Marauder's life | • FF - HP

70_Apríl

1. Dubna 1977

Eleven hned ráno narazila na létající knihy, kterým se vyhla obloukem. Schody z dívčích ložnic byla klouzačka a nešlo to změnit zpátky. Když jí sjela dolů, tak si všimla bažiny, která byla umístěna v chodbě k Buclaté dámě.

Eleven protočila oči a kouzlem, který na to vymyslela ve čtvrtém ročníku, se jí podařilo dostat ven. Počítala s tím že kluci toho vyvedou mnohem víc než to s čím pomáhala včera v noci a dnes v ranních hodinách.

,,Eleven! McGonagallová a Křiklan se schovávají v kabinetech. Odvolali i všechny hodiny." Vyhrkl James, jakmile Eleven zahlédl. Ta se pobaveně zašklebila.

,,A bažina ve sklepení?" Zeptala se. Peter jí na to s nadšením kývl. Eleven včera kluky upozornila na možné nesnáze s odchodem ze společenky. Všichni tři s tím byli obeznámeni a taky jim poradila jak to obejít.

,,Jdeš s námi do síně?" Zeptal se Remus, bylo zvláštní jak se na ní díval. Eleven kývla a s klukama vyrazila k síni.

Remus jí na párty v Mrzimoru nárazově sledoval. Eleven má podezření že jí s klukama ze Zmijozelu na té párty viděl, ale podle všeho neřekl Jamesovi a Siriusovi. Jelikož to se chovali úplně normálně a ani jeden z nich nevyšiloval. Jestli to Remus ví, tak mu Eleven chtěla poděkovat.

Ve velké síni seděl jen zlomek studentů, ještě k tomu byli všichni otrávení, že jenom kvůli jídlu museli podstoupit tolik pastí. Ze Zmijozelu tu dokonce neseděl nikdo.

Když se Eleven podívala k učitelskému stolu, tak tam seděl jenom profesor Kratiknot a zrovna přicházel ředitel Brumbál. Podle všeho si on tento den náramně užíval.

•••

,,Ty si jim pomáhala?" Vyhrkl Evan, když si všiml že Eleven sedí v knihovně sama. Jakmile slyšela jeho hlas, tak se jí na rtech vytvořil záškodnický úsměv. Bylo jí předem jasné na co Evan myslel.

,, Pročpak myslíš?" Zeptala se nevinně a nechala se od Reguluse políbit na tvář. Pak se posadil vedle ní a začal nakukovat přes její rameno do její knížky.

,,Včera po párty jsme tě viděli jak jste s tím starším Potterem u Fitchova kabinetu. Nebo to bylo už dneska ráno? Nepamatuju si kdy jsme se vraceli." Vysvětlil Barty a ramenem se opřel o jednu z polic knihovny.

,,Nevím o čem to mluvíš." Vydechla s úsměvem Eleven a přetočila stránku. Regulus jí líně hladil, jelikož měl přes její ramena přehozenou ruku, tak jí dělal taky opěrátko.

,,Ovšem že nevíš." Zamumlal Evan.

,,To je tajemství výrobce." Řekla Pandora, která zrovna přišla do knihovny a našla jejich zapomenutý kout, kde se většinou Eleven učí. Je to kout u oddělení Přeměňování, kde není úplně odstrčená od ostatních, ale zároveň jí nikdo v knihovně nevěnuje pozornost a ona má přehled o dění v okolí.

,,Táhni ségra." Osočil se na ní otráveně Evan. Pandora se zákeřně usmála a objala svoje dvojče.

,, Dobře ráno můj milí bratře, vypadá to že ses výborně vyspal." Zavrněla mu pobaveně do ucha. Evan její hlavu lehce odstrčil.

,,Jak víš o tajných chodbách ve zdech. Podle všeho o té do sklepení víš už nějakou dobu." Zeptal se po chvíli Barty. Tím narážel na chodbu o které jim řekla aby se vyhli bažině ,,Je jich víc?" Dodal.

Eleven se trochu zamyslela. Přeci jen tohle bylo tajemství Pobertů a nemohla najednou všechno říct. Zase tihle lidé byly její přátelé. Za tu krátkou dobu co se takhle baví, tak si je nehorázně oblíbila.

Eleven si neuvědomovala že jí všichni čtyři zaujatě sledují a čekají co řekne. Pochopili že těch chodeb bude rozhodně víc než ta o které jim včera večer řekla. Teď byla otázka jestli se jim s tím Eleven svěří.

,,Ano, je jich mnohem víc." Vydechla po pár minutách Eleven. Bartymu se rozzářili oči. Ona si to nemusela uvědomit, ale to že jim věřila s tímto tajemstvím pro něj docela dost znamenalo. Už dlouho se chtěl s Eleven zkamarádit, byla mu vždy docela sympatická, takže byl teď nadšený.

,,Dokonce jich několik vede i mimo Bradavice." Řekla po kratší odmlce. Regulus se lehce napřímil po tomto zjištění. Takovýto zvrat vážně nikdo nečekal.

,,To je nevyužívají, aby se sem dostali z venku?" Zeptal se překvapeně Regulus. Eleven se zamyslela, přeci jen ani ona by na to nepřišla, kdyby nebyla sestrou Jamese. Docela jí zajímalo jestli o tom vůbec ví Brumbál nebo nějací učitele, rozhodně by to bylo zajímavé.

,, Nevyužívají, ví o nich jen hrstka lidí a jsou velmi dobře skryté." Vysvětlila Eleven. ,,Někdy vás můžu vzít na menší obhlídku, ale musím si dát bacha aby na to kluci nepřišli. Upřímně, zabili by mě kdyby se dozvěděli že jsem vám to řekla." Bartymu se na tváři rozlil úšklebek.

,, Nějaká chodba vede do Prasinek?" Zeptal se škodolibě a Eleven rozhodně kývla. Už jim toho řekla tolik, takže nemělo cenu jim říkat nějaké polopravdy.

,,Někdy si takhle všichni uděláme noční výlet do jednooké čarodějnice." Řekl rozhodně, takže mu nikdo nic nenamítal. Eleven se tlumeně zasmála.

804 slov