Marauder's life | • FF - HP

48_Zkoušky

4. Června 1976

Eleven se v periferním vidění zaměřila na Zmijozele. Většina z nich psala nebo v případě Reguluse koukala nepřítomě do zdi.

Eleven se pokusila na jeho osobě moc dlouho nezůstávat. Té posedlosti by se už měla zbavit. Pohledem se přesunula dál. Ano.. Jeden ze zmijí očividně nepsal. Barty se na ní taky podíval a spiklenecký mrkl.

Eleven se přemáhala aby neprotočila oci. Tento student jí nepřestával překvapovat s tou zapeklitou povahou. I přesto že spolu téměř nemluví, tak jí připadá jako kdyby ho znala už léta. Zase Barty jí podle všeho bere jako kamarádku.

,, Odložte brky." Řekla Minnie a všichni jí poslechli. ,,Výsledky dostanete ke konci měsíce." Řekla na rozloučenou a všichni se jako na povel zvedli ze svých míst.

,,Tak co?" Vyjekl David dychtivě.

,,Co co? Nic. Mám všechno."

,,Táhni Potterová." Zaklel a uraženě odešel. Eleven z toho usoudila že on asi něco pokazil a doufal že na tom Eleven bude hůř. Eleven se za ním ještě naposledy ohlédla a nakonec zamířila směrem k velké síni, kde momentálně probíhaly NKÚ. Nebo spíše už měli končit.

,,Čau ségra!" Ozvalo se hned co se otevřeli dveře od síně. James s Poberti byli jedni z prvních do odcházeli.

,,Nějak veselí." Zkonstatovala Eleven. Narozdíl od nudného a vystresovaného Jamese kterého přes celý květen potkávala byl tohle pokrok v jedné jediné hodině, všechno to prostě ze sebe dostal.

,,Bylo to lehčí než jsem čekal." Řekl s úsměvem. Nečekaně Eleven objal a nadšeně s ní zatočil dokola. Na to se dalo jenom zasmát.

,, Já ti to říkal." Ozval se tentokrát Sirius. Celá skupina se konečně rozešla dál. Remus i přes to že bylo po zkouškách se rozhodl číst knihu. James odněkud vytáhl zlatonku a začal si s ní hrát.

Potterovi úplně zářili oči vždycky když jí nechal trochu poodletět a zase jí mrštně chytil. Červíček při každém povedeném chytnutí nadšeně zapískal. James byl docela narcis, takže mu pozornost od jeho kamaráda dělala docela dobře a bylo to vidět i na jeho nadšeném výrazu.

,,Hele! Není to zlatonka od Hoochové?" Ozval se najednou Sirius. Eleven zaměřila pohled na zlatonku, kterou doteď ignorovala.

,,Neříkej že si jí ukradl Dvanácteráku." Ozval se nezaujatě Remus aniž by vzhlédl od jeho knihy.

,, Neoprávněně propůjčil." Opravil jeho tvrzení Sirius.

,, Ze mě děláte zloděje?!" Řekl James překvapeně. ,,Tu jsem dostal od ségry minulý rok!"

,,Tys mu dala zlatonku?" Zeptal se Sirius mladší Potterové, která si jen pobaveně odfrkla. Nemělo ani cenu se zlobit. Jen se zhluboka nadechla. Konečně měla možnost se nadechnout čerstvého vzduchu, když teď vyšli ven.

,,Dala jsem mu jí přesně z toho důvodu aby jí nekradl." Vysvětlila Eleven po chvíli a Sirius chápavě kývl. Jenom nedodala tu část kde jí ona ukradla z kabinetu.

,,Jdeme k jezeru? Teď po zkouškách by jsme mohli něco plánovat." Řekl Sirius, asi na odvedení pozornosti. Eleven, stejně jako ostatní z Pobertů se vzmohli jen na protočení oči. Typický Black.

,, Možná že nemusíme až k jezeru." Řekl z ničeho nic James a zahleděl se někam na travnatou plochu. Eleven následovala pohled svého bratra a u jednoho ze stromů zahlédla osobu, která jde poznat kdekoliv.

