Fedraibow-elf princess ✔

23.Už nic nebude tak, jako dřív! :(

Najednou mě Demäny vzal a začal mě od ní odtahovat. Bránil jsem se, ale když přišel i Jacob a pomohl mu, už jsem se dal neudržel. Jacob mě vyhodil ven z místnosti a zavřel za mnou dveře. Sedl jsem si tedy ke dveřím a čekal jsem. Asi po hodině ze dveří vyšel Jacob a Demäny. Ani jsem se nemusel ptát co se stalo, poznal jsem to podle jejich výrazu. Okamžitě jsem se rozběhl a běžel jsem. Hlavou se mi honila jediná myšlenka. Zabil jsem ji. Já jsem ji zabil. Jsem vrah...
Doběhl jsem až k útesu a tam jsem se zastavil. Podíval jsem se dolů. Bylo to celkem vysoko, ale skokem bych nic nevyřešil. Nás upíry jde zabít jedině tak, že nás někdo roztrhá a spálí. Moje rodina to neudělá a známých moc není, ale ani ti by to neudělali. Budu v tom muset zůstat sám. Sedl jsem si na kraj útesu a přemýšlel jsem. Nikdo by neřekl, že se vše může změnit během jednoho dne, jedné hodiny...

Seděl jsem tam docela dlouho. Zrovna jsem pozoroval západ Slunce, když mě něco napadlo. Kat ještě nemusí být mrtvá. Může být jenom uprostřed přeměňování. A jestli opravdu je mrtvá, tak bez ní žít nebudu. Zítra večer se vyprávím za Michelovci. Zeptám se jich jestli mě zabíjí dobrovolně a jestli ne, tak udělám něco proti pravidlům a budou mě muset zabít nedobrovolně. Do zítřejšího večera už by měla být přeměněná. Vstal jsem a rozběhl jsem se domů. Však to bylo taky docela daleko. Domů jsem doběhl okolo půlnoci. Do pokoje jsem radši skočil oknem, aby mě nikdo neviděl a neptal se mě, kde jsem byl. Začal jsem si balit věci. Zachvilku jsem byl zabalený. My upíři nespíme a tak jsem si pustil televizi. Nic nedávali, tak jsem si z CD pustil Hunger games. Do pokoje za mnou přišla And.
"Běž pryč..."zavrčel jsem na ni.
"Arwixi, já vím, že chceš jít za Michelovci požádat je aby tě zabili, ale není to nutné. Jednak Kat možná ještě nezemřela a pak taky můžeš žít bez ní. Můžeš to dokázat. Najdeš si jinou a na Kat za..."
"Ne, to nepůjde, takovou jako byla Kat jsem nepotkal posledních sto let svého života, jestli se tomu tak dá říkat. A teď vypadni..."přerušil jsem ji. And mě poslechla a odešla se slovy popřemýšlej o tom Arwixi. Na film jsem neměl náladu a tak jsem to vypnul. Sedl jsem si do křesla a zavřel jsem oči. Sice jsem na ni byl naštvaný, ale vážně jsem o tom začal přemýšlet...

Ráno jsem vyrazil na lov. Běžel jsem lesem na druhou stranu než včera. Ani nevím jak jsem se sem dostal, ale zastavil jsem se na louce. Na louce s vodopádem. Ano, byl to ten vodopád, ve kterém jsem se koupal s Kat, ve kterém jsem ji políbil na její sedmnácté narozeniny. Padl jsem do trávy a vzpomínal jsem na ty časy. Tehdy jsem ani neuvědomoval co mám, dokud jsem to nestratil. V tu chvíli jsem se rozhodnul, že bez ní opravdu dál žít nebudu. Kat byla výjimečná. Jinou už nenajdu. Žádnou už nebudu milovat, tak jako Kat. Bolelo to. A nejhorší na tom bylo, že jsem ji zabil já sám. Ucítil jsem medvěda a tak jsem se rozběhl, abych ho ulovil. Při lovu vždy přicházím na jiné myšlenky. Přemístil jsem se tak aby mě neucítil a chvíli jsem počkal. Pak jsem se rozběhl a skočil jsem. Zakousl jsem se mu do krku a uskočil jsem. Medvěd padnul mrtvý na zem. Skočil jsem po něm a začal jsem pít. Chutnalo to jinak než lidská krev, ale nejdůležitější bylo, pořádně se napít.

Počas lovu jsem opravdu na Kat zapomněl, ale to bych musel lovit pořád, aby to bylo k něčemu. Po lovu jsem se vrátil zpět do domu a zamířil si to rovnou ke Kat. Musel jsem ji naposledy vidět než se nechám zabít. Vešel jsem do jejího pokoje. Ležela tam na lehátku a měla ovázané všechny rány od vlků i tu ode mě. Měla nové oblečení. And ji nejspíš převlékla. Kdyby se přeměňovala bolelo by ji to a ona by křičela. Už jsem to jednou viděl. U Keller. Ale Kat mlčela jako hrob. Určitě je mrtvá. Naposledy jsem ji políbil a odešel jsem. V pokoji jsem si vzal věci a vypnul jsem si telefon. Věci jsem zavřel do kufru a sám jsem si sedl za volant. Nastartoval jsem a rozjel jsem se. Zajel jsem k rybníku, který byl po cestě, a hodil jsem tam svůj telefon. Pak jsem už jel směrem na letiště a od tuď k Michelovcům. Měl jsem namířeno do Lionely. Hlavního města upírů...