19.

775 41 19
                                    

Suchy u mě přespal, na nic více nedošlo, ale jeho přítomnost byla pro mě víc než cokoliv. Jen jsme si oba dva zapomněli nastavit budík a vzbudil nás až klepající Svozka.

,,Hele Baruno nevím jestli tam máš Toma, avšak máte být oba dva na snídani a pak na meetingu."

,,Notak ještě chvilku." Zamumlal Suchy vedle mě.

,,Jo, nikam nejdu." Přitulila jsem se více k němu.

,,Být vámi tak vstanu než do toho pokoje vlítnu." Ozval se znovu Svozka a my teda dost neochotně vstali.

,,Tyvole ty jsi byl vážně tady?" Vykulil oči, když jsme vyšli oba dva z pokoje, něco zakecávat nemělo cenu.

,,Jo,ale buď sticha, hlavně před Kosákem a Brábou jo?" Povyhrožoval mu Suchy.

,,A co jim mám asi říct, když mě pro vás poslali?"

,,Já jsem spala a Suchy byl běhat. Konec." Vymyslela jsem to.

,,Kosák stejně za tebou přijde."

,,Ten ať se ode mne drží dál, debil jeden. Ty bys měl taky, i když od tebe a Bráby jsem čekala nějakou pitomost." Vzpomněla jsem si na to, že se zas vsadili a to byl i ten důvod proč u mě byl Suchy přes noc.

,,Cože?" Nechápal.

,,Nic, radši nic už s vámi." Mávla jsem nad tím rukou a vstoupili jsme do jídelny. Naštěstí si nás nikdo moc nevšiml, protože každý byl zabraný do svého jídla.

,,My jsme vážně asi dost nenápadný." Uchychtla jsem se potichu, když jsme šli s Tomem ke stolu, a jo mimochodem jsem od té vánoční večeře seděla s kluky.

,,Taky si myslím, doufejme že nás Kuba nebo někdo jinej nezabije."

,,Kde jste byli vy dvě hrdličky?" Mrkl po nás Moravec, když si všiml jak se smějeme.

,,Já byl běhat a tady dotyčná zaspala." Objasnil mu Suchy.

,,Běhat? To to tady znáš? A neříkala jsi náhodou že když máš ty hodinky od svazu, že už budeš chodit všude včas?" Zahuhlal Kosák a viditelně byl docela naštvaný.

,,Šla jsem spát někdy o půlnoci a zapomněla jsem si nastavit budík." Namítala jsem.

,,Jo a my tu byli běhat před Vánoci, běžel jsem podobnou trasu, neztratil bych se, jen jsem to blbě spočítal." Přidal se Suchy.

,,Je to divný. Vy jste divný." Řekl Brába a přejel si nás podezřívavě pohledem.

,,Že jo. Stando opravdu nebyli spolu? Kde byl Suchy přes noc?" Podíval se Ryši na Svozku. Oba dva s Tomem jsme čekali co z něj vypadne, záleželo nám na tom docela dost.

,,Suchy byl normálně na pokoji a jen vím že někam odešel a já nevěděl kam. U Báry nejspíš nebyl, protože jsem ho potkal na chodbě, když šel sem." V tu chvíli se nám neskutečně ulevilo. Tohle bylo od Svozky hezké, snad nejhezčí věc co pro mě osobně kdy udělal. Následně už nepadlo o tom ani slovo, jemu všichni věřili a u stolu bylo ticho do té doby dokud kluky nečekal meeting a my se od sebe oddělili. Ne však na dlouho.

,,A teď mi laskavě vy dva řekněte o co se tu tajně snažíte." Přilítl do mého pokoje po hodině Svozka v závěsu s Tomem.

,,O nic." Reagovala jsem hned.

,,Hele já vás kryl a lhal klukům, takže dělejte nebo jim to půjdu vyklopit. A nechtějte aby to věděl Kosák."

,,Děkuju že jsi to neřekl, zachránil si nám tím zadek." Sedli si oba vedle mě na postel.

,,Toho jsem si vědom."

,,Řekl jsem tady Báře o té vaší sázce." Vypadlo okamžitě z Toma, ale notak, já to chtěla co nejvíc protahovat.

,,O kurva." Utrousil si Svozka a podíval se na mě jak moc budu vyvádět.

,,Já to možná i čekala. Ale nebýt tady Toma, už ani jeden z vás třech nežije, mistrovství nemistrovství."

,,Kdyby nebyl,nevíš to." Zazubil se Svozka.

,,Dozvěděla bych se to, Kosákovo chování totiž bylo nějaký podezřelý." Nahodila jsem zpátky vážný výraz.

,,Dobře, jsem rád ale že přežijeme. I když Kosák se asi propadne do země až bude muset splnit ten úkol co dostane." Ušklíbl se Svozka.

,,Co bude muset dělat?" Zajímal se Suchy.

,,Kousek odsud je přístav a tak musí vlést do Atlantiku. Nevíme jestli oblečenej nebo nahej, to jsme nevymysleli, protože jsme věřili že to vyhraje."

,,Tak u toho chci být!" Vykřikla jsem hned. Vidět Kubu jak leze do té studené vody bude stát za to.

,,A kdy mu to chcete říct že prohrál?" Zeptal se Suchy.

,,Ještě neprohrál, má čas do konce roku, takže mu nic neříkejte jasný? Hlavně ty Báro."

,,Čtyři dny... Trochu ho potrápím, zmetka jednoho." Pousmala jsem se.

,,Jo? To chci vidět."

,,Já taky, ale přeci jenom už ho znám, vím jak na něj, jako on na mě." Pokrčila jsem rameny a v hlavě mi vyběhlo několik různých nápadů.

,,To si to chlapec ještě užije." Řekl Suchy a bylo vidět že oba dva se docela těší co se bude dít. Dnes jsem však v plánu nic neměla, protože kluky čekal večer zápas proti Rakousku.

Tentokrát byli favoriti naši, především po tom co předvedli proti Kanadě. Zápasová příprava se ale skoro vůbec nelišila. Jen možná kluci byli odhodlanější a šli do toho zápasu s tím že vyhrát musí.

Což bylo vidět hned od začátku. Konečný stav 9:0 proto ani nebyl tolik překvapivý, i když bylo to vysoké skóre a kluci tím ukazovali že nejsou žádná ořezávátka a musí se s nimi počítat.

Say you won't let goKde žijí příběhy. Začni objevovat