Mastné havraní vlasy. Zeleno stříbrná kravata a jeho křivý nos zabořený v nějaké knize o černé magii.
Snape.

Remus zaklapl knihu. A zahleděl se na toho hada taky. ,,Jsem prefekt, jestli mě chytí tak jsem v prdeli, ale nic na vás neřeknu. Zkonstatoval Remus. Jamesovi a Siriusovi se rozzářili oči.

,,Jseš úžasný Náměsíčníku." Rozplýval se nad svým kamarádem Sirius. V tu chvíli byl James už na cestě za Zmijozelem.

,,Expelliarmus." Řekl James a hůlka Severuse mu skončila v ruce. Zmijozel se na Jamese jen zmateně otočil.

,, Pěkný, Jamesi!" Vykřikl nadšeně Sirius, když ho doběhl a poplácal svého kamaráda po zádech.

V tu chvíli se kolem Pobertů shromáždila skupina dalších studentů z Nebelvíru. Všichni to byli ti co obdivovali práci pěti Pobertů. Eleven jen nad dětinskostí jejich kamarádů protočila oči a držela se trochu dál s Remusem.

,,Impedimenta." Bylo další kouzlo které James použil. Podkopl Severusi nohy a ten se skácel k zemi.

James ho zvedl vzhůru nohama do vzduchu a z jeho hábitu vypadalo několik věcí.

,,Kdo chce vidět jak Srabusovi stáhnu kalhoty?" Zeptal se se smíchem James a skupinka Nebelvírů nadšeně zapískala.

Stalo by se tak kdyby se ze strany nepřiřítila Lily. Podle všeho byla s holkama, protože Marls a Mary stály kus za ní a drželi se od shromáždění dál.

,, POTTERE!" Vykřikla a James, stejně tak i ostatní se na rusovlasou Nebelvírku podívali. Mnoho z nich zklamaně nadávalo, protože jim zkazila zábavu. ,,Nech ho být."

,,Ale notak Lilečku-" Začal James, ale Lils ho rychle přerušila

,,Co ti Severus udělal Pottere!? ...Myslíš si, že jsi vtipný," řekla Lily chladně. "Ale ty jsi jen arogantní, tyranský kretén, Pottere. Nech ho být ." Bylo vidět že Jamese trochu slova ranila, ale nemohl to dát znát před všemi co se dívali.

"Nechám, když se mnou půjdeš ven, Evansová." řekl James rychle. "Jdi se mnou do Prasinek a já už nikdy nepoložím hůlku na starého Srabuse." Vydechl a zašklebil se.

,, Nepotřebuju pomoc od mudlovské šmejdky." Vyplivl Severus ztěžka. Přeci jen byl pořád vzhůru nohama ve vzduchu. Lily, stejně jako James a několik dalších vytřeštil oči. Několik sekund jako by všichni byli v tranzu.

,,Jak se opovažuješ!" Vyprskl James jako první. Lily zděšeně couvla od Severuse se slzami v očích a v tu chvíli se vedle ní objevila Eleven, pro ní dokonalý záchranný bod.

,,Lils, jdeme." Vyhrkla a snažila se aby její hlas zněl alespoň trochu konejšivě, ale rusovláska se ještě hodlala vykřičet.

,,NEMÁŠ CO ŘÍKAT POTTERE! JSTE STEJNÍ!"
Až pak se s Eleven otočili a šli zpět do hradu. Eleven se snažila Lily konejšit, ale v hlavě se jí přehrávala Lilyina slova.

,,Já bych ti nikdy neřekl.. tak jak on." Zavolal na ní ještě, ale Lily ho už neposlouchala.

Eleven měla dost dobrý obrázek o Jamesovi, přeci jen byla jeho sestra. A byla si jistá že James by jí nikdy neurazil. Už jen to co za nimi zakřičel. Bylo mu naprosto jedno že je mudlorozená a on čistokrevný.

Bylo mu to ukradené a Lily to neviděla.

1006 slov