50_Půlnoční - prázdniny

208 11 5
                                    

5. Července 1976

Eleven měla celou noc špatný spánek a po hodině se vždycky probudila. Dokonce si to kontrolovala i na kapesních hodinkách.

10:58

11:58

00:58

Tmavovlasá čarodějka se zvedla z postele. Aniž by se věnovala temnotě a silné bouřce venku, tak si nazula boty a vyrazila po schodech dolů do přízemí. Zamířila rovnou do kuchyně a nalila si čistou vodu. Nemůže si vzít cukr když chce spát.

Skleničku vypila během chvíle.

Eleven si nakonec ještě vzala jablko z kuchyňského stolu a než zamířila nahoru tak se ozvalo silné bušení na vchodové dveře, které přerušilo i zvuky bouřky, která řádila venku.

Kdo by v jednu ráno klepal na dveře. Eleven se i přes nejistotu, která zaplavila celé její tělo, ke dveřím rozešla. Klepání se ozvalo znovu.

Eleven nahlédla do prosklené části dveří. V dešti byla silueta člověka velmi těžko rozpoznatelná. Ale mohla s jistotou říct že ne to muž. Černé vlasy měl smáčené a sahali mu až po ramena.


Sirius?!

Mladší Potterová hned začala odemykat dveře. Když vstanula v tváří v tvář Siriusovi tak mohla zřetelně vidět že i těch pět dní s jeho rodinou se na něm silně podepsalo.

Měl tmavé kruhy pod očima a víčka lehce zarudlá. Jeho tvář byla bledší než obvykle a jeho bouřkově modré oči neodrážely ty jiskry, které tak dobře znala.

Než Sirius vůbec stihl promluvit tak ho Eleven vtáhla do domu, přitiskla ho ke zdi a ostražitě se zeptala na kontrolní otázku.
Jedna z výhod mít rodiče bystrozory, něco se od nich naučíte.

,, Jaká je moje podoba zvěromága?"

,, Bílá sova." Vyhrkl téměř okamžitě. V tu chvíli se mu Eleven s ulevným výdechem vrhla kolem krku a pevně ho objala.

,,Jsem v pořádku." Vysoukal ze sebe Sirius a pohladil Eleven po vlasech. ,,Jen bych tady potřeboval zůstat, jestli nevadí. Matka mě vyhodila." Dořekl a sevření mladší Potterové se ještě zpevnilo.

,, Víš že tu jsi vždycky vítaný Tichošlápku." Vydechla Eleven a obětí povolila. ,,Pokoj pro hosty není připravený, ale pojď ke mě, nechám ti postel." Řekla a táhla ho do schodů.


,,Eleven né, ty se taky musíš vypat." Snažil se jí to rozmluvit Sirius ale Eleven ho přerušila.

,,Promiň Siriusi, ale já nemohla celou noc spát a teď už určitě neusnu. Ráno ti přinesu snídani." Tón jejího hlasu odpovídal tomu že neočekává odmlouvání. Proto Eleven podal promočené oblečení a sám si lehl do její pohodlné postele.

•••

,,Eleven ty už jsi vzhůru?" Ozvala se Effie z patra a za ní zrovna scházel i James.

,, Bré jitro." Zašvitořil nadšeně a schody vpodstatě sběhl. ,, Děláš lívance!" Vyhrkl nadšeně a hned jí dva ukradl.

Marauder's life | • FF - HP Donde viven las historias. Descúbrelo ahora