Marauder's life | • FF - HP

40_Osudový úplněk

15. Ledna 1976

Eleven zpanikařila. Když se od Petera dozvěděla co se stalo tak se jí v hlavě ukázali ty nejhorší scénáře celé udalosti. Mohlo to dopadnout katastrofálně. Ale Peter taky řekl že všichni jsou vpořádku, asi.

Bylo brzo ráno a přesto že se s klukama za posledních čtrnáct dnů moc nebavila, tak rozrazila dveře do nemocničního křídla madame Poppy.

Remus byl strašně bledý a ležel na jednom z lehátek. Měl viditelnou, ještě pořád zarudlou jizvu která se mu táhla od ramene přes vnitřní stranu ruky až témer k lokti. Eleven zděšeně polkla.

Když si ho prohlédla pořádně, tak si všimla že odvracel hlavu od místa kde stál Sirius a James. Ti dva se o něčem velmi potichu, ale dost zapáleně dohadovali, ale po tom co vešla Eleven tak jako na povel ztichli. Nechtěli aby ne takhle Eleven viděla, původně ani nechtěli aby se to dozvěděla

James pod Eleveniným pohledem sklopil oči k zemi a pokoušel se splinout s okolím. Sirius se na ní ani nepodíval a rozešel se pryč. Byla to vážně milisekunda kdy se na ní sklíčeně podíval, ale pak jí obešel a zmizel někde v temné chodbě. Eleven se s pozvednutým obočím podívala na Jamese a čekala na dovysvětlení celé situace.

,,Hádám že si Červíček pustil pusu na špacír." Začal opatrně James. Pořád byl na Petera trochu naštvaný že jednal sám za sebe a hned šel za Eleven. Ani se s nimi neporadil.

,,Ve zkratce, Sirius řekl Srabusovi o vrbě a jak jí obejít. Řekl vám to těsně před proměnou a ty jsi stihl toho pitomce ještě odvést." Přeříkala Eleven rychle a dost naštvaně to, co jí řekl Peter. Ne pravda že vynechala několik maličkostí, e to důležité řekla.

,,Jo, ale Tichošlápek k tomu měl důvod. Včera dopoledne nás Srabus sledoval a-" Eleven Jamese hrubě přerušila.

,, Žádný důvod mě nezajímá. Vy jste se teď najednou nějak pomátli nebo co?! Máte dost pitomý měsíc, chováte se jak blbci!" Vyjekla nabroušeně. Od plesu až po dnešek, vážně všechno totálně podělali.

,,Jsi až moc schovývaví vůči Siriusovi Dvanácteráku." Řekl potichu Remus a odvrátil od Jamese hlavu. ,,Nechci aby ste se mnou byli na příští úplněk." Eleven se lítostivě podívala na jejího bratra, který měl ve tváři bolestivý výraz.

,, Náměsíč-" Začal James, nechtěl aby to takhle dopadlo.

,,Ne" Zastavil ho Remus. James sklopil hlavu a odešel z nemocničního křídla. Eleven chvíli jen postávala v uličce, ale po několika sekundách si sedla na lehátko vedle Remuse.

,,Jestli chceš Reme, můžu být za měsíc v chroptící chýši s tebou." Řekla Eleven opatrně, ještě si svým rozhodnutím nebyla úplně jistá, ale zkusit to může. Remus se na ní překvapeně podíval.

,,To by si udělala?" Zeptal se opatrně. Ani se neobtěžoval říkat že je to nebezpečný. Věděl že na zvíře on, jako vlkodlak, nezaútočí.

,,Asi ano, já.. jestli ti to pomáhá tak s tím nemám problém." Řekla Eleven s menším úsměvem. Remus jí ten úsměv vděčně vrátil. Když přišlo na těžké casy, tak Eleven vždycky dokázala udělat správná rozhodnutí.

•••

22. Ledna 1976

,,Je to divný. Kde je Remus?" Zeptala se Mary. Tentokrát konečně Eleven trávila čas s jejími spolubydlícími. Poslední dobou byla téměř pořád s Pandorou. (né že by jí to vadilo) Pandora byla její první dívčí kamaráda ve stejném ročníku. Ze začátku to vypadalo že se spřátelí s Danou, ale nerozuměli si tak dobře.

,,Třeba je v knihovně?" Snažila se na něco přijít Lils. Trochu starostlivě si prohlížela zkroušeného Jamese a Siriuse. Vypadali vážně příšerně unaveně a v jídle se jen tak přehrabovali.

Co si všimla tak i v hodinách dávali dávali profesorům pozornost jen minimálně, tedy ještě méně než obvykle. Dokonce ani nevyrušovali, prostě jen nedávali pozor.

,,To by byl v knihovně poslední týden." Odsekla Mary a propalovala pohledem dva kluky sedící kousek od nich. ,,A Sirius mi nic nechce říct."

,,A on ti nikdy něco říct chtěl?" Zeptala se s nadzvednutým obočím Eleven. ,, Vždyď si to z něj vždycky musela nějak vypáčit." Na to Mary jen protočila oči.

,,Třeba se pohádali." Řekla Dorcas která konverzaci poslouchala. Od té doby co se na novoroční párty políbila s Marlen před celou společenkou spolu oficiálně chodí. Tím pádem když s holkama sedí Marls, tak i Dorcas.

Ne že by to někomu vadilo, občas si k nim přisedne i Alice. Navíc Eleven Dorcas zná z famfrpálu a docela si rozuměli. ,,Jestli se pohádali tak to není naše věc." Řekla Eleven, přesto že moc dobře věděla co se stalo.

,,Ale co když něco Remusovi je. Třeba se nepohádali." Snažila se to vyvrátit Mary. Měla tendenci všechno řešit až to potom bylo strašně otravné.

,,To by byl na ošetřovně." Zkonstatovala Lils a pohledem propalovala Eleven, která to zase ukázkově ignorovala. ,,Ani na hlídky moc nechodí." Doplnila svojí větu. Lils moc dobře věděla že Eleven musí vědět o tom co se stalo.

Zaprvé je sestrou Jamese - což znamená že jí něco příště musel říct.

Zadruhé je členkou Pobertů - něco vědět prostě musela a jen jim to nechce říct.

A za třetí je vidět jak se snaží odvrátit konverzaci - což znamená že se bojí že řekne něco co nemá.

,,Říkal něco o tom že příští rok prefekt být nechce." Řekla poprvé Marlen. Všechny dívky se na ní otočili. Marlen jen pokrčila rameny. ,,No co, nejste jediné s kterýma se bavý." Tím chtěla poukázat na Lils, která ho vyhledává pro studijní účely a Eleven se kterou tráví hodně času s Poberty.

Tím se zase dostávají k tomu že Remus ani Eleven se už nějakou dobu s Poberty nebaví. Je nezvyklé je vidět oddělené.

,,Hele, je už téměř jedna hodina, přijdeme pozdě do hodiny." Ozvala se Lily a začala sbírat svoje učebnice. Eleven si oddychla, jelikož jí bylo jasné že její zrzavá kamarádka něco tuší. Ulehčeně svěsila hlavu.

,,Vstávej Potterová." Řekla Mary a zatřásla s Eleven. ,,Co tě nezabije to tě posílí." Dodala s ušklebkem. S lehkým nadáváním se Eleven taky nakonec zvedla.

,,Co mě nezabije by mělo zdrhat, protože jsem se vážně hodně naštvala." Zamumlala Eleven mezi tím co začala odcházet z velké síně. Od jejích přátel si vysloužila několik šokovaných pohledů.

1003 slov