Oční kontakt

V poslední minutě

Harry si v momentě uvědomil, že je něco špatně. Draco mu ani nestačil vyslat volání o pomoc, Correlatio se ihned přerušilo a Harry to pocítil jako náhlý pocit intenzivní prázdnoty. Už jej uměl interpretovat. Věděl, že volně přístupné chodby a pokoje jsou zajištěny proti přemístění, mohl tedy předpokládat, že Draco zůstal v budově. Okamžitě se rozeběhl po celé nemocnici a poněkud zběsile a neorganizovaně Draca hledal. Tímto impulsivním jednáním ztratil dobrých deset minut, než mu došlo, že bude muset požádat o pomoc. Ron svolal ihned akci a bystrozorské komando čítající nejméně deset perfektně vycvičených kouzelníků bylo na místě do půl hodiny. Všichni teď pročesávali celou nemocnici, která byla hermeticky uzavřena před okolním světem, aby nikdo nemohl uniknout. Harry byl úplně zhroucený.

„Neměl jsem mu nikdy dovolit, aby mě doprovázel. Bylo jasné, že ho někdo bude sledovat a bude ho chtít zabít."

„Harry, to přece není tvoje vina." Ron se ho snažil uklidnit. „Najdeme ho." Nyní měl také motivaci Malfoye zachránit. Začal si ho vážit, už mu nepřipadalo tak nemyslitelné, že by s tím člověkem byl Harry šťastný.

Ubíhaly dlouhé minuty. Vypadalo to beznadějně, když se náhle rozblikal signál na Ronově vysílačce.

„Našli jsme ho. Pošlete lékouzelníky z urgentního příjmu."

Harry prudce vyskočil a hnal po chodbě, aniž by věděl kam. Na okamžik se zastavil. „Kde je?"

Ron se poněkud zdráhal mu to sdělit, ale věděl, že Harry se pravdy stejně domůže.

„V márnici."

Harrymu se na okamžik podlomila kolena, pak se vzpamatoval a rozběhl se k místnosti ve sklepení, do níž se za celou dobu svého působení v nemocnici odvážil pouze jednou.

Kolikrát ještě uvidí svého milovaného v ohrožení života? Všem bylo jasné, že by se o Malfoye měl postarat někdo jiný, ale lékouzelník Potter byl jak smyslů zbavený, všechny odstrčil a prorazil si cestu k Dracovi. Dracova pleť měla namodralý nádech, jak byl zavřený v chladícím boxu. Rty byly fialové, oči zavřené. Měl rozbitou hlavu, ale krev mu netekla, chlad krvácení pozastavil. Harry se maximálně koncentroval na diagnostická kouzla. Podíval se do Dracových očí. Zaplaťmerlin, projevovaly normální mozkovou aktivitu.

„Je kriticky podchlazený," oznámil Harry. Začal rozdávat rozkazy. Brzy převezl Draca do nejlepšího pokoje, který měl k dispozici. Zabalil ho do pokrývek a pomalu na něj aplikoval ohřívací kouzla. Mezitím mu s láskyplnou něžností ošetřil zranění na hlavě.

Čekal, až se Draco probudí. Držel ho za ruku. Tiše k němu promlouval.

Tak ho spatřil Ron. V tom okamžiku mu definitivně došlo, co Harry k Dracovi cítí. Najednou mu to připadalo úplně samozřejmé. Pokud nechce ztratit Harryho přátelství, musí si najít k Malfoyovi cestu i on. Možná to nebude nakonec tak těžké.

„Harry..."

Oslovený se prudce otočil.

„Dopadli jsme pachatele."

Harryho oči se rozšířily zájmem.

„Byla to Alecto Carrowová. Na rozdíl od jejího bratra byla propuštěna z Azkabanu. Ovšem teď, když promluví všichni kouzelníci, na které seslala Cruciatus, bylo jí jasné, že by se tam zase vrátila."

„Jak jste ji našli?"

„Přestal jí působit mnoholičný lektvar. Vydávala se za ošetřovatelku. Skrývala se v prádelně."

Harry se pousmál, ale ihned zvážněl.

„Kdybychom nebyli spojeni Correlatiem, nenašel bych ho včas..."

Harrymu se třásl hlas.

„Našel jsi ho včas. Za chvíli se probudí, nechám vás o samotě."

„Díky za všechno, Rone," hlesl Harry.

Trvalo ještě několik hodin, než se Draco probral. Harry ležel vedle něj v polospánku. Probral ho intenzivní pocit lásky z obnoveného Correlatia.

Zvedl hlavu a pohlédl na Draca. Ten se na něj usmál.

„Zdá se, že jsme to zase zvládli."

„Jo, zaplaťmerlin."

Žádné další trápení, slibuju :-)