Nepochopení

265 13 10
                                    


Harry zavřel oči a napojil se na Dracovy emoce. Byla to doslova smršť smyslových vjemů a citových výbuchů, nebyl zcela schopný odlišit své vlastní pocity od Dracových. Hladil Draca po hrudníku a vychutnával si pozitivní odezvu. Struny Correlatia rozehrály melancholickou melodii, která toužila po smyslnosti, ale v posledních okamžicích se vždy vracela do svého smutku a osamělosti. Harry ostýchavě líbal Dracovy rty, olizoval je, opatrně vsunul svůj jazyk mezi měkké polštářky, dál se přes zatnuté zuby nedostal. Zaplavený smutkem, nenaplnitelnou touhou, tiskl se k bezvládnému tělu zoufaleji a zoufaleji, odpojený od Correlatia, které hrozilo ho svou intenzitou zaplavit. Tohle přece není láska, to je jakási posedlost, šlo mu hlavou a líbal Draca znovu a znovu, jako kdyby doufal, že ho tím probudí a uzdraví...

V takové pozici ho nalezl jeho kamarád Ronald Weasley, který měl volný přístup do jeho domu a přišel mu povyprávět o nových zjištěních k případu, o nějž měl Harry tak nepochopitelný zájem.

Ron byl jako bystrozor zvyklý na ledacos, ale vidět svého nejbližšího kamaráda, jak líbá tělo, které z jeho hlediska bylo defacto už mrtvolou, bylo nad jeho chápání i síly. Natáhl se po lahvi ohnivé whiskey, kterou Harry nechal stát na stole, a pořádně si zavdal.

Harry si teprve teď všiml, že je pozorován, a rychle se od Draca odtáhl. Ron nemusel nic říkat, z výrazu jeho obličeje šlo vyčíst čisté znechucení.

„Nevím, jak ti to vysvětlit, abys to pochopil," řekl lékouzelník provinile.

„To máš teda pravdu. Harry, jak můžeš... vždyť je to zneužívání pacienta, za tohle bys mohl jít do Azkabanu. Ten chlap o sobě neví a nejspíš se nikdy neprobere, což je na jednu stranu dobře, protože to na tebe aspoň nepráskne, ale stejně je to úchylný."

Harrymu připadala Ronova slova jako znesvěcení. Rozhodl se přiznat pravdu.

„Dra-, Malfoy není v bezvědomí. Komunikujeme spolu. Máme mezi sebou určitou formu očního kontaktu." Popsal v hrubých rysech způsob komunikace pomocí očního kontaktu, o Correlatiu raději pomlčel.

„To chci vidět," odfrkl si Ron. Celé to považoval za výmluvu a byl k Harryho vysvětlení značně skeptický. A praktická zkouška jeho názor jen potvrdila. Draco na Harryho dotazy nereagoval a své pocity tak dobře skrýval, že k nim Harry ztratil přístup.

„Harry, nevím, jak tuhle situaci vyřešit, ale to, co děláš rozhodně není správné ani normální. Pokud od sebe Malfoye okamžitě neodstěhuješ, nechám tě vyšetřit u svatého Munga."

Harry na něj vytřeštil oči.

„Vypadni, Rone," zařval s takovou dávkou nepřátelství, že se Weasley nezmohl na protest a vykonal, co bylo požadováno.

Harry byl nepříčetný vzteky a zoufalstvím. Jak mu Ron mohl takhle ublížit? Proč mu nevěřil? Copak se Harry choval jako nějaký blázen? Možná bylo trochu zvláštní, že si vytvořil vztah právě s Malfoyem, okolnosti byly také prazvláštní, ale všechno dávalo smysl! Existují různé kletby a Ron neměl právo Harryho takto obviňovat!

Harry si najednou připadal ohrožený. Začal dům zabezpečovat různými kouzly, aby k nim už nikdo další nemohl takto vpadnout. Konečně se trochu uklidnil a vrátil se k Dracovi. Teď, když se na to díval z odstupu, trošičku Ronovi rozuměl. Draco opravdu působil jako bez života. Ale žije, u Salazara, žije, vnímá, myslí, cítí!

Posadil se k němu a vzal Draca za ruku.

„Draco, jsi tady se mnou?"

Záblesk pravého oka. „Proč jsi se mnou nemluvil před Ronem? Nechtěl jsi?"

Levé oko.

„Nemohl jsi?"

Pravé oko.

„Myslel jsem si to. Ty můžeš mluvit jen se mnou? Proč jen se mnou?"

Žádná odpověď. Náhle byl Harry zaplaven emocemi z Correlatia. Touha, zoufalství... Láska. Draco mu právě vyznal lásku a Harry nebyl schopen ten příval emocí zpracovat a už vůbec ne mu porozumět.

Natáhl se do postele k Dracovi, hlavu položil na jeho hrudník a nechal se houpat jeho dýcháním, jediným projevem života, který byl patrný zvnějšku.

Nechal se ukolébat ke spánku. Zdálo se mu, že Draco čechrá jeho vlasy. Byl to jen vítr, který profukoval nedovřeným oknem. Pocity byly skutečné. Draco ho svými emocemi chránil a uklidňoval. Žádné noční můry, dokud bude Draco u něj.


Ron zase nic nechápe. Ale on byl takový i v kánonu. 

Oční kontaktOù les histoires vivent. Découvrez maintenant