Oční kontakt

Akce začíná

Harry odešel do vedlejší místnosti, aby si mohl promyslet svůj plán. Vlastně žádný neměl, když byl s Dracem, všechno se zdálo vzdálené. Cítil Dracovo osamění a strach. Vrátil se za ním.

„Všechno je v pořádku, jen potřebuju pokročit s tvou léčbou. Obstarám si jednu přísadu do lektvaru a profesor Snape mi pomůže tě uzdravit." Trošku neupřímně se usmál, pohladil Draca po tváři a chystal se znovu vzdálit. Snažil se ignorovat otázky, které vířily Dracovi hlavou a dotíraly na Harryho jako pocit určité zmatenosti. „Uklidni se, Draco," řekl Harry přísně.

Nic nebylo v pořádku. Harry absolutně netušil, jak se k mozkomorům dostane. Copak lze jen tak proniknout do Azkabanu? Ron! Kdyby nebyl takový zabedněnec a věřil Harrymu. Naivně nebelvírsky se rozhodl dát Ronovi ještě jednu šanci. Vyslal k němu sovu, aby za ním co nejdříve přišel. Odpověď přišla okamžitě. Ron byl dobrý kamarád a sám doufal, že bude mít příležitost si s Harrym znovu promluvit.

Ron se lekl, když viděl Harryho fanatický výraz ve tváři. Bylo mu jasné, že se svého vztahu k Malfoyovi nehodlá vzdát. Vyslechl znovu celý příběh o neverbálním spojení, které spolu oba muži mají.

„Dobře, to už jsi mi říkal. Co ode mě chceš slyšet?"

„Profesor Snape je schopný připravit lektvar, který ho té kletby zbaví."

„Tak výborně, a na co k tomu potřebujete mě?"

Harry si uvědomil, že Ron vůbec nebyl překvapený, že Snape žije. Přímo se ho na to zeptal.

„Ano, zjistili jsme to teprve nedávno. Vlastně jsem kvůli tomu za tebou minule přišel."

„Tak bys mi mohl věřit, že to, co ti povídám, nejsou žádné nesmysly."

„Harry, já nevím. Snape žije a spolupracoval s Malfoyem na lektvaru proti následkům Cruciatu. To ale nic neříká o jeho současném stavu."

„Rone, jsem lékouzelník, umím posoudit jeho stav. Draco má šanci na uzdravení a já udělám všechno proto, abych mu pomohl."

Ron se obával, co všechno to v Harryho pojetí bude obnášet. Znal svého přítele a věděl, že je schopný doslova sebevražedného jednání.

„Potřebuju pomoc, Rone."

„To jsem pochopil. Mám ti obstarat něco na černém trhu?" Ron byl dost nahlodaný a snad by byl ochotný na nějakou malou službičku přistoupit.

„Musím se setkat s některým z mozkomorů."

„Cože???"

Harry vzdychl a vysvětlil kamarádovi svůj plán.

„To ti nedovolím!"

Harry mlčel. Tušil, že to nepůjde tak snadno.

„Je to jediná možnost, jak ho uzdravit," řekl ještě prosebně.

„Harry, uvědomuješ si, že bys při té akci s největší pravděpodobností zemřel? Nikdy jsi setkání s mozkomory nenesl dobře, jak si můžeš vůbec myslet, že bys ses dokázal nějakého dotknout?"

Harry tyto argumenty nemohl vyvrátit. A to Ron ještě nevěděl, že patron musí být vyčarován ze šťastné vzpomínky na Malfoye...

Harry věděl, že tuhle bitvu nevyhraje. Vytušil, že Ron je připravený ve snaze jej ochránit použít kouzla, všiml si, jak vytahuje hůlku. Byl rychlejší.

„Petrificus Totalus!"

Položil bezvládného bystrozora na pohovku a vytáhl pergamen.

Profesore, potřebuji nutně mnoholičný lektvar.

Lektvar se v mžiku objevil před ním na stole. Snape se neptal na podrobnosti Harryho plánu, důvěřoval mu a nechtěl ho znejistit.

Harry dolaďoval poslední detaily akce. Vešel do pokoje k Dracovi a jemně ho políbil.

„Lásko moje... Musím teď na chvilku odejít, sejdu se s profesorem Snapem. Bude tě tady hlídat Ron Weasley, prosím vydrž, jsi v naprostém bezpečí." Snažil se, aby to znělo sebejistě. Prostřednictvím Correlatia vnímal Dracův neklid, zřejmě se mu nepodařilo ho přesvědčit. Jak by také mohlo, když Draco vnímal jeho vlastní strach, který byl ohromující. Harry se naposledy zadíval na Dracův nehybný obličej. Záblesk levého oka.

„Vím, že nechceš, abych odešel, ale musím. Vrátím se, slibuju."

Pak se vydal za Ronem a v rychlém sledu použil dvě kouzla – po Finite Incantatem rychle následovala nepromíjitelná.

„Imperio!"

Ron se odevzdal Harryho vedení. Byl dost silný, aby Imperiu odolal, kdyby měl ovšem dostatečně silnou motivaci. Vlastně si dobrovolně zvolil, že bude Harryho poslouchat.

„Budeš se starat o Draca Malfoye. Ohlídáš ho. Nechám ti tady hůlku, kdybys musel zasáhnout. Díky, Rone. A promiň."

Přes Correlatio vnímal, jak se Draco zasmál. Byla to příjemná změna v proudu obav, které ho zaplavovaly.

Tak a hurá na mozkomora!