Oční kontakt

Harryho odhodlání

Harrymu se konečně podařilo sesbírat kousky roztříštěné duše alespoň natolik, aby byl schopen pokračovat v rozhovoru. Odmítal se vzdát. Naděje se blíží nule. To znamená, že nějaká naděje existuje.

„Naznačil jste, že možnost uzdravení existuje, i když je mizivá. Chtěl bych slyšet všechno."

„Harry. Mohu vám říkat Harry?"

Přikývl. Osobně to považoval za velkou čest. Profesor mu nalil další skleničku a usadil ho do tmavozeleného křesla.

„Na tuto kletbu lze uvařit lektvar, který bych snad uměl připravit, ovšem ingredience je nemožné získat. Zvláště jednu."

„Pokud by bylo potřeba je zaplatit, mám dostatečnou finanční rezervu, dal bych všechno k dispozici."

Severus se na něj díval tak měkce, s takovým obdivem a přátelstvím, až se z toho Harry cítil v rozpacích.

„Děkuji ti, že ti na Dracovi tolik záleží." Snape přešel k tykání a Harrymu to kupodivu vůbec nevadilo.

„Udělám cokoliv," řekl. Právě pomocí Correlacia pocítil intenzivní vlnu Dracova stesku.

Snape se rozhodl už rozhovor neprotahovat.

„Ta klíčová ingredience jsou sliny mozkomora. Musí je obstarat někdo, kdo danou osobu nade všechno miluje."

Harry zůstal jak zasažený kletbou.

„Udělám pro něj cokoliv," zopakoval. „Chtěl bych se ještě na něco zeptat. Musí to být milenecká láska? Nestačilo by přátelství?"

Snape se pousmál.

„Musí to být láska." Ten mladík by byl ochotný pro Draca riskovat život? Ví vůbec, k čemu se zavazuje?

„Musím se k němu vrátit. Potřebuje mě," zašeptal Harry. „Můžete mi poradit, jak lze ty sliny získat?"

Snape beze slova vstal a přešel k rozsáhlé knihovně. Vyndal jednu z knih a podal ji Harrymu.

„Vše, co potřebuješ, tam najdeš. Pochopím, pokud si ro rozmyslíš."

„Nerozmyslím."

„Ještě něco," pokračoval Snape. „Byl bych moc rád, kdybys mi podával hlášení o tom, jak se Dracovi daří." Poodstoupil k vyřezávané skříňce, v níž Harry zahlédl mnoho podivných předmětů, a vytáhl dva docela obyčejné zažloutlé pergameny. Jeden z nich Harrymu podal.

„Cokoliv na tento pergamen napíšeš, objeví se na tom druhém. Cokoliv napíšu já, přečteš ty na svém pergamenu. Budu ti nápomocen, neváhej se na mě kdykoliv obrátit. A nepospíchej s rozhodnutím. Musíš si dobře promyslet, jak budeš postupovat."

Harry odcházel z Onyxového údolí jako ve snách. Od první chvíle si byl jistý, že udělá vše, co bude v jeho silách. Nejvíc ho trápilo, že nevěděl, jestli má Draca dostatečně rád. To, že byl pro něj ochotný položit život, nepovažoval za dostatečný důkaz. Byla to už taková součást jeho povahy, pomáhat lidem. Ale láska? Draco pro něj byl svým způsobem důležitý, nikdy by však neřekl, že ho miluje. Doposud se spíše snažil city, které se v něm rodily, ignorovat. Věděl, že i kdyby se on sám do Draca zamiloval, Draco mu lásku neoplatí, snažil se tedy držet city na uzdě. Po rozhovoru s profesorem Snapem se rozhodl být k sobě naprosto upřímný, přiznat si vše, co cítí. Ano, Draco mu připadal velmi přitažlivý. Snadno by se do něj mohl zamilovat. To, co začalo jako snaha pomoci vážnému pacientovi, pokračovalo nejdřív jako soucit a pak jako přátelství, by mohlo snadno přerůst v lásku. A Harry se chtěl zamilovat, i za cenu, že ho Draco krutě odkopne, až se probudí. K získání slin mozkomora stačí jednostranná láska. Harry byl odhodlaný zamilovat se do Draca Malfoye a pak pro něj riskovat svůj život.

Vyčítal si, že se nepřemístil hned k Dracovi. Zbytečně strávil několik hodin přemýšlením v domě na Grimmauldově náměstí. Pospíchal do nemocnice a snažil se napojit na Dracovy emoce. Podle všeho se zdálo, že jeho pacient spí.

Konečně vstoupil do nemocničního pokoje a podle svého dobrého zvyku vykázal ošetřovatelku z místnosti.

Opět se mu sevřelo srdce, když uviděl, jak Draco spí s otevřenýma očima. Posadil se vedle něj a poslouchal jeho pravidelný dech. Neovládl se a vzal ho za ruku. Přitiskl k ní své rty.

„Budu tě mít rád, co nejvíc to půjde," slíbil.

Pak si vzal knihu od Severuse a začal číst. Byla to jedna z knih o černé magii. Mráz mu běhal hrůzou po zádech, jako kdyby ho ta kniha mohla uřknout. Najednou cítil teplo na hrudníku. Uvědomil si, že se tam skrývá pergamen od profesora Snapea.

Harry, děkuji za tvoji odvahu a odhodlání. Severus Snape.

Pamatujete, jak to měl Harry s mozkomory :-)