Marauder's life | • FF - HP

15_Pobertovské plány

30. Července 1974

,,Jestli nás chytí tak to je na vás dva." Řekl Remus směrem k Jamesovi a Siriusovi. ,,Víte že s tím nemám nic společného. Už takhle mi McGonagallová přestává věřit." Povzdechl si frustrovaně Remus, ano.. tento fakt že Minnie přestává vymluvám mladého vlkodlaka věřit ho trochu trápil. Bude to pro ně dost náročné.

,, Víme." Řekli jednohlasně James se Siriusem a oba se zasmáli. Upřímně tohle byla věc, která ty dva vůbec netrápila. Čtyři chlapci scházeli po schodech až dolů do sklepení.

,,Tak, nikdo tu není." Oznámil Peter, když se podíval za roh. ,,Je to na vás." Zkonstatoval Remus. Jo, znělo to trochu nejistě, přeci jen.. kdo by zrovna těm dvoum svěřoval hlavní část plánu. ,,Páka je za tou sochou přímo proti společenské místnosti. Nezapomeňte s ní pak otočit, tím to zajistíte." Zopakoval klukům ještě naposledy postup jak pracovat. Né že by jim nevěřil, ale chtěl aby jim plán vyšel když už na něm tak dlouho pracovali.

,, Neboj. Už jsi to řekl tolikrát že bych ti postup vyjmenoval i ze spaní." Utrousil pobaveně Sirius. James i Peter se zasmáli, ale Remus to tak nadlehčeně nebral.

,,Siriusi!" Okřikl ho Remus naštvaně a jmenovaný se lehce přikrčil. ,,Tohle je dost vážné, nemůžeš to nebrat na velkou váhu!" Osočil se na něj naštvaně.

,, Víš Reme ty už to říkáš tak často že to postrádá smysl opakovat." Snažil se situaci lehce odlehčit starší Black, ale přesto to ještě zhoršil. Remus ho spražil vážně vraženým pohledem.

,,Promiň, už padáme." Vyhrkl rychle a otočil se k Jamesovi. Sirius a starší Potter zmizeli pod neviditelným pláštěm a zamířili jednou ze sítě podzemních chodeb.

První jedinci, kteří asi měli zájem o to najít prázdné kupé, už vycházeli ze Zmijozelské společenky s několika menšími zavazadly která si chtěli vzít do expresu. O zbytek se přeci jen postarají skřítci.

Sirius vylezl z pod pláště a přeběhl za jednu sochu ve výklenku. Ta socha znázorňovala nějakého starého čaroděje, což byl obor který Siriuse ani Jamese nijak nezajímal. Byla asi dva metry vysoká a půl metru široká, dostatečná pro to aby se za ní někdo schoval a zároveň aby bylo velmi náročné jí posunout.

Sirius se musel hodně zapřít aby dokázal sochu posunout tak aby se za ní objevila menší skulina ve které byla vážně nenápadná stříbrná páka.

James svého kamaráda popoháněl a tak Sirius páku otočil do prava a ještě jí překlopil, aby jí zajistil v jedné poloze tak jak to říkal Remus. Kousek od nich byl slyšet tlumený náraz něčeho kovového.

Přes chodbu teď byly mříže.

Sirius s pomocí Jamese vrátili sochu do původního stavu a s pláštěm vyběhli z chodby pryč. Na schodech se střetli ještě s Remusem a Peterem.
Všichni čtyři chlapci běželi ven aby ještě stihly nějaké kočáry do Prasinek.

•••

,,Jako je trochu nesmysl aby měl Bradavický express zpoždění." Řekla Lily přesvědčeně a už asi po sto padesáté se koukla z okýnka jestli by našla příčinu toho proč vlak pořád stojí. Před expressem pochodoval Křiklan, který byl očividně dost vyvedený z míry s velmi naštvanou McGonagallovou. Pochodovali na místě jakoby na něco čekali.

