Dramione - REDEMPTION

23. Kapitola

Hermiona seděla celá rozechvělá za profesorským stolem ve Velké síni a sledovala natěšené a zvědavé tváře studentů u kolejních stolů. Poprvé tu byla ne jako studentka, ale jako profesorka. S dojetím si prohlížela vyzdobenou Velkou síň a vzpomínala na svá školní léta, co všechno tu s Harrym, Ronem, Ginny, Nevillem a ostatními přáteli prožila. Tolik jí chyběl tenhle šum a cvrkot bezstarostných dětských hlasů i mohutné zdi hradu, kde prožila spoustu radosti a štěstí, ale také nebezpečí a smutku.

Byly to obtížné roky, nad hlavami jim visel stín lorda Voldemorta, ale přesto by neměnila. Získala celoživotní věrné přátele, na které se mohla spolehnout a ona by pro ně udělala vše, co by bylo v jejích silách. Dnešní studenti, rozhlédla se kolem sebe, tu můžou studovat bez obav o svůj život a bezpečí svých rodin. V tom ucítila, jak jí někdo stiskl ruku. Pohlédla vedle sebe a uviděla Nevilla, který ji sledoval s chápavým úsměvem.

„Taky mě to vzalo, když jsem tu seděl poprvé," zašeptal jí do ucha. „Je to krásný pocit být zase zpátky, ale je to jiné."

Hermiona přikývla a nervózně poposedla na židli. Pohlédla na Meghan vedle sebe, která sledovala všechen ten cvrkot s vykulenýma očima. Uteče to jako voda a za pár let to bude její holčička, kdo bude kráčet Velkou síní k vstříc Moudrému klobouku, který ji zařadí do některé z kolejí. I když, kdo ví... Z toho, co říkala ředitelka McGonagallová, moc moudrá nebyla. Podle ní bude Meghan patřit všech kolejí, ale to přece není možné! Hlavou se jí honila změť různých myšlenek a skoro nevnímala, co ředitelka říká.

„Bude to dobrý, neboj," uklidňoval ji Neville.

***

Když skončilo zařazování, vzala si slovo opět ředitelka McGonagallová. Zopakovala, co všechno je v letošním roce zakázáno, a popřála všem hodně úspěchů v novém školním roce. „Ráda bych mezi námi přivítala profesorku Hermionu Grangerovou, která bude zatím učit přeměňování v prvních až čtvrtých ročnících."

Velkou síní se ozval bouřlivý potlesk. Hermiona vstala a pokývla hlavou ke studentům.

„Ještě, než se dáte do večeře, mám pro vás důležitou informaci," oznámila ředitelka přítomným a Hermiona se napjala. „Letošní školní rok bude výjimečný tím, že ho tu bude s námi trávit dívka, která nebude studentkou. Meghan Grangerová bude prvním dítětem v historii školy, které bude pobývat v Bradavicích, aniž by zde studovalo."

Tato informace, překvapivá a neočekávaná, způsobila, že se Velká síň jako by kouzlem ztišila a všichni studenti upírali pozornost k profesorskému stolu.

„Meghan nebude zařazena do žádné z kolejí, ale zároveň bude patřit do všech čtyř. Jeden den v týdnu bude trávit v každé z kolejí. Bude s nimi sedávat u stolu na jídlo a odpoledne trávit čas ve společenské místnosti. Chtěla bych vás tímto požádat, abyste ji vzali mezi sebe jako plnoprávnou členku své koleje, bez jakýchkoliv pochybností a starali se o ni," dokončila ředitelka svůj projev.

Sotva domluvila, rozlehl se Velkou síní hlasitý šum hlasů. Studenti se mezi sebou dohadovali, nikdo z přítomných nechápal, jak je to možné. Koleje byly vždy samostatné a nikdo jiný kromě jejích členů do nich neměl přístup.

„Ticho!" zvolala ředitelka nahlas. „Pane Wyatte," obrátila se na nového primuse, „byl byste tak laskav a zopakoval všem přítomným informace o kolejních uniformách?"

