Marauder's life | • FF - HP

2_Nástupiště 9¾

1. září 1972

Eleven si ještě jednou kontrolně prohlédla celý svůj pokoj jestli náhodou něco nezapoměla. Postel ustlaná, ve skříni všechno srovnané a pracovní stůl poklizený. Takový úklid se jí za celý život ještě nepovedl.

Když si byla už stoprocentně jistá že nic nechybí tak zavřela dveře a i s kufrem, který táhla za sebou, se těžce rozešla z pokoje. Těsně před schody se zastavila. Kufr opřela o zábradlí a musela zvýšit hlas aby jí slyšeli i dole. ,,Jamie? Potřebuju pomoct!"

Během pár sekund se v chodbě pod schody objevil jmenovaný chlapec s oříškově hnědýma očima, které když viděl situaci jeho mladší sestry tak se rozzářili tou záškodnickou jiskřičkou a zašklebil se. Opřel se o stěnu a projel svojí sestru pohledem.

,,Copak by jste potřebovala slečno Potterová?" Zeptal se rádoby slušně. Stejně ho prozradili cukajicí koutky jeho rtů. Ani to mu moc dlouho nevydrželo, protože po něm jeho mladší sestra hodila jednu její botu.

,,Klid! Klid Eleven, neboj už ti pomůžu." Vyjekl a vyběhl schody k malé brunetce. Kufr vzal do jedné ruky a pomalu s ním sešel schody. Položil ho vedle svého který měl připravený už u dveří a otočil se na svojí sestru která zrovna seběhla schody za svým bratrem.

,,Děkuji vám pane Pottere. Vidíte, ani to nebolelo." Řekla s jejím osobitým úsklebkem a nandala si botu. James jí úšklebek oplatil.
Ale než jí na to James nějak stihnul odpovědět tak z kuchyně vyšli manželé Potterovi. ,,Děti jste připraveni?" Zeptala se starostlivě Euphemia a změřila si sourozence pohledem. Eleven si prohlídla zavazadla a pak se zamračila.

,,Jamie? Kde máš Romea?" Zeptala se svého staršího bratra a ten vytřeštil oči.

,,Já ho nechal na balkoně!" Vyjekl zděšeně a vystřelil jako nejnovější koště do schodů. Fleamont se nad svým synem musel pousmát.

,,Tak já zatím vezmu věci do auta drahá." Řekl své manželce a ta se na něj vděčně pousmála. Zajímat se o kufry a ještě o své dvě ztřeštěné děti by byl dost velký problém.

Fleamont vzal oba kufry a táhl je k autu, mezi tím stihl James seběhnout schody dolů a teď už i s klecí ve které si klidně seděla sněhově bílá sova - Romeo.
Eleven měla podezření že to je nějaká extrémně inteligentní sova, protože už několikrát jí zahlédla jak si sama díky pařátům a zobáku roztrhla pytel s připraveným jídlem.
Euphemia se usmála a začala děti popohanět ke dveřím. ,, Pojďte, přece nechceme aby vám ujel vlak."

•••

Všichni přítomní mudlové na nástupišti si museli myslet že zde prochází nějací cvoci, když se tu pohybovali děti s vozíky, kočkami a klecemi ve kterých byly sovi. V Jamesově případě měl ještě na vozíku nové koště - Nimbus 1000, díky kterému Eleven na Jamese zatraceně žárlila.

Mladá čarodějka se nemohla dočkat. Minulý rok zde byla jako doprovod Jamesovi, ale tentokrát... Teď tu byla jako budoucí student. Trochu bratrovi záviděla že mohl jít na výběr do famfrpálu (né trochu, ale strašně moc), ale věděla že příští rok to zkusí taky. James s vozíkem zajel mezi sloupy a Eleven ho následovala. Přeci jen tu nebyla poprvé.

,,Takže kdo jde první?" Zeptal se Fleamont, ale bylo to k ničemu. James se už rozeběhl. I když to už dělal několikrát, tak stejně zavřel oči když probíhal sloupem. Fleamont se jen zasmál a Jamesova mladší sestra se už taky rozeběhla.

Eleven věděla že žádný naráz nemá očekávat, ale i tak sebou trhla když proběhla sloupem a ocitla se na nádraží 9¾. Její bratr už byl o kus dál a obíjmal se s nějakým hnědovlasím klukem. Dokonce tam stál i Sirius, ten jí pokynul hlavou na pozdrav.
Eleven se rozhlédla a z druhé strany stěny od které vyběhla zaregistrovala rudé vlasy její kamarádky z Příčné ulice. Bohužel je ztratila z dohledu když ucítila tlak na jejim rameni.