Oční kontakt

Záhadný pacient

Harry byl neskutečně unavený a jediné, na co se těšil, byla postel. Naštěstí do konce jeho noční služby zbývalo jen pár minut, bylo skoro šest hodin ráno. Harry měl noční služby ze všech lékouzelníků nejčastěji, jako jediný neměl rodinu, nebyl nikdo, kdo by ho doma postrádal. Bylo třináct let po válce a stále ho pronásledovaly noční můry, zlé vzpomínky. Práce, v níž nacházel naplnění, pro něj byla útěkem, vysvobozením. Měl poslání, měl smysl života. Po prožitých událostech se uzavřel do sebe a nechtěl k sobě připoutávat jiného člověka. Neměl ve vztahu co nabídnout. Během studií měl několik vztahů, tenkrát ještě doufal, že by se našel někdo, kdo ho vytáhne z letargie. Jeho prožitky byly natolik extrémní a odlišné od ostatních, že nebyl s to tolerovat povrchnost svých partnerů. Po nástupu do práce měl už jen nezávazné vztahy, většinou byl sám.

U svatého Munga byl k ránu klid. I noční služba proběhla bez většího vzrušení. Zvečera ošetřil několik následků nezávažných kleteb, které po sobě metali bradavičtí studenti posledního ročníku. Zmijozelové proti Nebelvírům. Trochu se na ně zlobil. To nejsou schopni ani po tolika letech zakopat válečnou sekeru? Když si vzpomněl na své hloupé soupeření s Malfoyem a ostatními Zmijozely, malinko se za sebe styděl. Kdyby ho neprovokoval, nemuselo to dojít tak daleko. Povzdechl si. Vzpomínky na Bradavice měl rád. Byly sladkobolné, nostalgické. Často Bradavice navštěvoval, byl v kontaktu s tamním učitelem bylinkářství, Nevillem Longbottomem, a samozřejmě s madam Pomfreyovou, která se ani náhodou nechystala do důchodu, a dokonce byla otevřená i inovativním léčebným metodám.

Harry už si svlékal plášť, když byl přivolán alarmem na příjem. Snad to nebude nic vážného.

Z šumu, který kolem pacienta nastal, bylo jasné, že se nebude jednat o banální případ.

Změť hlasů a informací.

„Našli ho na Obrtlé při ranním úklidu ulice."

„Žádná vnější zranění."

„Normální tepová frekvence."

„Hůlku měl u sebe."

Harry se konečně dostal k pacientovi. Z toho pohledu se mu udělalo mdlo. Ležícího muže poznal, i když ho od války neviděl. Draco Malfoy.

Lékouzelník, který měl od něho převzít službu, se na zhroucenou postavu bezradně díval.

„Neznámá kletba. Provedeme diagnostická kouzla. Byl bych rád, kdybyste mi byl nápomocen." Harry přikývl, jako ve snách. Ani jeho kolega, daleko zkušenější lékouzelník s mnohaletou praxí, si neví rady.

Draco ležel na posteli na jednotce intenzivní péče. Byl v bezvědomí, nehybný, nezraněný. Oči doširoka otevřené, bez jakékoliv reakce. Kletba, která ho zasáhla, mířila jen na mozek a magické jádro, tělo bylo v pořádku. Prováděli diagnostická kouzla už několik hodin, bezvýsledně. Harry byl napumpovaný adrenalinem. Ten člověk, který tady bezvládně ležel, byl pro něj svým způsobem důležitý. Ovlivňoval celý jeho život v Bradavicích, a byť ho dříve mnohdy nenáviděl, v rozhodujících okamžicích války Malfoy prokázal neuvěřitelnou odvahu a přešel na světlou stranu. Harry mu mnohokrát chtěl poděkovat, avšak nikdy nedostal příležitost. S Malfoyem se osobně od války nikdy nesetkal. Poslal mu aspoň sovu s dopisem, v němž mu vyjádřil své poděkování. Odpověď nikdy nedostal.

Teď tady Draco byl, a vlastně nebyl. Žádná kouzelnická aktivita. Magické jádro nebylo zničené, bylo – deaktivované. Mozkový kmen udržoval základní životní funkce, vyšší mozkové funkce se zdály neaktivní. Harry zatím nezjistil, do jaké míry byl mozek poškozen. Totéž mohl říci ohledně magického jádra.

„Povoláme nitrozpytce," rozhodl. „Je potřeba prozkoumat jeho vědomí."

Harry si odmítal přiznat, že to, co z Draca Malfoye zůstalo, už je jen tělesná skořápka. Je v tomto těle ještě duše? Cítí ještě něco? Cítí bolest?

Proč to musí být zrovna on? Harry doufal, že už nikdy nebude muset ošetřovat nikoho ze svých blízkých. Mohl odmítnout. Z nějakého neznámého důvodu to neudělal. Mohl považovat Malfoye za svého blízkého? Nejspíš ano, byl to jeho nejbližší nepřítel...

Bylo odpoledne druhého dne a Harry teprve nyní odcházel z nemocnice. Pár hodin se prospí a vrátí se ke svému pacientovi. Draco bude jeho pacient a on udělá všechno pro to, aby jeho vědomí našel, ať už je kdekoliv. 

Vítám vás u nového příběhu! Miluju Harryho jako lékouzelníka. Svoje poslání bude brát tentokrát hodně vážně.