Marauder's life | • FF - HP

95_Nepříjemné zjištění

28. Června 1978

Eleven líně procházela chodbou a obvzlášť se vyhýbala místům kde s Remusem začarovali sochy. Samozřejmě že se nedalo vyhnout naprosto všemu, ale té většině se šlo vyhnout.

Další místo kam nemohla bylo pohyblivé schodiště. Eleven to dalo hodně práce. Dobré dva dny před pondělkem 18.6. strávila tím že se snažila narušit kouzlo vytvořené samotnou Rowenou z Havraspáru.

Přišla na malou nedokonalost a podařilo se jí přidat do jejich typického rytmu pár dalších údajů, které rozhodily jejich chod. Je téměř nemožné se dostat zavčasu na místo kam chcete. (To byla jedna z věcí, kterou Minnie Eleven vyčítala)

Eleven neměla ani ponětí jak se profesorka McGonagallová dozvěděla že za to schodiště může ona, ale nestěžovala si když jí profesorka nepřímo pochválila.

,,Slečno Evansová, věřte mi že kdyby jste vy všichni nebyli dostatečně silní a zkušení, tak vám o něčem takovém vůbec neříkám." Vydechl tiše Brumbál a svým přívětivým pohledem si prohlédl všech osm studentů, kteří stáli u něj před ředitelnou.

Eleven se zamračila, ale zůstala stát za zdí a pozorně poslouchala co se v té chodbě odehrává.

,, Já jsem v tom." Řekl pevně James a po něm to zopakoval i Sirius s Remusem. Eleven slyšela Lilyino překvapené nadechnutí. ,,Lily ti nemusíš, ale já proti tomu budu bojovat." Řekl James.

,, Samozřejmě že tě v tom nenechám samotného Jamesi." Napomenula ho dotčeně Lily. ,,Jdu do toho taky." Řekla směrem k ředitelovi.

,,Když proti tomu nebude bojovat co nejvíc lidí tak by to bylo k ničemu." Řekla vážně jindy veselá a lehkomyslná Mary. ,,Přidám se." Řekla nakonec a po ní bylo ještě dvojhlasně odsouhlaseno u Dorcas a Marlen.

,,Já do toho jdu taky." Řekl Peter, ale neznělo to u něj až tak odhodlaně jako u zbylých sedmi studentů.

,,Věřte mi že jsem na vás hrdý. Budete bojovat za správnou věc." Řekl Brumbál. Znělo to trochu jako motivační řeč. ,,Údaje k první schůzky řádu vám dám hned po odjezdu z Bradavic." Informoval nakonec a studenti se rozešli chodbou pryč.

Eleven na sebe rychle použila co nejmocnější zastírací kouzlo a snažila se nehýbat. Kolem ní prošli její přátelé a podle zvuku u ředitelny se Brumbál vrátil zpátky do své pracovny.

Bylo jasné že Eleven zrovna zaslechla něco co vážně neměla.

•••

,,Xeny už o tom taky něco říkal." Zamyslela se Pandora. Eleven k ní před půl hodinou přišla a řekla všechno co vyslechla chodbě do ředitelny. Blonďatá Havraspárka podle všeho věděla o něco víc jak Eleven.

Pandora se ohlédla po celé chodbě, jestli je někdo neposlouchá. Eleven tedy seslala tišící kouzlo, které se docela nedávno naučila od sedmaček. Pandora se na ní děkovně usmála a začala vysvětlovat.

,, Říká se tomu Fénixův řád." Začala opatrně. ,, Upřímně už jen ten název odvozuje že s tím má Brumbál něco společného." Odvodila sarkasticky. Eleven se zamyslela.

,, Fénixův. Pojmenované podle Brumbálova fenixe. Fawkes nepletuse-li." Uvědomila si Eleven. Pandora souhlasně kývla a začala říkat další věci co se dozvěděla.

,,Je to řád, který verbuje obyčejné kouzelníky a vypravuje se do bitev proti smrtijedům. Nejsou ani speciálně školení. Pokud vím tak Brumbál verboval i sedmé ročníky." Eleven se trochu zamračila, protože právě naverboval jejího bratra, který je dost zbrklý.

,,I Xenyho tam chtěl, ale ten neodpověděl. Do teď se do toho nezapojil." Vysvětlila  Pandora a soucitně se na Eleven podívala. Teď měli obě dvě bratra v nějakém útvaru bojujícím ve válce. Pandora moc dobře chápala jak se Eleven cítí.

A je pravda že Eleven se cítila mizerně. James místo toho aby šel jako normální člověk do práce, tak se bude hnát do potyček se smrtijedy.

Co se týče Reguluse a jeho přátel, tak to si je jistá že dokud nedostudují, tak nebudou na žádné akci. Navíc už to je víc jak půl roku co se o nich dozvěděla. Měla šanci to zpracovat.

To Jamesovo se dozvěděla až teď. Co hůř, nejde do toho sám, ale se všemi přáteli. To byla věc, která se Eleven ještě méně líbila.

,,Eleven já vím jak se cítíš." Řekla Pandora a položila jí ruku na rameno. Eleven stekla po tváři osamocená slza.

,,Je jasné že to víš. Žiješ v tom už téměř rok, ale ty si se nemusela celé dětství strachovat že jeden z rodičů se ti nevrátí z nějaké akce. Teďka se musím bát i o bratra."

,,Nežila jsem ve šťastné rodině jako ty." Vydechla váhavě Pandora. ,,I kdyby moji rodiče umřeli tak mi nebudou chybět." Řekla prostě, jako by to byla věc kterou říká u snídaně.

734 slov