Oční kontakt

Cesta k Dracovi

Den za dnem musel Harry procházet stejně mučivým procesem zintenzivnění pocitů. Svíjel se ve vzlycích a Severus ho držel za ruku, tiše na něj mluvil, naprosto nepodobný nenáviděnému učiteli, nyní byl spíše jako Harryho starostlivý otec. Vedli spolu dlouhé dialogy a rozuměli si čím dál tím víc. Harry Snapeovi důvěřoval a podroboval se kruté proceduře znovu a znovu. Klid, který posléze následoval, byl zpočátku jako vysvobození, Harry si připadal prázdný a vyčerpaný. Postupně se to začalo měnit. V okamžicích, kdy jeho mysl nebyla zmítána extrémní duševní bolestí, začínal pociťovat záblesky touhy po životě, chtěl se vrátit, chtěl najít Draca – nejen kvůli svému milovanému, ale kvůli sobě – ano, znovu toužil po šťastném životě a začínal věřit, že je dosažitelný. Vrátila se mu naděje.

Neuměl Severusovi sdělit své pocity, ten na něm však stále prováděl nitrozpyt a viděl, že jeho mysl už není zahalená ve tmách. V té době změnil jeho léčbu. Přestal vyvolávat záchvaty extrémního smutku, a naopak mu začal podávat lektvary ke zlepšení nálady. Harry nyní působil pro nezasvěceného diváka zcela zdravě. Začal se pohybovat po domě, rozhodl se zvelebit zahradu. Vrátila se mu chuť k jídlu a jeho tělo bylo opět silné a pevné. Jednou se vrátil z práce na zahradě s plachým úsměvem.

„Měl jsem pocit, jako kdybych znovu cítil spojení s Dracem. Myslíš, že je to možné, Seve?"

„Je to velmi pravděpodobné. Jaké emoce jsi cítil?"

„Já nevím... asi trochu jeho obavy, ale hlavně lásku. Obrovský příliv lásky. Jako by se mě snažil povzbudit."

Severus se snažil zachovat racionalitu a nepropadat příliš velkému nadšení. Harry si všiml přemýšlivého výrazu na jeho tváři.

„Ty tomu nevěříš, Severusi?"

„Ne, Harry, samozřejmě že věřím. Zkus se na něj napojit a poslat mu své emoce. I on potřebuje povzbuzení."

Harry odešel znovu do zahrady. Potřeboval klid a samotu, aby se mohl věnovat Dracovi. Cítil jeho život, vnímal jeho radost. Ano, Draco pochopil, že ho Harry pustil zpět do svého života. Correlatio bylo plně obnoveno.

Severus našel Harryho ležet na zahradní lavičce se zamilovaným výrazem ve tváři. Uvědomuje si ten muž, co ho ještě čeká? Teď mu dopřál ještě několik okamžiků čiré radosti. Harry se dlouho nevracel, už padala tma a profesorovi bylo divné, kde tak dlouho vězí.

Našel ho na téže lavičce, spícího.

„Harry, vstávej. Čeká tě důležitý úkol."

Harry otevřel oči. Chviličku se rozkoukával, pak se prudce posadil.

„Severusi, já ho necítím! Ztratil jsem spojení! Něco se mu muselo stát!"

„Klid, nepanikař. S největší pravděpodobností se Correlatio do pár minut obnoví."

„Severusi, poslouchej mě, takhle to není. Vím, že se mu něco stalo. Musím ho najít hned teď."

„Dobře, vyšli patrona." Snape se snažil nedat najevo obavy. Je Harry dost silný na vytvoření patrona? Chtěl ještě počkat do dalšího dne, aby se jeho mysl ještě více zotavila."

Harry vytáhl hůlku a vmžiku se objevil stříbřitý drak.

„Najde ho," řekl Harry pevně.

Profesor na něj pohlédl. „Samozřejmě, najde." Vytáhl hůlku a stříbřitá laň se rozběhla za drakem.

Oba muži seděli v setmělé zahradě, nemluvili. Harry vzpomínal na hvězdami posázené noci, které trávil s Dracem. Tenkrát byl ještě šťastný, měl naději. Trvalo to dlouho, než se laň vrátila. Drak se nevrátil vůbec, což Harryho k smrti vyděsilo. Laň se něžně dotkla profesorovy dlaně.

„Následuj mě," pobídl Harryho profesor. „Bude to dlouhá cesta." Přivolal si koště, Harry se posadil za ním. Z výšky sledovali laň vznášející se nad údolími, lesy, řekami. Byla taková zima, že Severus musel použít ohřívací kouzlo. Cítil, jak se ho Harry pevně drží. Lilyin syn. Miloval ho jako svého vlastního. Harry k němu v poslední době také přilnul, vzniklo mezi nimi pevné přátelství. Harry si ovšem neuvědomoval, jak moc se Snapeovy city k němu proměnily. Nyní by pro něj dal život, tak moc si přál, aby byl ten chlapec šťastný. On a jeho kmotřenec. Zaslouží si to víc než kdokoliv jiný. Na rozdíl od většiny Harryho přátel si uvědomoval, že ti dva se k sobě hodí. Draco a Harry si byli blízcí po celou dobu studia, znali jeden druhého, byli pro sebe důležití. Od nenávisti je tak blízko k lásce...

Máte strach o Draca?