Marauder's life | • FF - HP

Prolog

,, Děti večeře!" Zařvala Euphemia Potterová v kuchyně na svoje dvě děti a pousmála se na dopis svírající v ruce. Byl to dopis určený pro její mladší dítě. Ta nedávno dovršila jedenacti let a to je pro mladou čarodějku docela velký přelom. Chvíli na to uslyšela dvoje dupání z prvního patra a vrzání schodů když děti sbíhali dolů. Rychle dopis schovala pod talíř své dcery a šla pro hrnec s polévkou.

Děti vběhli do kuchyně a jako velká voda se přihnali ke stolu. Tmavovlasá dívka s oříškovýma očima se posadila ke kraji a její bratr se stejnou barvou očí i vlasů si sedl až za ní. Bylo mezi nimi jen pár rozdílu a jeden z nich byl, že chlapec nosil kulaté brýle, zatím co dívka ne. Někdy se stávalo že se za to svému bratrovi vysmívala, ale on to nikdy nebral zas tak vážně.

,,Mami mužů prosím víc nudlí?" Zeptal se chlapec a dívka vedle něj se zašklebila. "A na mě nezbyde jo? Opovaž se Jamesi!" Řekla brunetka a její bratr na ní vyplázl jazyk ,,Nestěžuj si!" Osočil se na ní a dívka ho praštila po rameni. James si hraně otřel místo kde ho bouchla, jakoby ho to bolelo a jeho sestra se urazila.

,,Eleven neboj se, vyzbyde na všechny." Řekla Euphemia své dceři když přišla s hrncem a nabrala Jamesovi do naběračky více nudlí. Pak hrnec posunula a dívce nabrala taky. James se zašklebil. ,,Vidíš že vyzbylo." Řekl své sestře a ta jen nepřítomně kývla, protože se už ládovala polévkou.

James se zvedl aby odnesl talíř, ale sestra ho zastavila. ,,Jamie? Odneseš mi taky talíř?" Zeptala se a vytvořila na tváři co nejfalešnější úsměv co dokázala. James protočil oči, ale i tak své sestře vzal talíř a šel s ním k umyvadlu. Až teď si Eleven všimla se na místě talíře teď je nějaký dopis.

Když ho vzala do ruky tak si všimla že je psaný zeleným inkoustem a ve chvíli kdy její zrak přejel predepsané řádky tak vyletěla ze židle. ,,JAMESI FLEAMONTE POTTERE! JÁ MAM DOPIS Z BRADAVIC." Vyjekla dívka. James se od kuchyňského koutu přihnal ke své sestře a ze dveří se vynořila i Euphemia s úsměvem na tváři, která slyšela jekot dívky. James nadšeně objal svojí sestru a ta mu zabořila hlavu do hrudi.

,,To je úžasný ségra! Můžu ti představit svoje kámoše." Řekl James a dívka znovu vyjekla. ,,Já doufám že budu v Nebelvíru." Řekla a v tu chvíli přišla i Euphemia. ,,Neboj se Eleven. Určitě budeš." Řekla a pak dodala. ,,Mimochodem gratuluji zlatíčko." Brunetka jí obejmula.

Když se od své matky odtáhla tak se zeptala. ,,A kdy půjdeme do Příčné ulice?" Zeptala se dychtivě. Eleven se tam po minulém roce hodně těšila. Obzvlášť na učebnice které svému bratrovi celí rok záviděla. James se k ní přidal. ,,Mami! Táta mi tenhle rok slíbil že mi koupí koště abych mohl na nábor na famfrpál!" Řekl a Eleven se usmála. ,,Já chci příští rok taky na famfrpál!" Řekla a Euphemia jí pohladila po vlasech. ,,Nebojte se. Večer se domluvíme s tatínkem."

505 slov