Ředitelka Nebelvíru vypadala docela vystresovaně a zároveň nehorázně naštvaně. To by se dalo nazvat dosti vražednou kombinací pokud jde zrovna o Minnie. Studenti takto viděli profesorku jen párkrát a za všechno vždy mohla skupinka Nebelvírů z třetího ročníku.

,,Třeba se někdo opozdil." Řekla Marlen, ale bylo vidět že jí to stejně nějak nezajímá a snaží se jen uklidnit Lily.

,, Vždyť express nikdy nečekal na jednotlivce." Řekla naštvaně rusovláska. Stejně jí to nebylo nijak platný, protože Marlen v tu chvíli byla myšlenkám už docela jinde a nějaký express jí nezajímal.

,,McGonagallová vlezla do vlaku" řekla Eleven, pořád byla otrávená z výhry Zmijozelu ve famfrpálovém poháru. Upřímně, to že chytač Zmijozelu se ke konci roku zranil a místo něj tam šel Black mladší jí totálně dorazilo, jestli tam zůstane i příští rok tak si pošle Kedavru do obličeje sama.
Lily se naklonila k oknu taky, aby zkontrolovala co jejich profesorka dělá.

,,Je to divný." Zkonstatovala situaci nervózní rusovláska. ,, Panebože, rodiče tam na mě budou čekat! A co na to řekne Petunie." Lily už začala docela panikařit. Petunie nesnášela čaroděje. I Lily už pro ní nebyla ani sestra.

,,Co ty víš, Potter třeba něco provedl." Zasmála se Marlen a Eleven jí hned uzemnila. ,, Vím že můj bratr je průšvihář, ale nedokáže naprosto všechno."

Lily se k mladší Potterové přidala. ,,Jak by se mu asi podařilo oddálit odjezd vlaku?" Nadhodila řečnickou otázku. Marlen jen nepřítomě pokrčila rameny a dál to nechala být.

Po chvilce se jejich kupé rozlehlo zaklepání a za dveřmi byla silueta dospělé osoby v hábitu a s čarodějnickým kloboukem.
Profesorka McGonagallová.

,, Slečno Potterová, neviděla jste náhodou svého bratra?" Zeptala se brunetky a ta nechápavě zvedla obočí. Marlen malém spadla ze sedačky jak se dusila smíchy, což přivedlo pozornost nejen jejích spolužaček, ale i profesorky McGonagallové. Ta se to prozatím rozhodla nějak přejít.

,,Ehm, ne omlouvám se paní profesorko." Řekla Eleven zmateně. Co když se jim vážně něco takového povedlo? Co sakra to pako zase provedlo že to dokázalo zastavit odjezd Badavického expressu a ještě k tomu vytočit učitelský sbor.

,,Ale proč ho hledáte?" Zeptala se blondýnka u okna která se pomalu uklidňovala. Marlen byla strašně pobavená tím že měla pravdu. Podle všeho ona zná lépe Poberty jak ostatní divky.

,,Máme podezření že pan Potter a pan Black zavřeli studenty Zmijozelu ve sklepení." Řekla profesorka a vyšla z kupé. ,,Děkuji vám a užijte si prázdniny dámy."

Tři Nebelvírky koukali na profesorku přeměňování s otevřenou pusou. A Marlen se vzpamatovala jako první. ,,Pořád si myslíte že v tom tvůj bratr nemá prsty?" Nadhodila s úšklebkem blondýnka a Eleven si dala hlavu do dlaní.

,,Ale jak by mohli zavřít studenty ve sklepení?" Začala Lily zase složité přemýšlet. To by nebyla Lily Evansová, kdyby ve všem neshledala nějakou spojitost.

,, Není to třeba úplně jedno? Důležité je že tam zavřeli studenty." Řekla uštěpačně Eleven. Nevedela jestli být naštvaná nebo pobavená.

,,Je to přeci sklepení, logicky že tam musí být nějaké mříže nebo tak něco." Řekla Marlen, která díky této akci ožila a vrátila se do reality.

1009 slov