85_Amorův šíp

204 16 7
                                    

18. Prosince 1977

Přesně padesát čtyři prokletých dní. Je to víc jak měsíc a půl, kdy si Eleven naposledy dovolila doufat že by to s Regulusem mohla nějak vyřešit.

Trochu se proklíná za ten fakt že to vážně počítala, ale smířit se s tím musí. Prostě podvědomí pracuje.

,,Nejsem obvykle já co chodí na hodiny pozdě?" Rýpl si do zadýchané Eleven Barty, ale Eleven to odignorovala. Už minulý rok třídu profesor Křiklan informoval o tom že budou rozsazení. Taky že během Října je rozsadil.

Rozhodl se že pro Bartyho bude nejlepší místo vedle Eleven, protože doufal že díky ní mu nic nevybouchne.

,,Neignoruj mě, nemám to rád." Postěžoval si Barty rádoby naštvaně. Na to se Eleven už rozhodla nějak zareagovat.

,,Jestli nesklapneš tak se postarám o to že nebudeš mít jak mluvit." Zavrčela Eleven trochu podrážděně, ale uvnitř se jí ta tíha stresu lehce snížila. To Bartyho laškování někdy pomáhá.

,,Aaa, už to mluví." Zavrněl pobaveně Barty. Jako obvykle si nevšímal Eleveniny mizerné nálady a mlel si zase jenom svou. Nebelvírská princezna po počasovala popuzeným pohledem.

V tu chvíli jako na zavolání přišel Křiklan a začal hned mluvit.

,, Takže asi jste už slyšeli o lektvaru lásky neboli Amorův šíp." Spustil a mezi tím si stihnul dojít ke katedře. ,,Amorův šíp je nejsilnější nápoj lásky.  Každému voní jinak, podle toho co ho přitahuje.

Nápoje lásky neprobouzí skutečnou lásku, pouze navozují pocit silného poblouznění nebo posedlosti, což z nich činí velmi nebezpečné lektvary.
Existuje protilék, který účinky Nápoje lásky neutralizuje. Postižený si poté ovšem pamatuje, jak si pod vlivem nápoje počínal, což může být značně nepříjemné."

,,To budeme jako připravovat?" Zeptal se Barty a Eleven se na něj podívala, jelikož prostě nemůže sklapnout

,,Očividně?" Ironie že slova čišela na stovky mil, takže nebyly pochyby že si toho musel i Barty všimnout.

,,Takže copak je Amorův šíp?" Zeptal se profesor Křiklan a ve třídě se zvedli tři ruce. Jedna z nich byla Eleven a nějaký další Nebelvír a třetí byl Regulus. ,,Pane Bonesi?" Vyvolal profesor Křiklan bruneta.

,, Nejsilnější nápoj lásky pane profesore." Řekl a Křiklan kývnul. ,,Pět bodů pro Nebelvír."

Vydechl a znovu promluvil. ,,Asi jste všichni pochopili co budete tuto hodinu dělat, takže se ve dvojicích pusťte do práce." Řekl Křiklan a Barty se uchechtl. ,,Podávám přísady." Vydechl a Eleven se upřímně zasmála. ,,Jasný."

Barty postupně drtil, krájel a nakonec podával přísady a Eleven se zabývala mícháním lektvaru. Dvojici to šlo jako vždycky od ruky. Křiklan jim ho v průběhu dokonce pochvál a přidělil Nebelvíru dalších pět bodů.

Bylo jasné že Zmijozelu nepřidělil nic, kvůli tomu že většinu práce dělá vždycky Eleven. Barty je s ní proto aby neudělal nějakou pitomost.

Když ke konci hodiny měli lektvar téměř hotový, tak Barty z ničeho nic začal kašlat. Eleven se na něj zmateně otočila, ale ještě stáhla plamen pod kotlíkem, protože jestli by to ještě chvíli vařila tak by jim to bouchlo.

,,Co se děje?" Zeptala se zmateně, vážně nevěděla co způsobilo Bartyho záchvat kašle.

,,Cítím velmi silnou voňavku." Vykašlal ze sebe Barty a Eleven se málem rozesmála, což trochu dopálilo Bartyho. Moc dobře věděl že lektvar lásky je cítit stejně jako osoba co ho přitahuje. Kupodivu mu teorie docela jde.

,,Když se tak směješ tak co cítíš ty, hm?" Řekl vyzývavě a poukázal na kotlík před nimi. Eleven se před něj neochotně naklonila a lehce si k němu přivoněla.

Věděla co to je za vůni.

Nikdy by tu osobitou kolínskou nedokázala dostat z hlavy. Bylo to něco co by se nedalo zapomenout. Nesouhlasně nakrčila nos, protože se jí to moc nelíbilo.

,, Cítíš Reguluse co." Zkonstatoval tiše Barty, tak aby to slyšela jenom ona. Ten Elevenin výraz dokázal dobře poznat. Je pravda že se spolu přátelí sotva rok, ale znají se už přes pět let, její grimasy znal dobře.

,,To je v pohodě." Vydechl a v podpoře jí dal ruku na rameno. Věděl že ani jeden z jeho přátel by nedokázal zapomenout na toho druhého.

Eleven ztuhla a nedokázala sebou pohnout, ten pocit mívala často. Vždycky se jí zdálo, jako by nedokázala ovládnout sebe samotnou, což byla její noční můra.

Bylo dobré že to byl jenom pocit.

,,Je to špatně." Vysoukala ze sebe po chvíli Eleven. Barty se na ní zmateně otočil, protože nešlo poznat co podle ní je špatně.

Byly dvě možnosti: Buď bylo špatně to, že v lektvaru cítila Reguluse. Prostě se nedokázala smířit s tím, co jí přitahuje. Ale tahle možnost se mu zdála dost dětinská, protože je jasné že jí Regulus přitahuje, tak proč by se tomu pořád bránila.

A pak tu byla ta druhá možnost, že je špatně to co se stalo. Všechno co se pokazilo od prvního Října. To napadení, několik dní na ošetřovně, následné trauma a postupně všechny ty události které nastaly.

,,Co myslíš?" Zeptal se nakonec Barty. Když se na něj Eleven otočila, tak bylo vidět že má skleněné oči.

,,To co se muselo stát."

811 slov

Marauder's life | • FF - HP Where stories live. Discover now