Poslední krok

267 14 2
                                    

Harrymu chvíli trvalo, než si zvykl znovu využívat služeb skřítky. Poté, co Alecta Carrowová skončila znovu v Azkabanu, Draco trval na tom, že se opuštěné skřítky ujmou. Byla to koneckonců ona, kdo mu zachránil život. Tenkrát, když Alecta zosnovala krutý plán na jeho udušení ve zdi, skřítka mu podala lektvar na zpomalení životních funkcí, který mu umožnil přežít déle. Skřítka Rosie svého nového pána Draca nesmírně zbožňovala. Harrymu to dodávalo klid – kdykoliv byl v nemocnici, věděl, že se o Draca někdo postará. Jeho přítel trval na tom, že budou žít na Grimmauldově náměstí, než si koupí společně nový dům. Nechtěl se už vracet do Onyxového údolí. Byl plný obnovených ideálů, chtěl pracovat jako lektvarista pro ministerstvo kouzel spolu se Severusem, který se také rozhodl vrátit. Draco čekal na vyřízení všech administrativních záležitostí a trávil posledních pár dní sám v Harryho neuspořádané domácnosti. Z nudy se snažil tento provizorní přístřešek zvelebit a pouklidit a vůbec se nějak vymkl Harryho kontrole.

Harry se vracel domů a už ode dveří slyšel známý smích svého dávného kamaráda. Ron? Eh? Co ten tady dělá? Vešel dovnitř a nevěřil svým očím. Draco seděl v družném hovoru s jeho starou nebelvírskou partou – Ron, Hermiona a Neville, který mu vděčil za uzdravení rodičů.

Harry ještě chvíli postával za dveřmi a užíval si radosti svých přátel. Kdo by tomu věřil? Připojil se ke svým druhům, ale po nějaké době se vydal do svého pokoje. Potřeboval si urovnat myšlenky v hlavě. Toho štěstí bylo prostě moc. Najednou zatoužil po jediném – aby všichni odešli a on zůstal sám s Dracem. Měl ho doma teprve týden a stále žil jako v krásném snu. Potřeboval, aby mu někdo ukázal, že se jedná o realitu. To nemohl dokázat nikdo jiný než Draco.

„Harry, kam jsi zmizel? Všude tě hledám."

„Potřeboval jsem být sám. Jsem unavený," zašeptal omluvně.

„Vyprovodím tvé přátele a vrátím se k tobě," slíbil Draco.

„Naše přátele," opravil ho Harry.

„Jo. Naše společné přátele. A ty pojď se mnou, není to zdvořilé, když se hostitel schovává před hosty v pokoji," Vytáhl ho za ruku. Harrym jako by projel elektrický proud. Přitáhl si Draca k sobě a dravě ho políbil.

„Nejvyšší čas rozloučit se s naší milou společností," ušklíbl se Draco a seběhl ze schodů.

Draco si velmi vážil nově získaného přátelství Nebelvírů, ale teď chtěl Harryho pro sebe. Rychle vyprovodili své kamarády a vrátili se do domu. Stáli proti sobě a najednou nevěděli, co si říct. Tak dlouho čekali na tenhle okamžik, na chvíli, kdy budou mít jeden na druhého čas, Harry nebude příliš utahaný... teď to přišlo.

„Jsi nervózní," konstatoval Draco.

„Nejsem," protestoval Harry.

„Cítím to přes Correlatio."

Harry se plaše usmál. Tolikrát měl Draca v náručí a zoufale toužil po fyzické odezvě a teď, když mu nic nebránilo, byl celý rozklepaný, jako by se bál, aby Dracovi nějak neublížil, připadal mu takový něžný, křehký, zranitelný...

Ten křehký Draco mu nalil štědrou dávku whiskey, donutil jej ji vypít, a pak ho doslova dostrkal do ložnice.

„Ty ses o mě staral několik měsíců. Nemyslíš, že teď je řada na mě?"

Nečekal na odpověď a svlékl Harrymu košili. Rukama hladil jeho hrudník, pak ho začal líbat po celém těle, sklouzával níž a níž.

Harry ucítil dotyk jeho chladivé ruky v místě, kde to neočekával. Tázavě se na Draca podíval.

„Harry, bude se ti to líbit, dám pozor, aby tě nic nebolelo."

Přikývl. Tohle nečekal, ale nějak se nechtěl bránit. Trochu se bál. Draco byl až moc živý. Dočkal se reakce jeho těla, která byla v naprostém souladu s Correlatiem. Míra přítelova vzrušení přenášená Correlatiem ho zaskočila. A pak ho zaskočila reakce jeho vlastního těla. Přijal Draca tak samozřejmě, každá buňka jeho těla jeho přítomnost dokázala ocenit, chtěl víc, a když už víc nemohl dostat, protože to bylo už úplně nejvíc, tak chtěl ještě jednou.

„Můžeš být konečně v klidu, jak vidíš, všechno funguje, jak má," uchechtl se Draco a nechal Harryho vydýchat.

„Ještě že jsem si tě uzdravil," zavzdychal Harry. „Jsi daleko lepší, než jsem si uměl představit."

„Neměl jsi odvahu o tom snít," řekl Draco měkce. Byla to pravda. Harry se posadil a prudce Draca objal. „Miluju tě, tak moc tě miluju."

Draco mu totéž sděloval Correlatiem.

Už nás čeká jen epilog :-)

Oční kontaktKde žijí příběhy. Začni objevovat