Harryho zmijozelská část

262 17 2
                                    


Harry věděl, že to, co se chystá provést, není úplně nejčestnější. Bylo mu to jedno. Jediné, na čem mu záleželo, byl Draco. Neuvědomoval si, že se jeho vztah k Malfoyovi pomalu mění a vymyká se jeho kontrole. Domníval se, že koná jen v zájmu svého pacienta a ve vedení nemocnice jsou ignoranti, kteří nechali Draca přeložit na oddělení, kde může být ohroženo jeho zdraví i magické jádro. Vysvětlil svůj plán a Draco mu ho odsouhlasil.

„Promiň, bude to chvilku opravdu nepříjemné," hlesl Harry a pak na nebohého pacienta seslal několik kouzel.

„Tachycardia."

Dracovi se prudce zvýšil puls, jako kdyby právě chytil zlatonku.

„Diaphoresis."

Draco se začal silně potit a jeho vlasy byly okamžitě mokré a neupravené.

„Promiň, dám to do pořádku," slíbil Harry. Uměl si představit, jak si Draco teď asi připadá.

Záblesk pravého oka.

„Tremor."

Dracovo tělo se začalo drobně chvět. „To stačí."

Harry spustil alarm a do místnosti se okamžitě přihnalo několik lékouzelníků.

„Má zvýšený tep."

„Třes, co to způsobilo?"

„Nějaký záchvat?"

„Podejte mu lektvar na uklidnění."

Harry sledoval překřikující se kolegy a stínovou magií seslal Finite Incantatem. Dracův zdravotní stav se okamžitě stabilizoval.

„Pan Malfoy určitě není ve stavu, aby zůstával na tomto nehlídaném oddělení," rozčiloval se Harry. „Žádám ihned o přeložení pacienta zpět na jednotku intenzivní péče a převezmu si ho znovu do péče."

Tentokrát si nikdo nedovolil lékouzelníkovi Potterovi odporovat.

Harry osobně dohlédl na převoz Draca zpět na jednotku intenzivní péče, všechny ošetřovatele a lékouzelníky vykázal z místnosti a konečně se mohl věnovat jen svému pacientovi.

„Jsi v pořádku?"

Záblesk pravého oka.

Harry provedl osvěžující kouzlo.

Velmi souhlasný záblesk pravého oka.

„Vypadáš velmi dobře, nemusíš se bát, Draco." Vlastně vypadá dokonce lépe než při příjmu, odpočinul si a možná se i cítí bezpečněji, uvažoval Harry. V každém případě mu moje péče svědčí. Draco po tom všem vyčerpání a lektvaru na uklidnění usnul. Harry už to uměl poznat ze změny v jeho dýchání. Bylo divné vidět někoho spát s otevřenýma očima. Dracův stav byl vůbec velmi podivný. Děsivý. Harry si vůbec nepřipouštěl, že by se mu nepodařilo jej vyléčit. Dokáže to, kdyby tomu měl zasvětit celý zbytek života. Vzal Dracovu ruku do své.

„Merline, prosím, dej mu ještě jednu šanci," zašeptal. Už teď ho považoval svým způsobem za přítele. Jejich vztah už dávno překročil mantinely běžného vztahu lékaře a pacienta.

Harrymu způsobovalo nemalý stres, že by měl Draca opustit a setkat se se Severusem Snapem. Bylo to nevyhnutelné, aby vyšetřování pokročilo. Komu by ho měl svěřit, kdo by byl dostatečně zodpovědný, aby ho uhlídal? Harry nikomu nedůvěřoval. Možná Ronovi, ale jak mu vysvětlit, kam jde a proč nadělá s Malfoyem takové cavyky? Ať přemýšlel, jak přemýšlel, jediným opravdu zodpovědným kouzelníkem byl on sám. A pak přišel na něco, co bylo opravdu odvážné. Spojit sebe a Draca kouzlem Correlatio. Příliš o něm nevěděl, musel si ho znovu vyhledat v lexikonu.

Correlatio je kouzlo, které dva kouzelníky spojí navěky. Je neodvolatelné. Pokud se jeden z nich dostane do nesnází, druhý se o tom dozví. Vycítí pocity druhého i na dálku. Bude vůbec něco takového fungovat, když je Dracova magie uzamčená? Neublíží tím Dracovi? Co když se nějak Dracův stav promítne i do něho samotného? Harry celou noc studoval všechny informace k danému kouzlu. Podle všeho žádné nebezpečí nehrozí.

S obavami se zeptal Draca, jestli souhlasí. Přece jen být napojen na svého dávného nepřítele...

Dracovo pravé oko ještě nikdy nezářilo víc. 

Příště se konečně setkáme se Severusem :-)

Oční kontaktWhere stories live. Discover now