Fedraibow-elf princess ✔

33.Svatba

Ráno jsme vstali brzo. Jeli jsme k Arwixovi domů. Když jsme tam přijeli, tak si mě hned vzala do parády And. Posadila mě na židli a začala mi čistit obličej. Kdy ho pořádně vyhrkla, začala mi na něj patlat asi tunu make-upu a malovátek. Když byla asi v polovině, tak za námi přišla i Kell.
,,Mužů nějak pomoct?" zeptala se.
,,Jo, zapleť ji prosím nějak ty vlasy." řekla And a pokračovala v líčení. Kell přistoupila ke mně a začala mi splétat vlasy do hrozně složitého účesu. Když byly obě hotové a už mě i nasoukali do šatů, tak pro mě přišel táta.
,,Připravená?" zeptal se mě. Nahlas jsem vydechla a přikývla jsem. Je to tady, můj velký den. Pomyslela jsem si.

Táta mě vedl dolů po schodech. Jediné na co jsem se soustředila bylo, abych nezakopla a nespadla. Nakonec jsem však schody sešla v pořádku a prošla jsem společně s tátou celým davem lidí, než mě přivedl k oltáři. Kněz tam něco kecal, ale já ho moc neposlouchala. Začala jsem vnímat až u otázky.
,,Vážená slečno Katrin Bello Queenová, berete si zde přítomného Arwixe Maxmiliána Blacka?" zeptal se mě kněz. Zhluboka jsem se nadechla a odpověděla Jsem:,,Ano, beru"
,,A vážený pane Arwixi Maxmiliáne Blacku, berete si zde přítomnou Katrin Bellu Queenovou?"
Zahájil se mi dech. ,,Ano, beru!" řekl a a povzbudivě se usmál. Kněz pak pokračoval se spoustou keců až nakonec řekl:,,Můžete políbit nevěstu." Arwix se nade mnou lehce sklonil, opřel si své čelo o to mé a pak naše rty spojil do jedněch. Byl to zatím nejúžasnější polibek že všech.

Když jsme se od sebe asi po minutě odtáhli, všichni šli tancovat. Jenže my jsme tam mohli být jenom chvilku. Arwix pro mě měl ještě nachystané nějaké překvapení. Ještě ve svatebních šatech jsem nastoupila do auta a Arwix řídil. Jeli jsme po nějaké cestě, okolo které byli stromy. Nakonec jsme dojeli na pláž, na které stál domek. Za tím domkem na druhou stranu byla louka. Arwix zamířil přímo k tomu domku a zajel do garáže.
,,Počkej tady, než donesu dovnitř kufry." řekla a rychle odběhl. Zatím jsem si prohlížela co je v garáži. Bylo to tam kupodivu docela uklizené. Zrovna jsem se zastavila u jednoho obrázku. Byli na něm nějaké dvě postavy. Zvedla jsem ho a začla jsem si ho prohlížet. Arwix přišel a zezadu mě obejmul. Pak mě přenesl přes práh dveří až do postele.
,,Toto je náš dům. Budeme tady spolu bydlet jen my dva." řekl a než jsem stačila odpovědět políbil mě. Přemýšlela jsem nad naší budoucností. Jeslí budeme mít děti nebo ne a jak se jim tady kdy tak bude líbit. Nemohla jsem to vědět, ale věděla jsem, že toho mám ještě hodně před sebou.