cokoliv uvařit, aniž by mu vybouchl kotlík," ušklíbl se při pomyšlení na Seamuse Finnigana, svého spolužáka z Nebelvíru. Právě on a Dean Thomas byli majitelé restaurace a baru Alchymie

„Jsem ráda, že jsem mohla přijet o pár dní dříve a prohlédnout si město i tvoje sídlo. Mám dost nabitý pracovní program," libovala si Beth.

„Zítra si uděláme odpočinkový den na Manoru a v pondělí hned ráno máme schůzku u Kingsleyho Pastorka," zmínil ministra. „Ale teď už se budeme věnovat příjemnějším věcem," usmál se na ni, otevřel dveře a vešli do restaurace.

***

Restaurace a bar Alchymie se nacházela na jednom z nejlepších míst v Příčné ulici. Prostorná restaurace v prvním patře byla podél stěn rozdělena do boxů pro dvě nebo čtyři osoby, které poskytovaly soukromí párům nebo uzavřené společnosti. Dalších několik stolů bylo umístěno v otevřeném prostoru. V rohu místnosti byl plně vybavený bar a uprostřed taneční parket. Z restaurace se vcházelo do prosklené zimní zahrady. Ta se v případě potřeby dala uzavřít a poskytovala tak jisté soukromí, většinou však zůstávala otevřená. Ze zimní zahrady i z restaurace se bylo možné vejít na přilehlou otevřenou terasu.

Okamžitě po příchodu se u nich objevila obsluha a odvedla je k rezervovanému boxu pro dva. Byl hned u vstupu na terasu a měli z něj dobrý výhled na celou restauraci i zimní zahradu, přesto poskytoval dostatek soukromí.

„Malfoyi, slečno," pozdravil je Seamus, který se u nich vzápětí objevil. „Tohle je Cassie, která vás dnes bude obsluhovat," představil jim kyprou blondýnku s růžovými pruhy ve vlasech.

„Jak se vede, Finnigane?" kývl na něj Draco. „Vidím, že obchody jdou dobře," rozhlédl se po zaplněné restauraci.

„Díky Merlinovi, skvěle," pochválil si Seamus. „Dneska tu máme i neplánované setkání lvů a hadů, nepřidáte se?" ukázal k zimní zahradě a Draco spatřil své spolužáky, Blaise Zabiniho, Pansy Parkinsovou a Theodora Notta, jak na něj mávají.Spolu s nimi tam zahlédl Nevilla Longbottoma, Lenku Láskorádovou a Deana Thomase, druhého spolumajitele restaurace.

Mávnul jim na pozdrav a obrátil se k Seamusovi. „Dnes ne, díky za pozvání. Musíme něco probrat v soukromí," odpověděl a Seamus se na něj spiklenecky ušklíbl.

„Tak příjemnou zábavu," popřál jim a odplul za svými přáteli do zimní zahrady.

Objednali si u Cassie večeři a lahev červeného skřítčího vína. Draco právě naléval jiskřivé víno do sklenic, když v tom se otevřely dveře a dovnitř vešla malá skupinka hostů. Ucítil, jak se jeho tělo napnulo a málem zavrčel, když je spatřil. Neviděl ji od doby, kdy se potkali v Děravém kotli. Ač to bylo neuvěřitelné, zdála se mu ještě krásnější než tehdy. Šaty nad kolena lichotivě obepínaly její postavu a rozpuštěné vlasy se jí volně vlnily po zádech. Dívala se na svého společníka a na tváři se jí objevil široký úsměv. Jako by se uprostřed noci rozzářilo slunce.

Beth vycítila jeho rozpoložení a podívala se stejným směrem. Uviděla muže v kulatých brýlích s rozčepýřenými černými vlasy, jak ochranitelsky objímá těhotnou rusovlásku. Za nimi šel zrzavý muž, který se skláněl ke kudrnaté čarodějce v tmavě rudých šatech a cosi jí vyprávěl. Přitom prudce gestikuloval rukou a ona se na něj usmívala. Mířili do zimní zahrady.

„Draco?" upřela na něj tázavý pohled a položila mu ruku na předloktí. Jejím dotykem se vrátil do reality a omluvně se na ni usmál.

„Zlaté trio osobně – Potter, Grangerová, Weasley. Určitě si o nich slyšela," podotkl a ona přikývla. „A Ginnevra Potterová, za svobodna Weasleyová."

Draco nechápal svoji reakci. Neviděl ji dlouhých pět let. Netušil, co ho tak vyprovokovalo. Možná ty šaty na něj působí na rudý šátek na býka, ušklíbl se v duchu. Bavil se s Beth, ale po očku nenápadně sledoval, co se děje v zimní zahradě. Hadi i lvi se vesele bavili a víno a whisky tekla proudem, když kolem nich proběhla kudrnatá čarodějka v rudých šatech a mířila do zázemí restaurace. Po chvíli se Draco zvedl s průhlednou výmluvou, že si musí odskočit. 

Beth se pohodlně opřela a zamyšleně se za ním dívala. Takhle Draca ještě nikdy neviděla, uvažovala v duchu. Viděla po jeho boku v Americe hodně žen, ale vždy reagoval rozumně, chladně, uvážlivě, bez emocí. Jako bystrozorka byla velmi opatrná a vždy si zjistila co nejvíce informací o místě a lidech, se kterými se měla setkat. Příběh Zlatého tria znala. Předtím, než začala spolupracovat s Dracem, si o nich zjistila všechny dostupné informace. 

Draco jí řekl, že se s Potterem po celou dobu školy nesnášeli, nakonec se však udobřili a dnes se bez většího problému tolerují a spolupracují. O Weasleym se pohrdavě vyjadřoval jako o lasičákovi a z tónu jeho hlasu pochopila, že si ho neváží a nemá ho moc rád. O Grangerové řekl jen, že to byla nesnesitelná šprtka, nic víc. Přesto, když čtveřice vstoupila do baru a ona zachytila Dracovu reakci, okamžitě vytušila, koho se týká.

Nakonec ji přemohla zvědavost.  Zvedla se a vyšla na terasu. Přešla na její druhý konec a zastavila se u vchodu vedoucího do zázemí k toaletám. Pokud se neplete, bude to zajímavá podívaná.