Tázaný překvapeně vstal od zmijozelského stolu. „Poté, co Moudrý klobouk zařadí studenty do jednotlivých kolejí, nosí studenti hábity a uniformu v barvách vyjadřující příslušnost ke své koleji. Tato příslušnost je daná a neměnná a platí po celý život. Svou kolejní uniformu můžete kouzlem změnit na jakékoliv jiné oblečení. To však nefunguje, pokud byste chtěli změnit na barvy koleje, jejíž nejste členy. Pro představu studentů prvních ročníků, kteří jsou ve škole poprvé; není možné změnit kouzlem třeba nebelvírskou uniformu na havraspárskou. Pokud by si někdo oblékl na sebe uniformu jiné koleje než je členem, automaticky se změní na barvy jeho vlastní koleje. Jedinou výjimkou z těchto pravidel je, pokud by dotyčný vypil mnoholičný lektvar nebo kdyby jmenovaný ředitel koleje původně vystudoval v jiné koleji," odrecitoval překvapený primus.

„Výborně, pane Wyatte," pochválila ho ředitelka. „A teď k tomu, proč jsem chtěla, abyste si tyto informace připomněli. Meghan, pojď, prosím, ke mně," vyzvala McGonagallová holčičku. Ta sklouzla ze židle vedle své matky a přicupitala k ředitelce, která jí pomohla stoupnout si na židli vedle ní, aby ji všichni i ze vzdálenějších míst dobře viděli. Dívenka si beze strachu a obav prohlížela sedící studenty. Někteří se na ni usmívali, jiní si ji zvědavě prohlíželi.

„A nyní malá ukázka pro ty z vás, kteří nejsou dosud přesvědčeni, že něco takového je možné," otočila se zpět k Meghan. „V pondělí budeš patřit do mrzimorské koleje," oslovila ji a mávla hůlkou. Dívčino oblečení se okamžitě změnilo na mrzimorské barvy. V síni to nahlas zašumělo.

„V úterý budeš členkou Havraspáru," její hábit se přebarvil na modro stříbrnou. Středa bude patřit Nebelvíru a čtvrtek Zmijozelu," pokaždé mávla hůlkou a Meghanin hábit změnil barvu na vínově-zlatou a vzápětí na zeleno-stříbrnou. Jakmile skončila, rozhostilo se Velkou síní překvapené ticho. Všichni studenti na ně jen nechápavě zírali.

„Jak je to možné, paní ředitelko?" otázala se po chvíli nebelvírská prefektka.

„Meghan nebyla zařazena do žádné z kolejí, protože není studentkou. Podléhá tak magii bradavického hradu, která zahrnuje všechny čtyři koleje a jako taková bude plnoprávnou členkou každé z nich. Věřím, že po této názorné ukázce je to všem jasné a její pobyt zde bude probíhat bez problémů. A nyní se dejte do jídla," pobídla je, tleskla rukama a stoly ve Velké síni se zaplnily jídlem.

***

Hermiona seděla u stolu a nepřítomně se rýpala v jídle. Bezmyšlenkovitě přeskupovala jídlo na talíři z jedné strany na druhou a vůbec nevnímala, co jí. Úplně ztratila chuť. Až doteď bylo vše v pořádku. Dosud žily s Meghan klidný, možná až trochu nudný život ve svém malém bezpečném světě, obklopené přáteli. Od zítřka jim začíná nový život. Hermioně jako profesorce přeměňování a Meghan..., žaludek se jí zkroutil nervozitou. Moc dobře si pamatovala školní rivalitu a nedělala si iluze, že by se od dob jejích studií něco převratně změnilo.

Pro studenty byla kolej jejich domovem, novou rodinou, která držela při sobě. Ano, někteří studenti se přátelili bez ohledu na kolejní příslušnost, ale většinou drželi pospolu. A uprostřed toho všeho její malá holčička, která by měla patřit do všech kolejí, ale ve skutečnosti nebude patřit nikam. Zařazením, věkem ani svými schopnostmi.

V duchu si pomyslela, jestli nástup do Bradavic bylo dobré rozhodnutí. Ještě před týdnem by o tom nepochybovala, ale nyní si už tak jistá nebyla. Hruď se jí bolestně svírala, zoufalství se prohlubovalo. Ale nesměla dát nic najevo.

❤Chtěla bych moc poděkovat všem, kdo tenhle příběh čtete. 3K přečtení je pro mě neuvěřitelné číslo, neskutečně mě to motivuje, stejně tak hvězdičky a komentáře . Na další kapitolu se můžete těšit zase o víkendu.❤